Pavel Tuleja, který měl po odcházející Heleně Langšádlové (oba TOP 09) převzít post ministra pro vědu, odstoupil ještě předtím, než byl jmenován. Vyšlo totiž najevo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Čeští akademici, kteří uspěli na zahraničních univerzitách, celou kauzu považují za velmi problematickou – včetně faktu, že se ve vysoké akademické pozici pohybuje člověk, který nerespektuje etické standardy vědy. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jakub Hříbek.
Neetické, smutné, čecháčkovství, fiasko, hodnotí experti aféru kolem „skoroministra“ Tuleji
168 hodin: Ministerský orloj (zdroj: ČT24)
Po Heleně Langšádlové, která na konci dubna rezignovala na post ministryně pro vědu, údajně proto, že dostatečně neprezentovala výsledky své práce, měl funkci převzít bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja.
Tuleju předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová představila jako vhodného kandidáta, který má bohaté zkušenosti jak akademické, tak manažerské a také dovednosti, které prokázal při řízení univerzity. Podle ní má také „nezpochybnitelnou ekonomickou erudici“. To se ale později ukázalo jako mylné.
Pavel Tuleja, emeritní rektor a současný prorektor Slezské univerzity v Opavě, totiž publikoval v takzvaných predátorských časopisech.
Ty jsou, jak říká sociolog médií z Loughborough University Václav Štětka, pseudovědecké a podvodné, parazitují totiž na systému vědeckého publikování. „Předstírají, že jsou legitimními vědeckými časopisy, ale ve skutečnosti nesplňují základní parametry toho, jak má proces publikace vědeckých výstupů vypadat,“ vysvětluje Štětka.
„Bije to do očí“
Tulejova akademická práce navíc prý není ani příliš kvalitní. Ekonom Jaroslav Borovička z New York University míní, že spadá mezi špatnou vědeckou činnost nebo vědeckou činnost nízké úrovně, podle něj je ale důležité zdůraznit, že v tom není Tuleja jediný. „Samozřejmě ty čtyři články, které byly probírané, jsou tak otřesně napsané, že to skutečně bije do očí,“ nebere si servítky.
„To ve mně vzbuzuje pocit smutku, protože to ukazuje takové to čecháčkovství, které je zakořeněné někde v devatenáctém století, kdy Češi, kterým scházela skutečná aristokracie, si vytvořili takovouto falešnou aristokracii ‚pane doktore, paní doktorko‘, takový ten fetiš,“ přidává svůj pohled na situaci zase politolog a historik z University of Boston Igor Lukeš.
Podle ekonoma z americké Columbia University Jana Švejnara vědci, kteří publikují v pirátských časopisech, prakticky vůbec nejsou vědci. „To jsou lidé, kteří jsou buď na nízké úrovni vědy, anebo je to prostě pavěda,“ prohlásil.
Za publikacemi článků v těchto periodicích může být snaha o kariérní postup, vylepšení jména nebo o peníze. To potvrzuje i Štětka „Můžou si slibovat navýšení své publikační činnosti, popřípadě citačního indexu, a to je něco, co se dá následně vykázat v různých hodnoticích systémech, ale i samozřejmě pro účely například kariérního postupu,“ vysvětluje.
Vymluvit se na doktorandku je prý neetické
Tuleja se nejdříve pokoušel vymluvit na doktorandku, která s ním texty publikovala. Borovička z New York University ale zdůrazňuje, že tento postup je akademicky velmi neetická záležitost. „Pokud to chce pan docent Tuleja takto omlouvat, tak je to mimořádně nešťastně zvolená forma, protože akorát zabředává do etických, horších a horších problémů,“ říká.
Tulejova stranická šéfka mezitím trvala na tom, že vlastně o nic nejde. Den poté ale kandidát na vládní angažmá oznámil, že se nominace vzdává.
Sociolog médií Štětka považuje za vysoce problematické, že se Tuleja vůbec dostal v rámci akademických institucí tak vysoko. „Ten člověk nebyl nominován jako v uvozovkách pouhý docent ekonomie, ale má za sebou zkušenost na úrovni fakulty, vedení fakulty univerzity. A tam já vidím dost velký problém,“ zdůrazňuje.
Podobně to vidí i Švejnar. Podle něj je zcela zásadní, aby ministerstvo pro vědu vedl člověk, který má za sebou velice silnou a uznávanou vědeckou kariéru. Podle politologa a historika Lukeše by to měl být někdo, kdo chápe, co vyžaduje věda v jedenadvacátém století, a co Česká republika musí udělat, aby zakopala propast mezi sebou a vývojem vědy na Západě, míní.
„Celá aféra skončila jako fiasko,“ hodnotí situaci politolog Jiří Pehe. Podle něj by z ní mělo vyvodit důsledky vedení TOP 09.