Při komunálních a senátních volbách v pátek a sobotu 9. a 10. října budou lidé moci na řadě míst hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich eviduje 39. Nejčastěji, na dvaadvaceti místech, budou lidé rozhodovat o budoucnosti větrných elektráren, ve třech obcích budou tématem spalovny, jinde zase převzetí kostela nebo rozšíření farmaparku.
„Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrálních územích ve správě obce Kamenná Horka, okres Svitavy?“, tak zní otázka referenda jedné z obcí na Svitavsku. Právě v okolí Svitav se budou druhý víkend v říjnu konat čtyři referenda o výstavbě větrných elektráren. Kromě Kamenné Horky budou hlasovat také lidé v Dětřichově, Mikulči a Sklené. V Kamenné Horce chce developer postavit čtyři „větrníky“, které by se staly nejvýkonnějšími v Česku.
Kvůli větrným elektrárnám se referenda vyhlašují často, během loňských sněmovních voleb jich bylo osmnáct. „V posledních letech se často hlasuje o výstavbě větrných elektráren. Na některých místech byly impulsem zamýšlené akcelerační zóny,“ potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Z přehledu resortu vyplývá, že z osmnácti referend z loňského října lidé výstavbu podpořili v osmi případech.
Jednou z vymezených zón je například akcelerační oblast AOV77 Petroupim, kvůli které se na Benešovsku uskuteční tři referenda, a to v Petroupimi, Soběhrdech a Teplýšovicích. V prvních dvou případech je iniciátorem zastupitelstvo.
„Připravili jsme petici, kterou podepsalo přes tisíc lidí,“ řekl starosta Petroupimi Jiří Černý (nestr.). „Na území by mohlo být osm větrníků,“ upřesnil. „Vadí mi, že to plánují v tak hustě osídlené oblasti, ale chápu, že jinde třeba není tak dobrý přístup k vedení vysokého napětí,“ dodal. Pokud se obec vysloví pro to, aby se její radnice výstavbě bránila, bude to podle Černého nový starosta muset respektovat nejméně dva roky.
„Větrníky“ budou mít kvůli akcelerační zóně zjednodušenou výstavbu také například v Radeníně na Táborsku. Zastupitelé zde vyhlásili referendum poté, co se v petici většina voličů postavila proti výstavbě. „Zastupitelstvo chtělo znát názor většiny obyvatel na případnou výstavbu dvou až tří věží, které by navazovaly na stavby v sousední obci na hranici katastrů, která o výstavbě vážně uvažuje,“ popsal starosta Jan Fišer (za Radenínsko).
Farmapark v Soběhrdech
Ve středočeských Soběhrdech se lidé kromě větrných elektráren vyjádří také k rozšíření místního farmaparku. Vedení obce se obává nárůstu dopravy, hluku či možného ovlivnění kvality zdrojů pitné vody v místním vodovodu. Farmapark podle něj navíc obci prezentoval menší projekt, než jaký následně předložil krajskému úřadu.
Podle ředitele skupiny Farmapark Group Jiřího Proučila firma postupuje podle platného územního plánu a referendum je podle něj nezákonné, protože obsahuje nepravdivé informace. „Bráníme se proti tomu právní cestou,“ uvedl Proučil s tím, že dopravu či pitnou vodu farmapark negativně neovlivňuje, a naopak by rozšíření projektu mělo zvýšit rozpočet obce.
Nová spalovna v Temelíně
Sledovaným referendem bude i to v Temelíně na Českobudějovicku. Lidé tu rozhodnou o tom, jestli se zastupitelstvo má bránit proti stavbě spalovny průmyslových odpadů v areálu Hůrka. Firma Quail chce stavbu uvést do provozu v roce 2030, za rok má spalovna zpracovat 20 tisíc tun odpadu.
Proti se postavilo sedmnáct měst a obcí ze širšího okolí, které proti výstavbě chtějí postupovat společně. Referendum se ale bude konat jen v obci Temelín, protože se výstavba plánuje na jejím území. Podle jeho místostarosty Petra Macháčka (ODS) je provoz firmy problémový. „Vzhledem k současnému provozu a zkušenostem s touto firmou je reakce obyvatel záporná,“ řekl. Podle firmy spalovna splňuje všechny požadavky na bezpečné zneškodnění odpadů.
O spalovně budou rozhodovat také obyvatelé Přísečné na Českokrumlovsku. Společnost Carthamus chce k areálu energobloku v Domoradicích přidat spalovnu, která má zpracovat až 80 tisíc tun odpadu ročně. Horní Benešov na Bruntálsku se pak ptá, zda lidé souhlasí s výstavbou zplyňovací jednotky odpadů v areálu skládky firmy Smolo.
Převzetí kostela a změny v dopravě
V Hrádku na Hradecku se lidé vyjádří k převzetí kostela svatého Jiří. Kostel, jehož historie sahá do 14. století, sice není v havarijním stavu, ale už vyžaduje údržbu a některé opravy. Pokud se lidé k jeho převzetí přikloní, chce obec připravit projekt postupné rekonstrukce. Referendum vedení obce nevyhlásilo kvůli sporu s církví, ale protože jde podle něho o zásadní majetkové rozhodnutí.
Ve Velkých Přílepech u Prahy lidé rozhodnou, jestli obec změní odmítavý postoj k přeložce silnice II/240, který vzešel z referenda v roce 2017. „Tento postoj ovlivňuje možnosti obce při jednáních i při uplatňování jejích práv v řízeních o povolení těchto staveb, například při prosazování opatření ke zmírnění jejich dopadů na obec a kvalitu života obyvatel naší obce,“ vysvětlila referentka pro komunikaci Iva Pokorná.
O dopravě se rozhoduje i jinde. Ve Volarech na Prachaticku o obchvatu, v Putimi o dvousetmetrové silnici kolem rybníka a v Záhorovicích na Uherskobrodsku ve dvou referendech o železničních přejezdech, které mají být kvůli elektrifikaci trati zrušeny. „V obci Záhorovice proběhnou dvě referenda – jedno vyvolalo zastupitelstvo, druhé přípravný výbor,“ informovala Malá.
Na třech místech se rozhoduje o těžbě. Litultovice na Opavsku se brání záměru firmy Thorssen těžit v kamenolomu o deset let déle. Těžba měla podle plánu skončit už v roce 2004, obec se obává zvýšeného provozu nákladních aut, hluku či kontaminace zdroje pitné vody. V Majetíně na Olomoucku rozhodnou, zda má obec bojovat proti rozšíření těžby štěrkopísku. Dubenec na Příbramsku se naopak ptá, zda lidé souhlasí s linkou na zpracování kameniva.
„Pro platnost se vyžaduje účast alespoň 35 procent osob oprávněných hlasovat. Závazný je výsledek pouze tehdy, když konkrétní odpověď podpoří nadpoloviční většina zúčastněných, která zároveň představuje nejméně jednu čtvrtinu všech občanů s právem hlasovat,“ vysvětlila Malá. „Závazné referendum je pokyn, který má zastupitelstvo a další orgány obce poté uvést do praxe veškerými prostředky, které jim k tomu zákony dávají,“ dodala.
