Matěj Ondřej Havel

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (za Motoristy) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.

V koalici se debatuje o možném návratu karenční doby – tedy neproplácení prvních dnů nemoci. České televizi to potvrdili zástupci vládních stran. Po prvních diskusích by se návrh mohl brzy dostat i na program koaliční rady. Politici teď řeší, zda a v jaké formě takovou věc případně zavést. Podporu by našli u části opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je zatím zdrženlivý.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Spor tuzemských vrcholných politiků o cestu na summit NATO pokračuje dalším dějstvím. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že prezident Petr Pavel svým plánem jet do Ankary Česko poškozuje. Hlava státu se proti výroku ohradila – Pavel Babišova slova označil za silná prohlášení, která by měl buď doložit, nebo odvolat. „(Česko) poškozuje v zahraničí to, že by vystupovali dva ústavní činitelé a neměli by na jedné akci úplně totožný názor,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO). „Ten summit začíná s ostudou a všichni tam budou vědět, že česká delegace se pohádala, ještě než tam vůbec dojela, kdo tam vůbec pojede. Kdo na tom prodělá, je občan České republiky,“ míní předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Úterní jednání sněmovny se neslo v duchu opoziční kritiky, jež míří na vládou schválenou novelu rušící poplatky za veřejnoprávní média. U řečnického pultu se od čtrnácti hodin v debatě o programu střídali opoziční poslanci, v jejichž i několik desítek minut dlouhých projevech zaznívají například výhrady k nevoli vlády vést o změně financování ČT a ČRo diskusi. Opozice „výstražné“ obstrukce avizovala, vládní kluby si proto prosadily možnost jednat až do noci. Poslanci hned po schválení programu přerušili schůzi do středečního rána, v úterý neprojednali vůbec nic.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.

Ministerstvo chce pokračovat ve slučování škol nebo školek. Jeden ředitel by tak působil ve více zařízeních. Spojovat pod jednu správu by se mohly školy nejen v jediné obci, ale i napříč sousedními samosprávami. Už teď svazkové školy získávají skrze rozpočtové určení daní dvacet procent navíc na nepedagogické pracovníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by jim chtěl nabídnout další výhody. Třeba přes maximální počet vyučovacích hodin hrazených státem. Starosta obce Klučenice Václav Vozábal (KDU-ČSL) vidí nevýhody v tom, že „bude asi třeba redukce nepedagogických a administrativních pracovníků“. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je důležité pohlídat, aby navzdory slučování bylo regionální školství dostupné.

Sněmovna v úterý večer odsouhlasila snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu dříve odmítl Senát. Schůzi dlouho vyplňovali převážně zástupci opozice, podle nichž by se dolní komora měla věnovat spíše například řešení střetu zájmů premiéra či jiným agendám, které zároveň navrhovali zařadit do programu. K hlasování o něm se komora dostala až po téměř sedmi hodinách.

Veřejnoprávní média zřejmě nečeká tolik změn, kolik plánovalo ministerstvo kultury. Koaliční politici připustili, že jim půjde pouze o financování. O přesunu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet má kabinet jednat v půlce června – až budou vypořádané všechny připomínky. Vedení médií společně s odbory a iniciativou Veřejnoprávně zároveň kritizují nový poslanecký záměr výrazně zkrátit příjmy obou institucí. Ve společném stanovisku znovu odmítly i zmíněný ministerský návrh.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) musí být vyřešen, nebo na tom bude Česko bito, uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel v souvislosti s doptáváním se Evropské komise na řešení premiérova střetu. Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám spojeným s Babišem. Podle šéfa ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor tuzemských daňových poplatníků. Babiš však vzkázal, že střet zájmů vyřešil. Úředníci v Bruselu podle něj jen reagují na „posedlost“ opozice.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová cítí přes mediálně rozebírané kauzy podporu premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Na čtvrtečním brífinku řekla, že dlouholeté bydlení v obecním bytě v Bílině, kde se v té době stala starostkou, nepovažovala za nadstandard či něco špatného. Omluvila se naopak za nedůslednost v případě pozemku, na kterém jsou podle serveru Seznam Zprávy černé stavby. Zástupci Pirátů i STAN stále požadují její rezignaci.

Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v pondělí Městský soud v Praze potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila.