Jan Švejnar

Lidé v Česku si připomínají 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. O tom, kam Česko v současnosti míří a jak je na tom s důvěrou v demokracii, s bohatstvím, tradicí a politickým bojem v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali filozof a sociolog Václav Bělohradský, umělec a bývalý poslanec František Ringo Čech, lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová a ekonom Jan Švejnar. Tématem debaty byla také mimo jiné nízká porodnost a obavy mladých lidí z budoucnosti.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Evropská unie je prý připravena na tvrdá jednání s USA a bude chránit své zájmy ohledně možných cel. Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl ale tvrdí, že dopad na automobilový průmysl je už teď velmi negativní. Generální ředitel PBS Group vyrábějící proudové motory Petr Kádner připomíná, že Trumpova administrativa své záměry neskrývala, podle ekonoma Jana Švejnara si je Trump vědom důležitosti spojenectví s Evropou.

Uvalení cel na dovoz zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump, Evropu podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy Martina Wichterleho nezničí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle ekonoma z Kolumbijské univerzity Jana Švejnara bude Trump chtít vyrovnanou obchodní bilanci s Evropskou unií.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

Pavel Tuleja, který měl po odcházející Heleně Langšádlové (oba TOP 09) převzít post ministra pro vědu, odstoupil ještě předtím, než byl jmenován. Vyšlo totiž najevo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Čeští akademici, kteří uspěli na zahraničních univerzitách, celou kauzu považují za velmi problematickou – včetně faktu, že se ve vysoké akademické pozici pohybuje člověk, který nerespektuje etické standardy vědy. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jakub Hříbek.

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.

Povaha české ekonomiky se musí změnit, aby dokázala využít velký potenciál země, shodli se v Otázkách Václava Moravce člen představenstva ČSOB Ján Lučan, ekonom z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Důležité jsou podle nich investice do infrastruktury i efektivní školství. V diskuzi se dotkli i takzvaného vládního konsolidačního balíčku.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.

Ekonom Jan Švejnar a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se ve středečních Událostech, komentářích v podstatě shodli na tom, že snahy končícího prezidenta Miloše Zemana o lepší obchodní vztahy s Čínou byly dobře míněné, podle druhého jmenovaného byl ovšem Zeman v otázce slíbených čínských investic do Česka naivní. Hlavní ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová tyto sliby označila za nesmyslné a vztahy hlavy státu s Pekingem na obchodním poli za „přepálené“.

České hospodářství se dostalo do unikátní situace, máme tu vysokou inflaci a zároveň recesi, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v diskusi tří ekonomů Jan Švejnar. Jan Gregor připomněl, že situace je o to těžší, že celá Evropa „jde s růstem dolů“. Mojmír Hampl k tomu na základě zkušeností z historie dodal, že Česko krize nezvládá, a jejich dopady jsou zde tak horší než v jiných státech.

Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.

Vláda navrhne zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti, školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. V Otázkách Václava Moravce to zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pomoc by se podle něj měla týkat firem všech velikostí. Opatření by mělo platit nejpozději od ledna, ale ideálně od listopadu. Trvat by mělo maximálně dva roky. K jeho prosazení chce kabinet využít stavu legislativní nouze. Kvůli vysokým cenám energií se v neděli večer sešli na Úřadu vlády zástupci koalice. Definitivní podobu podpory pro domácnosti či průmysl by měla schvalovat vláda na pondělním mimořádném jednání.

Odstřihnutí Evropy od ruské ropy musí být provedeno chytře, míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. S ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku Janem Švejnarem se v pátečních Událostech, komentářích shodli na tom, že země, které mohou na jiné zdroje přejít ihned, by tak měly učinit.

Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) realistický. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si myslí, že americké a evropské sankce vrátí Rusko sociálně a ekonomicky o dvacet let zpět. Podle ekonoma Jana Švejnara si Evropa může dovolit ještě tvrdší postup než dosud. Rusnok se ale také domnívá, že v tuzemsku může kvůli vysoké inflaci růst HDP klesnout koncem roku k nule.

Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.

Hnutí ANO si „vyluxovalo“ hlasy pro své koaliční partnery, jeho kampaň byla agresivní, což se příliš nevyplatilo. Ve sněmovně nyní není zastoupená levice, potenciální premiér by měl myslet na množství voličů, jimž propadly hlasy. Výsledky voleb do sněmovny hodnotili v Otázkách Václava Moravce ekonomové Jan Švejnar a Tomáš Sedláček, sociolog Daniel Prokop a právní filozof Jiří Přibáň.

Před třiceti lety začal prodej kuponových knížek. Kuponová privatizace patřila mezi hlavní způsoby přechodu k tržnímu hospodářství od centrálně plánované ekonomiky bývalého komunistického režimu. První ze dvou vln se zúčastnilo přes osm a půl milionu lidí.

Rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu vyvolalo ve čtvrtek bouři reakcí napříč politickým spektrem i ekonomickými kruhy. Hosté pořadu Události, komentáře v tomto kroku vidí snahu centrální banky dostát svému základnímu úkolu, tedy dohlížet na cenovou stabilitu. Někteří jej však považují za unáhlený a ve střednědobém horizontu nefunkční krok. Podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba jde hlavně „o návrat do normálu“.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).