Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
„Bylo by fajn, kdyby stávající koalice respektovala standardní proces přijímání zákonů a netlačila velké změny jako nějaké poslanecké návrhy, které ještě než se začnou projednávat, tak přijde komplexní pozměňovací návrh další skupiny poslanců, jako to bylo v případě stavebního zákona,“ sdělil Hřib.
Předseda Pirátů svou odpověď spojil s tématem zapojování Ústavního soudu do politického procesu. Když podle něj koalice bude respektovat, že velké změny se předkládají jako vládní návrh, opozice se na soud nebude obracet. „Možná tam bude méně chyb, budete tlačit méně nesmyslů,“ řekl koaličním představitelům ve studiu.
Šťastný Hřibovo obvinění o obcházení normy odmítl. „Poslanec má zákonodárnou iniciativu, stejně jako kraj nebo třeba Senát. Poslanec má právo předložit návrh zákona, není to jen vláda. Dělo se to v historii desítky let, děje se to a bude se to dít,“ oponoval.
„Chci připomenout, že meziresortní připomínkové řízení se týká ministerstev a dotčených institucí. Kdyby stavební zákon šel vládní cestou, opozice by se k němu nevyjadřovala. Vyjadřovala by se možná Hospodářská komora nebo jiné organizace a jiná ministerstva, ale k opozici a celému parlamentu by se to dostalo až tradičně ve výborech a třech čteních,“ komentoval dál Šťastný, na což Havel reagoval náznaky, že ministr neví, jak připomínkové řízení funguje.
„V případě stavebního zákona by to byly stovky (připomínkových) míst,“ řekl Havel s tím, že právě toho se vláda bojí. Podle něj uhýbá nezávislým odborným argumentům. Poslanecká iniciativa je podle něj v pořádku a naprosto v souladu s ústavním pořádkem, avšak běžně se používá pro drobnější změny.
„Sami jste k tomu pak vypracovali 1200stránkový komplexní pozměňovací návrh a celé jste to předělali,“ kritizoval stavební zákon Havel. „Máme důvodné obavy, že to bude šlendrián, který jde na ruku určitým typům developerů a bude třeba i usnadňovat stavění v chráněných krajinných oblastech,“ dodal.
Nacher poslanecký návrh označil za existující možnost a situaci se stavebním zákonem připodobnil k přijímání korespondenční volby v minulém období, kterou podle něj exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jako poslanecký návrh hájil tím, že jde o postup, s nímž ústava počítá. „V momentě, kdy jste v koalici, poslanecké návrhy využíváte. Když jste v opozici, kritizujete je,“ vyčetl Hřibovi a Havlovi.
Místopředseda sněmovny připustil, že vládní cesta pro svou podrobnost vylučuje pravděpodobnost chyby, avšak opoziční kolegové podle něj i v samotné debatě volali po rychlosti přijímání zákonů. Novelu stavebního zákona navíc podle něj koalice měla již připravenou z minulého období. „Místo toho, aby to kolegové kvitovali (…), tak to kritizují,“ řekl.
Opozice by podle Nachera byla nespokojená s jakýmkoliv postupem, což ale Havel odmítl s tím, že u stavebního zákona by mu dlouhý proces nevadil. Srovnání s korespondenční volbou podle něj není namístě, protože šlo pouze o „parametrické změny“. Hřib k tomu dodal, že poslanecký návrh se od vládního liší v tom, jak objemné změny je možné v rámci něj provádět.
Spory o obstrukce
V další části Nedělní debaty se hosté věnovali obstrukcím ve sněmovně a související změně jednacího řádu, která se této problematiky týká. Podle Nachera opozice jednání záměrně zdržuje, ačkoliv tvrdila, že to dělat nebude. „V první den schůze, v úterý, jsme v minulém období začínali v průměru v 17:15 (...). Teď začínáme 18:45, a to jsem tam nezapočítal poslední dvě schůze, kdy jsme program schvalovali ve 22 hodin,“ tvrdil. Sněmovna v úterý začíná jednat ve 14 hodin, Nacher narážel na časy, kdy se po úvodních vystoupeních poslanci dostanou ke schvalování programu.
„My jsme jednoznačně jako TOP 09 pro změnu jednacího řádu. Říkali jsme to v minulém volebním období, ať nastavíme pravidla hry od nového období. Tenkrát řekl Radek Vondráček (ANO), že pokud to zkusíme, tak se přiváže k řečnickému pultu. Karta se ale otočila, hnutí ANO přišlo a změnu jednacího řádu protlačilo okamžitou,“ kritizoval Havel. Nacher ho ale mírnil, že o žádné „protlačení“ nešlo, protože pro změnu hlasovali i poslanci ODS a STAN. Podle Havla vláda čekala na omezení obstrukcí, aby mohla přijít například s mediální novelou.
