PROFIL: Langšádlovou jako „neviditelnou“ označil už Zeman. Část vědecké obce její přínos oceňovala

Na post ve vládě se po dvou a půl letech rozhodla rezignovat ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Vedení její domovské strany podle ní vadilo, že neumí svou práci prodat a je málo vidět, ona sama podcenění komunikace přiznala. Bývalý prezident Miloš Zeman o ní dříve hovořil jako o „neviditelné funkcionářce“, část vědecké komunity se jí ale zastává a tvrdí, že konec jejího vládního angažmá pozdrží některé projednávané záležitosti.

Langšádlová se narodila 14. října 1963 v Praze. Vystudovala obor vodohospodářské stavby na stavební průmyslovce. Později absolvovala politologii na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně a na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.

V letech 1984 až 1986 pracovala v odboru výstavby a územního plánování jako stavební technička. Od roku 1990 po dobu osmi let vlastnila penzion. V období let 1998 až 2006 vykonávala funkci starostky města Černošice, v letech 2006 až 2010 zde působila jako místostarostka. V letech 2000 až 2008 a v letech 2012 až 2013 byla také krajskou zastupitelkou Středočeského kraje. Od roku 2004 do roku 2010 působila jako členka Výboru regionů EU.

Do roku 2009 byla členkou KDU-ČSL, poté vstoupila do TOP 09. V letech 2011 až 2017 byla místopředsedkyní strany, v letech 2009 až 2017 působila jako předsedkyně středočeské TOP 09, nyní je členkou výkonného výboru strany. Poprvé byla zvolena poslankyní v roce 2010. Funkci ministryně pro vědu, výzkum a inovace zastávala ve vládě Petra Fialy (ODS) od prosince 2021.

Pochyby o jmenování Langšádlové do funkce ministryně se objevily už koncem roku 2021, když se jednalo o podobě nového koaličního kabinetu. Tehdejší prezident Miloš Zeman o ní hovořil jako o neviditelné funkcionářce TOP 09. Nakonec ji ale do vlády jmenoval.

Je prezentace stejně důležitá jako obsah?

V poslední době byla Langšádlová kritizována i zevnitř TOP 09 kvůli tomu, že ona sama ani výsledky její práce ve vládě nejsou příliš vidět. Podle předsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové dávala ministryně více úsilí do obsahové části práce než do prezentace navenek. Odcházející členka vlády si za svou prací stojí, připustila ale právě podcenění komunikace.

Nedávno jí vyjádřila podporu její mateřská středočeská organizace strany a možný konec Langšádlové kritizovali i někteří představitelé vědecké komunity. Podle nich se ministryně věnovala své agendě dobře. Oceňují její přínos a obávají se, že její demise pozdrží projednávané záležitosti. V Interview ČT24 politička už loni sdělila, že pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna.

„Napsala jsem nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Udržela jsem stabilní financování výzkumu z národních prostředků. Zdvojnásobili jsme stipendium pro doktorandy bez pracovního úvazku. Jednám o započítání let úspěšně ukončeného doktorandského studia pro výpočet důchodů. Iniciovala jsem vznik grantového schématu pro návraty po rodičovské. Jednám o příspěvku v mateřství pro doktorandky bez pracovního úvazku. Připravila jsem ambiciózní reformu transferu znalostí, jejímž cílem je zvýšit ekonomickou a společenskou hodnotu, kterou nám věda přináší. Posunula jsem prioritní zaměření veřejné podpory na výzkum ke strategickým technologiím,“ vyjmenovala Langšádlová na síti X práci, kterou jako ministryně odvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Deník N: Šéf antimonopolního úřadu Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral bezpečnostní prověrku předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petru Mlsnovi, napsal ve středu Deník N s odkazem na čtyři zdroje z bezpečnostní komunity a Úřadu vlády.
před 5 mminutami

Krajský soud zrušil část pravidel vjezdu do KRNAPu, majitelé horských bud uspěli

Majitelé Luční a Labské boudy uspěli ve sporu se Správou Krkonošského národního parku (KRNAPu) v části, v níž požadovali zmírnění regulace vjezdu do klidového území. Krajský soud v Hradci Králové ve středu kvůli administrativním nedostatkům zrušil opatření obecné povahy vydané loni Správou KRNAPu v části, která se týká podmínek vjezdu a setrvání motorových vozidel na území parku.
10:57Aktualizovánopřed 22 mminutami

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
před 54 mminutami

NS vyjasnil práva manželů k užívání bytu po rozchodu. Muž požadoval 120 tisíc

Pokud jeden z manželů po odchodu druhého využívá společný byt nad rámec spoluvlastnického podílu, nelze to považovat za bezdůvodné obohacení. V novém rozsudku to uvedl Nejvyšší soud (NS).
před 56 mminutami

VideoDo sporu o návrat sochy Radeckého vstoupilo muzeum. Odmítá ji vydat

Měří jedenáct metrů, váží deset tun a jedná se bezesporu o cenné umělecké dílo devatenáctého století. Řeč je o sousoší vojevůdce Josefa Václava Radeckého – rozporuplné postavě našich dějin a českého vítěze nad Napoleonem. O tuto skulpturu se v současnosti vedou vášnivé spory. Pražský magistrát před pár měsíci rozhodl, že se bronzová socha vrátí na Malostranské náměstí, odkud byla odstraněna v dobách vzniku republiky. To se ovšem nelíbí některým místním obyvatelům, kteří rozhodnutí ještě chtějí zvrátit. Nečekaný zvrat do celého příběhu vneslo Národní muzeum, které, jak zjistili Reportéři ČT, originál sochy Radeckého vydat odmítá.
před 2 hhodinami

Pavla rozladila neúčast českých vojáků na cvičení v Polsku

Prezident Petr Pavel nepovažuje za šťastnou neúčast tuzemských vojáků na cvičení v Polsku nazvaném Koalicja 26.2. Česko by se mělo účastnit příprav na dobu po konci rusko-ukrajinské války, prohlásila ve středu hlava státu. V rámci dvoutýdenního cvičení armády jedenácti evropských zemí trénují, jak by byly schopné po skončení ruské agrese dohlížet na mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že Česko nedostalo na cvičení oficiální pozvánku.
před 2 hhodinami

VideoNovináři musí najít druhý dech, říká šéf Reportérů bez hranic

Novináři „musí najít druhý dech, musí nalézt nový způsob, jak se vyvíjet a jak zůstat relevantní ve společnosti“, řekl generální ředitel Reportérů bez hranic Thibaut Bruttin. Podle letošní zprávy organizace je svoboda tisku ve světě na nejhorší úrovni za 25 let. Bruttin vidí příčinu v souběhu několika krizí, které se dosud nepodařilo vyřešit. Vedle násilí vůči novinářům a zhoršující se ekonomické situace médií upozornil na nedůvěru veřejnosti a chaos v digitálním prostředí. Situaci podle něj zhoršují také političtí lídři, kteří „hněv proti médiím proměňují ve zbraň“. Za celkovým propadem však podle Bruttina nelze hledat jediného viníka. Rozhovor vedl Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Evropa čelí kyberútokům na chladicí zařízení. NÚKIB doporučuje preventivní opatření

Chladicí zařízení napříč Evropou se už měsíc potýkají s kybernetickými útoky. Jejich terčem se staly supermarkety ve Francii, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku či Estonsku. Další útok navíc ve Francii na začátku listopadu cílil i na krevní banky. V Česku zatím Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) podobný incident neeviduje. Možnost obdobného útoku ale dle mluvčího úřadu Jakuba Neščivery v tuzemsku nelze vyloučit – a NÚKIB tak důrazně doporučuje zavést preventivní opatření.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.