Úrokové sazby je nutné dál kvůli inflaci zvyšovat, míní Rusnok

Nahrávám video

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

„Říkat, že tu s námi vysoké úrokové sazby zůstanou delší dobu, je rezignace, katastrofa. Zastavit růst sazeb, protože to stejně nepomáhá… Bodejť by to pomáhalo, když to má zpoždění rok a půl až dva roky. Každý měsíc, kdy budeme mít inflaci zbytečně vyšší, bude působit všechny problémy, které zažíváme,“ upozornil Rusnok.

Člen poradního sboru ministerstva práce a ekonom IDEA Cerge-EI Filip Pertold v této souvislosti uvedl, že se nedá vyloučit, že příští rok bude inflace vyšší než nominální mzdy. „Nejsem expert, ale zřejmě došlo k zastavení růstu sazeb předčasně,“ reagoval na chování ČNB. 

Bankovní rada ČNB na svém posledním letošním zasedání ponechá ve středu podle analytiků základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Naznačují to i výroky některých členů rady v posledním týdnu. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od 22. června, je na nejvyšší úrovni od roku 1999.

Členové bankovní rady v rozhovorech s médii dávali najevo, že chtějí zachovat stabilitu sazeb. Oldřich Dědek uvedl, že s ohledem na údaje naznačující dosažení vrcholu inflace převažují argumenty pro ponechání sazby v nynější výši. Karina Kubelková považuje sazby pro současnou situaci za dostatečné, pro zvýšení by hlasovala v případě, že by se v reálné ekonomice projevila proinflační rizika, například by výrazně oživila domácí poptávka. Oba zároveň vyloučili, že by nyní bankovní rada zvažovala snížení sazeb.    

Inflace a důchody

Rusnok také zkritizoval zachování výpočtu, podle kterého mají vyšší důchody ti, kteří odejdou do předčasného důchodu v letošním roce, než ti, kteří tam půjdou v lednu či únoru příštího roku. Ministerstvo práce podle něj nekonalo včas. „Měl by se upravit systém, který se ukázal v extrémním testu vysoké inflace jako ne zcela funkční. Já to vidím jako manažerské selhání,“ uvedl.

Jako nespravedlnost to vnímá bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. 

Pertold k tomu uvedl, že tento bod zřejmě nebyl pro pracovní skupinu ministerstva prioritou. Problém není podle něj pouze ve velkém množství žádostí o předčasné důchody, ale i v důsledcích pro pracovní trh. „Pokud jen polovina z odhadovaných sto tisíc lidí skutečně do předčasného důchodu odejde z trhu práce, ekonomika zažije další šok, když se z něj v rychlém sledu odsaje jedno procento pracovní síly,“ varoval.

Žadatelů a žadatelek výrazně přibylo poté, co resort práce v polovině října upozornil na výhodnost letošních předčasných penzí. Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje kvůli prudkému zadlužování státu omezení dřívějších penzí a zpřísnění podmínek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 6 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 20 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.