Podle předsedy Pirátů si koalice jednání dolní komory obstruuje sama, protože čtvrteční interpelace „přehlušuje“ mimořádnými schůzemi, čímž opozici znemožňuje vládu kontrolovat. „Kdybyste negenerovali v průměru tak dvě kauzy týdně, my bychom na začátku v úterý nemuseli navrhovat body, abychom se kauzám věnovali,“ řekl.
Šťastný v rámci tématu, které se dotklo i politické kultury, spílal Hřibovi, že používá silnou rétoriku, když o premiérovi Andreji Babišovi (ANO) mluví jako o „odsouzeném lhářovi“. „Každému poslanci nebo i člověku se může stát, že něco prohlásí, a pak se v občansko-právním řízení rozhodne, že prohlášení nebylo založeno na pravdě,“ uvedl. On sám by prý takto nemluvil.
Koaliční jednání o rozpočtu
Diskutující se v pořadu bavili i o státním rozpočtu a koaličním vyjednávání o něm. Po představení návrhu se schodkem 389 miliard korun totiž SPD i Motoristé dali najevo, že s ním nemohou souhlasit. „Od začátku jsem říkal, že to číslo je šílené, ale zároveň to je realita. Na rozdíl od rozpočtů předchozí koalice to není lakování narůžovo. Nenajdeme tam nadhodnocené příjmy nebo podhodnocené výdaje,“ hájil sumu Nacher.
Motoristé podle dřívějšího vyjádření předsedy strany Petra Macinky odmítli „kosmetické změny“ deficitu a požadovali „dvacet miliard hned“. „Na čtvrtečním koaličním jednání jsme si potvrdili, že dvacet miliard v deficitu příští rok skutečně uspoříme. Nejprve ale musíme předložit změny zákonů,“ prohlásil Šťastný s tím, že z toho důvodu nebylo možné škrtat okamžitě.
V rámci koalice podle Šťastného Motoristé jednali o mnoha položkách, snížení i o jednotky miliard pak bude považovat za úspěch. Jako malá strana však podle něj nemají moc možností, jak přimět ostatní ke spoření a jak sami spořit. „Nemáme ministerstva, která by dokázala provádět reformy, třeba v oblasti zdravotnictví, školství nebo sociálních věcí,“ dodal.
„My jsme jasně představili, kde by bylo možné získat nějakých sto miliard na úsporách,“ prohlásil Hřib. Mezi navrhovanými opatřeními jmenoval za dvacet miliard „omezování zbytečných dotací pro agromamuty“, s ušetřením čtyřicet miliard zahájení přístupu k euru, což podle něj zlevní úroky pro stát, a za jednotky miliard spotřební daň například na tiché víno nebo vytvoření regulovaného trhu s konopím a jeho zdanění.
Všechny z Hřibových návrhů však Šťastný odmítl jako nesmysly. Nacher sdělil, že nechápe, jak předseda Pirátů úspory propočítává. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář pak Hřibovo vyjádření ohledně škrtání v dotacích v odborné části debaty korigoval jako nereálné.
Havel vedle eura jako možnost úspor jmenoval poplatky za obnovitelné zdroje energie. „Převedli jste to pod státní rozpočet. Platíte to z peněz, které nemáte a musíte si půjčovat se skoro pětiprocentním úrokem,“ podotknul s tím, že pro Česko se úroky za státní dluh zvýšily nejvíce meziročně v celé Evropě.
Macinka v neděli o rozpočtu jednal s Babišem. Po schůzce agentuře ČTK sdělil, že ministři strany na pondělním zasedání vlády návrh podpoří. Předseda SPD Tomio Okamura zase sdělil, že výsledek jednání o rozpočtu u některých poslanců strany budí nespokojenost, její ministři ho nicméně také podpoří. Místopředseda rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) v neděli v diskusním pořadu CNN Prima News připustil, že ve sněmovně nemusí zvednout ruku pro plán rozpočtu, pokud se schodek nesníží.
Nedělní debatu doplnil panel expertů. Zúčastnili se ho bývalá ústavní soudkyně Ivana Janů, politoložka Fakulty sociálních věd UK Anna Shavit, komentátor webu Seznam Zprávy Václav Dolejší a bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář.
