Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.
Ponechání základní úrokové sazby podle Švejnara vysílá signál, že je Česká národní banka opatrná. Připomněl zároveň, že centrální banka plánuje postupné snižování sazby, pokud inflace půjde dolů. „Inflace dolů jde, snižuje se. Ve světě, v Evropě a u nás také. Takže bych očekával, že po této pauze, která nyní pokračuje, postupně dojde ke snížení,“ odhadl.
Nidetzký považuje rozhodnutí bankovní rady za konzistentní z pohledu stability a důrazu na stabilitu sazeb. „Kde to bylo pro mě už méně konzistentní, pokud centrální banka tak sebevědomě říká, že budeme mít inflaci kolem dvou procent, že se nám v prvním kvartálu dostane do tolerančního pásma mezi dvě a tři procenta, tak si myslím, že je to důvod k tomu, aby vyslala signál, že inflace po té bouři, kterou jsme si prošli, je pod kontrolou. A že i zářijový výsledek a trend, který jsme mohli vidět v posledních měsících, bude dál pokračovat,“ řekl.
Podle Švejnara si Česká národní banka chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat. Připustil, že pro podniky a domácnosti jsou vysoké sazby problémem. „Ale všichni už vidí světlo na konci tunelu – ve smyslu, že inflace klesá,“ podotkl s tím, že takový vývoj lze „až na nečekané šoky“ očekávat i nadále. „A Česká národní banka ukazuje, že je konzistentní, že opravdu bude snižovat úrokové sazby,“ dodal.
Současné období beze změn úrokové sazby je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila pětiletá etapa, po kterou základní úrok zůstával na takzvané technické nule – konkrétně šlo o pět setin procenta. Od roku 2017 bankovní rada hýbala se sazbami alespoň jednou ročně – nejprve postupně směrem nahoru, za pandemie pak dolů, a to až na čtvrt procenta. Výraznější skoky nastaly od října 2021, kdy centrální banka začala reagovat na zrychlující inflaci. Na aktuální úrovni je základní úroková sazba od června 2022.
„Opatrně a postupně“
Nidetzký se domnívá, že bankovní rada na čtvrtečním jednání řešila budoucí vývoj ekonomiky. Druhou otázkou pak podle něj byla otázka lednové inflace. Ani bývalý viceguvernér ČNB si nemyslí, že by mělo dojít k nějakému velkému překvapení. „Že tam k nějakému nárůstu dojde, to určitě, ale předpokládám, že s tímto parametrem pracuje i standardní prognóza, která ukazuje návrat inflace k blízkosti inflačního cíle,“ uvedl.
Podle Švejnara je potřeba hledět nejen na meziměsíční výkyvy. „Mohou být podstatné, ale nejsou směrodatné v tom smyslu, co se bude dít kvartálně, ročně a tak dále,“ upozornil. Podle něj je pro české podniky a domácnosti důležité, aby se úroková sazba během příštího roku snížila. „Jestliže se sníží úrokové sazby a sníží se opatrně, postupně, ale tak podstatně, aby to mělo postupně nějaký efekt, tak to oživí ekonomiku, bude to mít stimulační efekt,“ upozornil.
Sazby na konci příštího roku?
Kam až úrokové sazby klesnou, je podle Švejnara těžké předvídat. „Protože to bude záviset právě na tom, jak se bude snižovat inflace, ale sazby se mohou postupně snížit velice podstatně, mohou jít až do nízkých jednociferných čísel, pakliže inflace opravdu půjde dolů,“ řekl s tím, že z ekonomického hlediska není důvod, aby úrokové sazby byly vysoké, pokud není vysoká inflace. „Takže bych očekával, že Česká národní banka se celkem rozumně bude dívat na to, kam se vyvíjí inflace, a je si vědoma toho, že naše ekonomika zatím bohužel prochází recesí a poklesem a že i vůči jiným ekonomikám na tom nejsme dobře,“ upozornil.
Švejnar odhaduje, že pokud situace bude pokračovat tak, jak se vyvíjí nyní, na konci příštího roku by se úrokové sazby mohly dostat plus minus ke třem procentům. Nidetzký je k rychlosti skeptičtější. „Já si myslím, že kdybychom se dostali někam na úroveň čtyř procent na konci příštího roku, tak je to číslo, kam bychom se mohli dostat rozumnými kroky, aby to nemělo dopad na finanční trhy,“ řekl.
Centrální banka ve čtvrtek přišla i s novou prognózou vývoje tuzemské ekonomiky. Ta podle dat statistiků z tohoto týdne klesla i ve třetím čtvrtletí, meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem byl hrubý domácí produkt nižší o 0,3 procenta. Důvodem poklesu jsou hlavně nižší útraty domácností. Vzhledem k aktuálnímu vývoji Česká národní banka zhoršila svůj odhad vývoje hospodářství. Zatímco v srpnu očekávala pro letošní rok kladné číslo, aktuálně předpokládá pokles o 0,4 procenta. Snížila i očekávání pro příští rok – místo růstu HDP přes dvě procenta nyní počítá, že tuzemská ekonomika poroste o 1,2 procenta.
