Je normální, že se ministři mění, říká odcházející ministryně Langšádlová

Nahrávám video

Odcházející ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 řekla, že změna na postu ministra je v politice běžná věc. „Chci se koukat dopředu,“ dodala Langšádlová, která zůstává poslankyní a zamíří nově do sněmovní komise pro hybridní hrozby. Zaměřit se chce na boj s dezinformacemi.

„Myslím si, že je normální, že se ministři mění,“ komentovala svou demisi Langšádlová. O tom, že ji podá, věděla už asi dva týdny před jejím oznámením, odmítla ale, že by ji k ní někdo z vlády nebo TOP 09 dotlačil. „Vždycky je to rozhodnutí jednoho člověka,“ řekla.

Důvodem pro její odchod bylo přesvědčení TOP 09, že neumí dostatečně prezentovat výsledky své práce. „Rozumím tomu, že bylo vnímáno, že bych měla být víc vidět, respektuju to,“ prohlásila. Zpočátku mluvila dokonce o tom, že neměla dost „lajků“ na sociálních sítích. „To byla nějaká moje možná poněkud emotivní reakce,“ prohlásila v ČT. Přiznala, že v jejím týmu byla správa sociálních sítí či komunikace s novináři prací pouhého jednoho člověka. „Určitě jsem tuto otázku podcenila, mrzí mě to i vůči naší straně,“ dodala.

Langšádlová nehodlá spekulovat, kdo bude jejím nástupcem. Podle médií ji může nahradit poslanec a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, původní profesí učitel. „Myslím si, že TOP 09 určitě nominovaného nástupce má,“ řekla. Podle předsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové ho ale bude příští týden předsednictvo strany teprve vybírat, jednat chce i s premiérem Petrem Fialou (ODS) nebo prezidentem Petrem Pavlem. „Bude velkou výhodou, pokud to bude člověk, který bude mít zkušenost s vědou a výzkumem,“ prohlásila Langšádlová, ale dodala, že by měl znát i sněmovní nebo vládní politiku.

Práce ministryně

Podle Langšádlové jí ve funkci paradoxně pomohlo, že nepochází z vědeckého prostředí. „Ukázalo se, že to je vlastně i výhodou. Ta komunita je velmi citlivá na to, když je někde člověk, který nabízí pohled jen jedné skupiny,“ řekla. Jako člověk „zvenčí“ se toho prý dokázala lépe vyvarovat, zmínila.

„Všem jsem naslouchala, se všemi jsem mluvila,“ popsala dále ministryně. Podle ní je třeba při výkonu funkce vnímat i velmi malé rozdíly v pohledech různých vědeckých skupin. Jako doklad kvality své práce vnímá fakt, že jejího odchodu lituje velká část předních zástupců vědecké obce, včetně rektorky Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Mileny Králíčkové nebo předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.

Další směřování

Langšádlová zmínila, že před lety iniciovala vznik sněmovní komise pro hybridní hrozby. Její součástí se má nyní stát. Konkrétně by se v ní chtěla zaměřit na sféru dezinformací. „Tam je potřeba budovat vyšší odolnost společnosti. Já to považuji dlouhodobě důležité,“ prohlásila. Zmínila, že už v posledních měsících pro koalici vytvořila několik návrhů opatření na posílení odolnosti proti dezinformacím, je to například systém strategické komunikace státu, posílení informační gramotnosti nebo komunikace se sociálními sítěmi a jinými platformami. „Jsem připravená pomáhat v tom, abychom byli odolnější, aby ten systém byl vystaven.“

Langšádlová v Interview dále odmítla, že by její konec ve funkci souvisel s posledním průzkumem agentury Median, který TOP 09 přisuzuje jen 3,5 procenta hlasů potenciálních voličů, a tím pádem snahou TOP 09 více zaujmout. „Já si nemyslím, že naše strana reaguje na jeden průzkum,“ řekla, ale podotkla, že je to motivací k větší aktivitě a lepší prezentaci práce TOP 09 před veřejností.

„Je nesmírně důležité, abychom si řekli a zopakovali, kdo jsme,“ prohlásila k dalšímu směřování TOP 09. Podle ní je dobré, aby se strana odlišila i v rámci koalice Spolu. Langšádlová také zmínila, že by strana měla i činy například ukazovat, že je proevropská nebo že se stará o životní prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 4 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 41 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.