Median: Volby by v březnu vyhrálo ANO. Roste podpora stran mimo sněmovnu

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by získala čtrnáct procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.

„V březnových údajích je patrná únava voličů ze sněmovních stran, která se projevuje relativně vyšší podporou stran mimo Poslaneckou sněmovnu. Nárůst podpory zaznamenaly KSČM, PRO 2022, Přísaha, Zelení i Trikolora,“ uvedli autoři průzkumu. Posun podle nich patrně je důsledkem začínající kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Podpora ANO a Pirátů se změnila jen mírně, ve srovnání s únorovým modelem Medianu vzrostla u ANO o procentní bod a Pirátům klesla o půl procentního bodu. Hnutí STAN neudrželo únorovou devítiprocentní podporu. „ODS nadále posiluje na úkor svých koaličních partnerů,“ upozornil Median. Ze stran, které před minulými sněmovními volbami vytvořily s ODS koalici SPOLU, by TOP 09 i lidovci v březnu získali shodně 3,5 procenta hlasů. „TOP 09 by se poprvé od dubna 2023 ocitla mimo Poslaneckou sněmovnu,“ podotkli autoři průzkumu.

SPD, které proti únoru podpora klesla o 2,5 procentního bodu, ztrácí podle Medianu zejména ve prospěch PRO 2022 a Trikolory. PRO 2022 by si v březnu vybrala čtyři procenta voličů a Trikoloru dvě procenta. Shodně 4,5 procenta by získaly KSČM a sociální demokracie (SOCDEM), zisk 3,5 procenta model přisuzuje hnutí Přísaha a tři procenta Straně zelených.

Volební potenciál ANO, což je hypotetický zisk, pokud by danou stranu volili všichni, kteří to vážně zvažují a nevylučují účast u voleb, opět vzrostl a v březnu činil 41,5 procenta. Volební jádro ANO, tedy hlasy od pevně rozhodnutých voličů dané strany jistých si také účastí ve volbách, sice stagnuje na 24,5 procenta, je ale vyšší než potenciál kterékoliv z dalších stran.

Volební potenciál ODS je 21 procent, Pirátů 18,5 procenta, STAN 14,5 procenta a SOCDEM 12 procent. Volební jádro má po ANO nejvyšší ODS s 9,5 procenta. Následují Piráti s 5,5 procenta, SPD s 3,5 procenta a shodně STAN a komunisté s volebním jádrem 2,5 procenta.

Možná účast ve volbách

„Ochota zúčastnit se voleb oproti minulému šetření mírně vzrostla,“ poznamenal Median. Voleb do sněmovny by se v březnu podle svého vyjádření určitě zúčastnilo 53 procent dotázaných, dalších 9,5 procenta účast zvažuje. Určitě by k volbám nešlo třicet procent účastníků průzkumu, spíše by nešlo 7,5 procenta.

Median v průzkumu mezi 5. březnem a 3. dubnem oslovil 1041 lidí ve věku 18 a více let. Statistická chyba činí 1,5 procentního bodu u menších stran a až tři procentní body u nejsilnějších stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled