Neetické, smutné, čecháčkovství, fiasko, hodnotí experti aféru kolem „skoroministra“ Tuleji

Nahrávám video

Pavel Tuleja, který měl po odcházející Heleně Langšádlové (oba TOP 09) převzít post ministra pro vědu, odstoupil ještě předtím, než byl jmenován. Vyšlo totiž najevo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Čeští akademici, kteří uspěli na zahraničních univerzitách, celou kauzu považují za velmi problematickou – včetně faktu, že se ve vysoké akademické pozici pohybuje člověk, který nerespektuje etické standardy vědy. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jakub Hříbek.

Po Heleně Langšádlové, která na konci dubna rezignovala na post ministryně pro vědu, údajně proto, že dostatečně neprezentovala výsledky své práce, měl funkci převzít bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja.

Tuleju předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová představila jako vhodného kandidáta, který má bohaté zkušenosti jak akademické, tak manažerské a také dovednosti, které prokázal při řízení univerzity. Podle ní má také „nezpochybnitelnou ekonomickou erudici“. To se ale později ukázalo jako mylné.

Pavel Tuleja, emeritní rektor a současný prorektor Slezské univerzity v Opavě, totiž publikoval v takzvaných predátorských časopisech.

Ty jsou, jak říká sociolog médií z Loughborough University Václav Štětka, pseudovědecké a podvodné, parazitují totiž na systému vědeckého publikování. „Předstírají, že jsou legitimními vědeckými časopisy, ale ve skutečnosti nesplňují základní parametry toho, jak má proces publikace vědeckých výstupů vypadat,“ vysvětluje Štětka.

„Bije to do očí“

Tulejova akademická práce navíc prý není ani příliš kvalitní. Ekonom Jaroslav Borovička z New York University míní, že spadá mezi špatnou vědeckou činnost nebo vědeckou činnost nízké úrovně, podle něj je ale důležité zdůraznit, že v tom není Tuleja jediný. „Samozřejmě ty čtyři články, které byly probírané, jsou tak otřesně napsané, že to skutečně bije do očí,“ nebere si servítky.

„To ve mně vzbuzuje pocit smutku, protože to ukazuje takové to čecháčkovství, které je zakořeněné někde v devatenáctém století, kdy Češi, kterým scházela skutečná aristokracie, si vytvořili takovouto falešnou aristokracii ‚pane doktore, paní doktorko‘, takový ten fetiš,“ přidává svůj pohled na situaci zase politolog a historik z University of Boston Igor Lukeš.

Podle ekonoma z americké Columbia University Jana Švejnara vědci, kteří publikují v pirátských časopisech, prakticky vůbec nejsou vědci. „To jsou lidé, kteří jsou buď na nízké úrovni vědy, anebo je to prostě pavěda,“ prohlásil.

Za publikacemi článků v těchto periodicích může být snaha o kariérní postup, vylepšení jména nebo o peníze. To potvrzuje i Štětka „Můžou si slibovat navýšení své publikační činnosti, popřípadě citačního indexu, a to je něco, co se dá následně vykázat v různých hodnoticích systémech, ale i samozřejmě pro účely například kariérního postupu,“ vysvětluje.

Vymluvit se na doktorandku je prý neetické

Tuleja se nejdříve pokoušel vymluvit na doktorandku, která s ním texty publikovala. Borovička z New York University ale zdůrazňuje, že tento postup je akademicky velmi neetická záležitost. „Pokud to chce pan docent Tuleja takto omlouvat, tak je to mimořádně nešťastně zvolená forma, protože akorát zabředává do etických, horších a horších problémů,“ říká.

Tulejova stranická šéfka mezitím trvala na tom, že vlastně o nic nejde. Den poté ale kandidát na vládní angažmá oznámil, že se nominace vzdává.

Sociolog médií Štětka považuje za vysoce problematické, že se Tuleja vůbec dostal v rámci akademických institucí tak vysoko. „Ten člověk nebyl nominován jako v uvozovkách pouhý docent ekonomie, ale má za sebou zkušenost na úrovni fakulty, vedení fakulty univerzity. A tam já vidím dost velký problém,“ zdůrazňuje.

Podobně to vidí i Švejnar. Podle něj je zcela zásadní, aby ministerstvo pro vědu vedl člověk, který má za sebou velice silnou a uznávanou vědeckou kariéru. Podle politologa a historika Lukeše by to měl být někdo, kdo chápe, co vyžaduje věda v jedenadvacátém století, a co Česká republika musí udělat, aby zakopala propast mezi sebou a vývojem vědy na Západě, míní.

„Celá aféra skončila jako fiasko,“ hodnotí situaci politolog Jiří Pehe. Podle něj by z ní mělo vyvodit důsledky vedení TOP 09.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 24 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 29 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.