Neetické, smutné, čecháčkovství, fiasko, hodnotí experti aféru kolem „skoroministra“ Tuleji

9 minut
168 hodin: Ministerský orloj
Zdroj: ČT24

Pavel Tuleja, který měl po odcházející Heleně Langšádlové (oba TOP 09) převzít post ministra pro vědu, odstoupil ještě předtím, než byl jmenován. Vyšlo totiž najevo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Čeští akademici, kteří uspěli na zahraničních univerzitách, celou kauzu považují za velmi problematickou – včetně faktu, že se ve vysoké akademické pozici pohybuje člověk, který nerespektuje etické standardy vědy. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jakub Hříbek.

Po Heleně Langšádlové, která na konci dubna rezignovala na post ministryně pro vědu, údajně proto, že dostatečně neprezentovala výsledky své práce, měl funkci převzít bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja.

Tuleju předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová představila jako vhodného kandidáta, který má bohaté zkušenosti jak akademické, tak manažerské a také dovednosti, které prokázal při řízení univerzity. Podle ní má také „nezpochybnitelnou ekonomickou erudici“. To se ale později ukázalo jako mylné.

Pavel Tuleja, emeritní rektor a současný prorektor Slezské univerzity v Opavě, totiž publikoval v takzvaných predátorských časopisech.

Ty jsou, jak říká sociolog médií z Loughborough University Václav Štětka, pseudovědecké a podvodné, parazitují totiž na systému vědeckého publikování. „Předstírají, že jsou legitimními vědeckými časopisy, ale ve skutečnosti nesplňují základní parametry toho, jak má proces publikace vědeckých výstupů vypadat,“ vysvětluje Štětka.

„Bije to do očí“

Tulejova akademická práce navíc prý není ani příliš kvalitní. Ekonom Jaroslav Borovička z New York University míní, že spadá mezi špatnou vědeckou činnost nebo vědeckou činnost nízké úrovně, podle něj je ale důležité zdůraznit, že v tom není Tuleja jediný. „Samozřejmě ty čtyři články, které byly probírané, jsou tak otřesně napsané, že to skutečně bije do očí,“ nebere si servítky.

„To ve mně vzbuzuje pocit smutku, protože to ukazuje takové to čecháčkovství, které je zakořeněné někde v devatenáctém století, kdy Češi, kterým scházela skutečná aristokracie, si vytvořili takovouto falešnou aristokracii ‚pane doktore, paní doktorko‘, takový ten fetiš,“ přidává svůj pohled na situaci zase politolog a historik z University of Boston Igor Lukeš.

Podle ekonoma z americké Columbia University Jana Švejnara vědci, kteří publikují v pirátských časopisech, prakticky vůbec nejsou vědci. „To jsou lidé, kteří jsou buď na nízké úrovni vědy, anebo je to prostě pavěda,“ prohlásil.

Za publikacemi článků v těchto periodicích může být snaha o kariérní postup, vylepšení jména nebo o peníze. To potvrzuje i Štětka „Můžou si slibovat navýšení své publikační činnosti, popřípadě citačního indexu, a to je něco, co se dá následně vykázat v různých hodnoticích systémech, ale i samozřejmě pro účely například kariérního postupu,“ vysvětluje.

Vymluvit se na doktorandku je prý neetické

Tuleja se nejdříve pokoušel vymluvit na doktorandku, která s ním texty publikovala. Borovička z New York University ale zdůrazňuje, že tento postup je akademicky velmi neetická záležitost. „Pokud to chce pan docent Tuleja takto omlouvat, tak je to mimořádně nešťastně zvolená forma, protože akorát zabředává do etických, horších a horších problémů,“ říká.

Tulejova stranická šéfka mezitím trvala na tom, že vlastně o nic nejde. Den poté ale kandidát na vládní angažmá oznámil, že se nominace vzdává.

Sociolog médií Štětka považuje za vysoce problematické, že se Tuleja vůbec dostal v rámci akademických institucí tak vysoko. „Ten člověk nebyl nominován jako v uvozovkách pouhý docent ekonomie, ale má za sebou zkušenost na úrovni fakulty, vedení fakulty univerzity. A tam já vidím dost velký problém,“ zdůrazňuje.

Podobně to vidí i Švejnar. Podle něj je zcela zásadní, aby ministerstvo pro vědu vedl člověk, který má za sebou velice silnou a uznávanou vědeckou kariéru. Podle politologa a historika Lukeše by to měl být někdo, kdo chápe, co vyžaduje věda v jedenadvacátém století, a co Česká republika musí udělat, aby zakopala propast mezi sebou a vývojem vědy na Západě, míní.

„Celá aféra skončila jako fiasko,“ hodnotí situaci politolog Jiří Pehe. Podle něj by z ní mělo vyvodit důsledky vedení TOP 09.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů hodnotili programové prohlášení vlády

Programové prohlášení vlády i průběh druhého dne sněmovní schůze o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) byla témata diskuze Událostí, komentářů. „Programové prohlášení má v sobě vše podstatné,“ myslí si místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) naopak řekl, že programové prohlášení obsahuje vnitřní rozpory. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že je v prohlášení slibováno „všem všechno“, ale není jasné, kde na to vláda vezme. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) reagoval, že příjmy vyplývají například z boje se šedou ekonomikou nebo nastartování ekonomického růstu. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 53 mminutami

Vrátí se inverze, v neděli má silně foukat

V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, často i mrznoucí. Slunce se ukáže spíše jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu. Postupně zesílí vítr, který v nárazech dosáhne během neděle rychlosti až 70 kilometrů v hodině, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Kaple v Bečově se zbavuje lešení, o Velikonocích přivítá návštěvníky

Víc než šest století stará kaple v Bečově nad Teplou bude znovu přístupná veřejnosti. Právě v ní objevili v roce 1985 kriminalisté pod podlahou zakopaný jeden z největších pokladů Česka – relikviář svatého Maura. Uplynulé dva roky zde pracovali restaurátoři. V klenbě odhalili malbu svatého Matouše. Řešili také, jak se vypořádat s vlhkostí, která vnikala do zdí, či s narušenou statikou stropu. Zatímco lešení zmizí už zítra, malby si návštěvníci prohlédnou až o Velikonocích. Do té doby zůstane kaple nepřístupná.
před 2 hhodinami

Zápisy do prvních tříd letos přinášejí změny. Na co se připravit?

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.
před 2 hhodinami

ŽivěSněmovna třetím dnem jedná o vyslovení důvěry Babišově vládě

Sněmovna se ve čtvrtek třetím dnem zabývá žádostí o vyslovení důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), který tvoří i SPD a Motoristé. Diskuze trvala od úterý do středy dohromady asi devatenáct hodin čistého času. Ve středu většinou vystupovali opoziční poslanci, kteří před novou vládou varovali a kritizovali ji. Do rozpravy bylo na konci středečního jednání přihlášeno ještě přes dvacet zákonodárců. K samotnému hlasování by mohlo dojít v průběhu čtvrtka.
před 3 hhodinami

Sněmovna druhým dnem jednala o důvěře vládě

Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. K hlasování se dolní komora dostane nejspíše ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. V úvodu středečního jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varovali. Po jedenácté hodině dopoledne sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 13 hhodinami
Načítání...