IDEA

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku pandemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky.