Volby 2026

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.

Soud v Pardubicích zamítl návrh hnutí ANO, aby byly zrušeny kandidátní listiny strany Naše Pardubice – Nechme město rozkvést ve třech městských obvodech. Na všech je uvedený předseda strany Filip Sedlák, což ANO považovalo za protizákonné. Soud se s argumenty navrhovatele neztotožnil, vyplývá z usnesení na úřední desce pardubické pobočky krajského soudu. Sedlák řekl, že se ještě nerozhodl, jak bude postupovat, musí promyslet další taktiku.

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.

První kolo voleb do třetiny Senátu se uskuteční 9. a 10. října, případné druhé kolo bude následovat o týden později. Voliči, kteří nemohou hlasovat ve volební místnosti ve svém okrsku, mají i tentokrát možnost požádat o voličský průkaz. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny nebo Evropského parlamentu ale s průkazem nelze volit kdekoliv v Česku. Držitelé průkazu mohou svůj hlas odevzdat jen v místnostech ve volebním obvodu, kde mají nahlášený trvalý pobyt. Pro volby do zastupitelstev obcí se průkaz nevydává.

Do zastupitelstev obcí v letošních volbách kandidují desítky tisíc lidí. Níže si můžete projít kandidátní listiny ve všech obcích či městských částech.

Do Senátu letos kandiduje 154 lidí. Je to nejméně od roku 1998. Níže si můžete projít kandidátní listiny ve všech obvodech, v nichž se letos volí.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.

Seznam všech kandidátů pro říjnové komunální volby se uzavírá o půlnoci ze soboty na neděli. Kandidáti se tak dozvědí, jestli jejich nominace úřady přijaly, proti odmítnutí se ale mohou odvolat. Při posledních volbách usilovalo o křeslo v zastupitelstvu zhruba 200 tisíc lidí, většinou nezávislých kandidátů. „Nám každé volby ubývají desítky tisíc zájemců o veřejné funkce. Tenhle trend je opravdu dlouhodobý, ale zdá se, že možná právě tyhle volby ho trochu prolomí,“ přibližuje politolog Lukáš Valeš. Hlasovací lístky by voliči měli mít ve schránkách nejpozději v úterý 6. října. Následující pátek a sobotu pak budou o složení vedení měst a obcí rozhodovat.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.

Zátěžový test aplikace eDoklady z minulého týdne ukázal, že před volbami je potřeba posílit kapacity pro přihlašování uživatelů. Aplikace i navazující systémy byly ale celou dobu stabilní. V úterý o tom informovala Digitální a informační agentura (DIA). Test hodnotí jako úspěšný. Zapojilo se do něj zhruba 30 tisíc uživatelů, provedli téměř 60 tisíc přihlášení.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 13. srpna se věnoval Moravskoslezskému kraji.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 11. srpna se věnoval Jihočeskému kraji.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 6. srpna se věnoval Pardubickému kraji.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 30. července se věnoval Libereckému kraji.