Neetické, smutné, čecháčkovství, fiasko, hodnotí experti aféru kolem „skoroministra“ Tuleji

Nahrávám video
168 hodin: Ministerský orloj
Zdroj: ČT24

Pavel Tuleja, který měl po odcházející Heleně Langšádlové (oba TOP 09) převzít post ministra pro vědu, odstoupil ještě předtím, než byl jmenován. Vyšlo totiž najevo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Čeští akademici, kteří uspěli na zahraničních univerzitách, celou kauzu považují za velmi problematickou – včetně faktu, že se ve vysoké akademické pozici pohybuje člověk, který nerespektuje etické standardy vědy. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jakub Hříbek.

Po Heleně Langšádlové, která na konci dubna rezignovala na post ministryně pro vědu, údajně proto, že dostatečně neprezentovala výsledky své práce, měl funkci převzít bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja.

Tuleju předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová představila jako vhodného kandidáta, který má bohaté zkušenosti jak akademické, tak manažerské a také dovednosti, které prokázal při řízení univerzity. Podle ní má také „nezpochybnitelnou ekonomickou erudici“. To se ale později ukázalo jako mylné.

Pavel Tuleja, emeritní rektor a současný prorektor Slezské univerzity v Opavě, totiž publikoval v takzvaných predátorských časopisech.

Ty jsou, jak říká sociolog médií z Loughborough University Václav Štětka, pseudovědecké a podvodné, parazitují totiž na systému vědeckého publikování. „Předstírají, že jsou legitimními vědeckými časopisy, ale ve skutečnosti nesplňují základní parametry toho, jak má proces publikace vědeckých výstupů vypadat,“ vysvětluje Štětka.

„Bije to do očí“

Tulejova akademická práce navíc prý není ani příliš kvalitní. Ekonom Jaroslav Borovička z New York University míní, že spadá mezi špatnou vědeckou činnost nebo vědeckou činnost nízké úrovně, podle něj je ale důležité zdůraznit, že v tom není Tuleja jediný. „Samozřejmě ty čtyři články, které byly probírané, jsou tak otřesně napsané, že to skutečně bije do očí,“ nebere si servítky.

„To ve mně vzbuzuje pocit smutku, protože to ukazuje takové to čecháčkovství, které je zakořeněné někde v devatenáctém století, kdy Češi, kterým scházela skutečná aristokracie, si vytvořili takovouto falešnou aristokracii ‚pane doktore, paní doktorko‘, takový ten fetiš,“ přidává svůj pohled na situaci zase politolog a historik z University of Boston Igor Lukeš.

Podle ekonoma z americké Columbia University Jana Švejnara vědci, kteří publikují v pirátských časopisech, prakticky vůbec nejsou vědci. „To jsou lidé, kteří jsou buď na nízké úrovni vědy, anebo je to prostě pavěda,“ prohlásil.

Za publikacemi článků v těchto periodicích může být snaha o kariérní postup, vylepšení jména nebo o peníze. To potvrzuje i Štětka „Můžou si slibovat navýšení své publikační činnosti, popřípadě citačního indexu, a to je něco, co se dá následně vykázat v různých hodnoticích systémech, ale i samozřejmě pro účely například kariérního postupu,“ vysvětluje.

Vymluvit se na doktorandku je prý neetické

Tuleja se nejdříve pokoušel vymluvit na doktorandku, která s ním texty publikovala. Borovička z New York University ale zdůrazňuje, že tento postup je akademicky velmi neetická záležitost. „Pokud to chce pan docent Tuleja takto omlouvat, tak je to mimořádně nešťastně zvolená forma, protože akorát zabředává do etických, horších a horších problémů,“ říká.

Tulejova stranická šéfka mezitím trvala na tom, že vlastně o nic nejde. Den poté ale kandidát na vládní angažmá oznámil, že se nominace vzdává.

Sociolog médií Štětka považuje za vysoce problematické, že se Tuleja vůbec dostal v rámci akademických institucí tak vysoko. „Ten člověk nebyl nominován jako v uvozovkách pouhý docent ekonomie, ale má za sebou zkušenost na úrovni fakulty, vedení fakulty univerzity. A tam já vidím dost velký problém,“ zdůrazňuje.

Podobně to vidí i Švejnar. Podle něj je zcela zásadní, aby ministerstvo pro vědu vedl člověk, který má za sebou velice silnou a uznávanou vědeckou kariéru. Podle politologa a historika Lukeše by to měl být někdo, kdo chápe, co vyžaduje věda v jedenadvacátém století, a co Česká republika musí udělat, aby zakopala propast mezi sebou a vývojem vědy na Západě, míní.

„Celá aféra skončila jako fiasko,“ hodnotí situaci politolog Jiří Pehe. Podle něj by z ní mělo vyvodit důsledky vedení TOP 09.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 34 mminutami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 2 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 2 hhodinami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Poslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 5 hhodinami
Načítání...