Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
Dne 18. května 2023, necelý rok po nejrozsáhlejším lesním požáru v Česku, se plameny v okolí Pravčické brány rozhořely znovu. Tentokrát požár v národním parku České Švýcarsko zasáhl plochu asi sto krát sto metrů. Správa parku za viníka později označila tehdy pětadvacetiletého Němce, který tam odpaloval zábavní pyrotechniku. Nedaleká obec Hřensko na tento požár reagovala obecní vyhláškou, kterou, s výjimkou silvestrovské noci, omezila používání pyrotechniky na svém zastavěném území.
Právě vyhlášky umožňují obcím reagovat na konkrétní situace a nastavovat místní pravidla. „Jedním ze základních limitů pro vydávání obecně závazných vyhlášek je požadavek jejich souladu se zákonem a ústavním pořádkem,“ říká David Hejč z Katedry správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na možnosti obcí při vydávání vlastních předpisů. Dokud ale vyhláška nejde proti zákonům, má obec v její tvorbě poměrně volnou ruku.
Nejvíce z přibližně devíti tisíc loni nově vydaných vyhlášek se podle statistiky ministerstva vnitra týkalo systému odpadového hospodářství, které upravovala téměř pětina z nich. Dalších patnáct procent pak určovalo poplatky za odpady a necelá desetina podobu nočního klidu. „Obce dále upravují například pohyb psů, konzumaci alkoholu na vybraných veřejných prostranstvích, hlučné činnosti, čistotu a užívání veřejných prostranství, podmínky veřejných akcí, požární řád nebo provoz některých hazardních her,“ doplnil Michael Haman z Provozně ekonomické fakulty ČZU, který se obecní problematikou zabývá.
Města a vesnice stále častěji omezují hazard. Veškerý hazard je od letoška zakázaný například v Plzni. K regulaci pak přistupují i další obce jako východočeská Polička nebo Benešov. V Poličce budou stávající provozovny fungovat až do roku 2028, kdy bez náhrady skončí.
Když obce zajdou příliš daleko
Některé obce ale se svými předpisy zašly příliš daleko a narazily u Ústavního soudu. Ten před třemi lety například zrušil část obecní vyhlášky Příbrami o nočním klidu. „Ústavní soud zrušil pravidlo, podle něhož měl každý pátek a sobotu v červenci a srpnu 2022 začínat noční klid až ve 23:00 místo ve 22:00,“ popisuje problematickou vyhlášku Haman.
Podobnou vyhlášku zrušil Ústavní soud krátce předtím i v přibližně sto kilometrů vzdáleném Lokti, kde obec posunula začátek nočního klidu kvůli Loketskému kulturnímu létu. „V případě Lokte soud zrušil ustanovení, které posouvalo začátek nočního klidu na 23:00 po celé období od května do září, čímž byla překročena mez zákonného zmocnění,“ doplnil důvod soudního zásahu Hejč.
Obec Hradištka u Prahy zase pomocí vyhlášky snížila poplatky za odpady pro některé obyvatele. Lidé přihlášení k trvalému pobytu na jejím území měli platit o 400 korun méně než lidé s trvalým pobytem mimo obec. Ani tento předpis ale před ústavními soudci neobstál. Podobnou vyhlášku už předtím soudci zrušili také v Krásné Lípě. „Soud konstatoval, že kritérium trvalého pobytu je pro stanovení výše poplatku nahodilé a diskriminační, neboť neexistuje logický vztah mezi trvalým pobytem a množstvím vyprodukovaného odpadu,“ popsal Hejč důvody, které k tomu Ústavní soud vedly.
O čem rozhodují zastupitelé
Vrcholným orgánem obce je zastupitelstvo. Množství jeho členů závisí na počtu obyvatel. Ty do tří tisíc obyvatel mohou mít maximálně patnáct zastupitelů. Malá města od tří do deseti tisíc obyvatel mohou mít zastupitelů až 25. Ta největší s nejméně 150 tisíci obyvateli mohou mít zastupitelů až pětapadesát, Praha ještě více.
„K jeho pravomocem náleží například schvalování obecně závazných vyhlášek obce, schvalování rozpočtu obce, rozhodování o vyhlášení místního referenda, pravomoc volit a odvolávat starostu, místostarostu a další členy rady,“ popisuje vedoucí Katedry správního práva na Fakultě právnické ZČU Martin Kopecký.
Zastupitelé také rozhodují o tom, jak se bude hospodařit s městským majetkem. „Rozhodují o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranstvích, a o pořízení a vydání územního plánu,“ vyjmenovává Hejč další pravomoci, které zastupitelé mají.
V obcích s nejméně patnácti zastupiteli volí zastupitelé i radu. Ta představuje výkonný orgán, který je odpovědný zastupitelstvu. „Zabezpečuje hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem, připravuje návrhy pro zastupitelstvo a zajišťuje plnění jeho usnesení,“ popisuje Haman pracovní náplň radních. Pokud obec radu nemá, její pravomoci vykonává starosta.
Obce zřizují mateřské a základní školy
Významným úkolem samospráv je zřizování mateřských a základních škol. Obce musí ve školách zajistit veškeré podmínky pro plnění povinné školní a předškolní docházky. „Obec současně odpovídá za provozní a investiční zajištění školy, tedy například za budovy, jejich údržbu či vybavení,“ doplnil vedoucí Katedry správní vědy a správního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Lukáš Potěšil.
Ve školách, které zřizují, mohou obce jmenovat a odvolávat ředitele a školám také schvalují rozpočet. Od začátku letošního roku musí obce nově financovat platy nepedagogických školských pracovníků, tedy například školníků, kuchařů nebo uklízečů. Stát se pak podle Hamana stará především o platy pedagogů.
