Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
V sobotu 10. října se uzavřou volební místnosti a okrskové volební komise začnou sčítat hlasy. Nejprve zjistí, kolik hlasů získaly jednotlivé kandidátní listiny a jejich kandidáti. Pokud voliči využili přednostní hlasy, tedy křížkovali určité kandidáty konkrétní strany, promítne se to do pořadí kandidátů na kandidátkách.
Hlasy se po sečtení přepočítají na mandáty. Kandidátní listiny přitom musí získat alespoň pět procent hlasů, aby se na rozdělování mandátů mohly podílet. Pokud by pětiprocentní hranici překonala jen jedna kandidátka, tato hranice se postupně snižuje, dokud se do rozdělování mandátů nezapojí alespoň dvě kandidátní listiny. Výjimkou jsou obce, kde je sestavená jen jedna kandidátka – tam se pětiprocentní hranice neuplatňuje.
Pro komunální volby se používá systém poměrného zastoupení. Hlasy kandidátních listin, které překonají stanovenou hranici, se následně přepočítávají na mandáty pomocí takzvané d'Hondtovy metody.
Kolik lidí v zastupitelstvu usedne
Počet členů zastupitelstva určuje zákon podle počtu obyvatel a velikosti obce. Zastupitelstvo může mít od pěti do 55 členů. Výjimkou je Praha, kde může mít zastupitelstvo 55 až 70 členů. Rozpětí je dané zákonem a konkrétní počet si stanovuje dosavadní zastupitelstvo.
Pokud má být například zastupitelstvo pětičlenné, cílem je obsadit všech pět míst. Ve výjimečných případech se to ale nemusí podařit. Například pokud v obci kandiduje příliš málo lidí. Aby mohlo zastupitelstvo vzniknout, musí být zvolena alespoň nadpoloviční většina jeho členů. Nezáleží přitom na tom, kolik voličů k urnám přijde.
Deset dní na zpochybnění výsledku voleb
Jakmile Státní volební komise zveřejní celkové výsledky voleb, začíná běžet desetidenní lhůta, ve které se může kdokoliv, kdo se cítí výsledkem voleb dotčen, obrátit na soud – v případě komunálních voleb konkrétně na soud krajský. „Návrh je možno podat, má-li navrhovatel zato, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil volební výsledky,“ popisuje ředitel odboru voleb Tomáš Jirovec.
Podle Jirovce takových návrhů bývá po volbách poměrně dost. Například po volbách v roce 2014 jich soudy obdržely dvě stovky. Nejvíce návrhů tehdy přišlo na ostravský krajský soud, pod který spadá vedle Moravskoslezského kraje i Olomoucký a část Zlínského kraje. To, že by soud výsledky voleb nakonec zrušil, je podle Jirovce obecně spíše výjimečné.
Stát se to ale může. Po volbách v roce 2022 zrušil soud výsledky hlasování v obci Hrčava na Frýdecko-Místecku. Těsně před volbami tam dostalo trvalé bydliště ve dvou nemovitostech patřících tamnímu starostovi nezvykle mnoho nových voličů. Jedna nemovitost byla navíc neobyvatelná. Podle soudu je právo volit spojeno výhradně s lidmi, kteří jsou s daným městem či obcí spjatí. Během veřejného jednání se prokázalo, že minimálně čtyři osoby k Hrčavě neměly žádný vztah.
Teprve po vyřešení takového návrhu nebo po uplynutí desetidenní lhůty, může začít příprava ustavujícího zasedání zastupitelstva.
Lázeňské město bylo čtyři měsíce bez nového vedení
Prvním dnem voleb zanikají mandáty všech dosavadních zastupitelů, a to bez ohledu na to, jestli budou znovu zvoleni, nebo ne. Obec ale nezůstává bez vedení. Dosavadní starosta, místostarosta, případně rada dál vykonávají svoje pravomoci, přestože formálně už nemusí být zastupiteli.
Právě dosavadní starosta musí svolat první schůzi nově zvoleného zastupitelstva nejpozději do patnácti dnů po uplynutí lhůty pro podání návrhu na neplatnost voleb, případně od pravomocného rozhodnutí soudu, pokud nějaký návrh soudu přijde. Pozvánka na zasedání musí viset na úřední desce aspoň týden předem. Pokud není schůze ve lhůtě svolána, udělá to za dosavadní vedení ministerstvo vnitra.
Zastupitelé se na novém vedení obce nemusí hned dohodnout. Tento problém řešili například v roce 2022 ve Františkových Lázních. Při ustavujícím zasedání se tehdy nově zvoleným členům zastupitelstva nepodařilo sestavit novou městskou radu ani určit nového starostu. Ke společnému závěru došli až o čtyři měsíce později, na konci ledna 2023.
Nezájem o kandidaturu
Zákon počítá i s variantou, že se nepodaří zastupitelstvo sestavit. „Stejně jako neexistuje volební povinnost, neexistuje ani povinnost stát se kandidátem ve volbách, takže se může stát, že se v obci nepřihlásí dostatečný počet kandidátů, případně žádní,“ vysvětluje Jirovec.
Příkladem je obec Brodec na Lounsku. Tam se ani na devátý pokus letos v březnu nepodařilo uskutečnit volby do zastupitelstva. Kandidátku tam do té doby nikdo nepodal. Na podzim 2025 kandidátku po nezájmu místních vytvořili lidé, kteří nejsou obyvateli obce. Jejich lídr asi z 50 kilometrů vzdáleného Vroutku tehdy řekl, že tímto krokem chtěli pomoci. Brodečtí občané s tím ale nesouhlasili, a tak byla kandidátka stažena. Obec tak spravuje od řádných voleb v roce 2022 úředník jmenovaný ministrem vnitra.