Omezený vliv na zdravotnictví
Na podobu zdravotní péče na svém území mají obce podle Potěšila vliv spíše nepřímý. „Podle zákona o obcích totiž pečují o vytváření podmínek pro ochranu a rozvoj zdraví svých obyvatel, přičemž samotné řízení zdravotního systému je v rukou nejen státu a krajů, ale také soukromého sektoru,“ uvedl Potěšil.
Obce samy nemusí zajišťovat hrazenou zdravotní péči. Mohou ale zřizovat zdravotnická zařízení, například nemocnice nebo polikliniky. „Vedle toho obce mohou formou různých dotačních programů stimulovat poskytovatele zdravotních služeb, aby právě na jejich území (i pro jejich občany) poskytovali zdravotní služby,“ upřesnil Potěšil možností samospráv.
U vlastních nemocnic nebo poliklinik pak obec může podle Hamana ovlivňovat například jejich specializaci, rozpočet nebo kapacitu. „Obec nemůže určovat kapacitu nezávislým poskytovatelům, zasahovat do léčby konkrétního pacienta ani zaručit smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Za odbornou úroveň péče odpovídají poskytovatel a zdravotničtí pracovníci,“ doplnil Haman.
Doprava
Obce mají také na starosti silnice na svém území, ovšem pouze ty, které nevlastní stát nebo kraj. „Obce jsou ze zákona vlastníkem místních komunikací, kraje vlastníkem silnic II. a III. třídy,“ upřesnil Kopecký. Silnice I. třídy a dálnice pak vlastní a spravuje stát. Kvůli různým vlastníkům jednotlivých silnic tak často dochází k na první pohled nepochopitelným případům, kdy se opravená místní cesta připojuje na hlavní silnici, která je ve výrazně horším stavu, nebo naopak.
Pokud je krajská nebo státní silnice, která se nachází na území obce ve špatném stavu, samospráva nemá podle Potěšila žádnou přímou možnost, jak kraj „donutit“, aby ji opravil. „Může však využívat politická jednání, obracet se na příslušné orgány nebo upozorňovat na případná bezpečnostní rizika,“ popsal Potěšil možnosti samospráv. Kraje a obce ale mohou na opravách také spolupracovat. Jako příklad Haman zmínil rekonstrukci části Minkovické ulice v Šimonovicích na Liberecku dokončené v roce 2024, kde platil opravu vozovky Liberecký kraj a chodníky s osvětlením zase obec.
Bezpečnost
Pro zvýšení bezpečnosti a dozor nad veřejným pořádkem mohou obce zřídit vlastní policii. Ta je tvořena strážníky, kteří dohlížejí například na dodržování obecních předpisů, pořádek v ulicích nebo na bezpečnost na silnicích. „Vedle toho se obecní policie podílí na prevenci kriminality v obci, provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci, přičemž je za tím účelem oprávněna odhalovat a případně trestat zjištěné přestupky, nebo tyto oznamovat příslušným orgánům,“ popisuje další úkoly obecních policistů Potěšil.
Pokud se na tom obce dohodnou ve veřejnoprávní smlouvě, mohou mezi sebou obecní policii i sdílet. Například strážníci středočeského Vestce tak hlídkují i v osmi okolních obcích, například v Dolních Břežanech nebo Ohrobci.
Kde samosprávy berou peníze
Hlavním zdrojem příjmů jsou pro obce sdílené daně, které si mezi sebe rozdělují pomocí takzvaného rozpočtového určení daní. „Od 1. ledna 2026 připadá obcím jako celku 25,93 procenta celostátního hrubého výnosu DPH a zákonem vymezených daní z příjmů,“ upřesnil Haman. Mezi jednotlivé samosprávy se pak příjmy rozdělují podle počtu obyvatel, velikosti území nebo počtu dětí ve školách.
Obce také získávají část daně z příjmů a výnos z daně z nemovitostí, které se nacházejí na jejím území. „Dalšími zdroji jsou místní a správní poplatky, příjmy z vlastní činnosti, nájemné a jiné výnosy z obecního majetku, odvody zřízených příspěvkových organizací, výnosy z majetkových účastí, například podíly na zisku obecních společností nebo prodej majetku,“ vyjmenoval Haman další zdroje obecních peněz.
Příjmy jednotlivých více než šesti tisíc českých obcí se tak výrazně liší. Například dvacetitisícový Vsetín pracuje letos s téměř miliardovým příjmem. Oproti tomu obec Závist na Blanensku se 162 obyvateli letos pracuje jen asi s třímilionovým příjmem.
Praha: dva v jednom
Praha se od ostatních obcí odlišuje svým postavením. Je totiž obcí i krajem zároveň. „Řídí se zvláštním zákonem o hlavním městě Praze; zákon o obcích se na ni nevztahuje. V jedné veřejnoprávní korporaci se proto soustřeďují obecní i krajské kompetence,“ popsal Haman.
V závislosti na konkrétní agendě vykonává Praha obecní i krajské pravomoci a pražský primátor zastává i funkci hejtmana. Praha se člení na 57 městských částí. „Od 57 městských částí je třeba odlišit 22 správních obvodů Praha 1 až Praha 22. Nejde o další samosprávy: úřad příslušné městské části v nich vykonává vybrané agendy přenesené působnosti pro území celého správního obvodu, který může zahrnovat i další městské části,“ doplnil Haman.
Volby do pražského zastupitelstva se konají společně s volbami do zastupitelstev obcí.
