Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.

Právo volit v komunálních volbách mají v České republice také občané Evropské unie, kteří splňují zákonné podmínky pobytu. Bibiana Machková chtěla hlasovat v brněnských Řečkovicích. Volební komise jí to ale neumožnila. „V pátek dopoledne jsem byla na úřadu městské části a bylo mi řečeno, že mám přijít přímo do spádové hlasovací místnosti. V sobotu dopoledne jsem přišla a zjistila jsem, že nejsem na seznamu. Bylo mi řečeno, že jsem se měla na úřadu přihlásit do středy před volbami. Tak jsem odešla,“ popsala.

Volební komise odmítla ve stejném okrsku umožnit hlasování také Soně Krajňákové. Odkazovala přitom na informace zveřejněné na vládním webu.

„Komise vycházela ze skutečnosti, že občané EU s pobytem v České republice předem žádali o zápis do takzvaného dodatku k seznamu voličů. V seznamu, který měla k dispozici, jich takto několik bylo již zapsáno. Nutnost předchozího zápisu uvádí i oficiální informační zdroj,“ napsala České televizi tajemnice městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Simona Lederová.

Zákon umožňuje dopsání voliče ve volební místnosti

Na vládním webu se uvádí, že občané EU s registrovaným pobytem v České republice mají právo volit v komunálních volbách. Zároveň ale podle zveřejněných informací musí nejpozději dva dny před volbami požádat o zápis do takzvaného dodatku k seznamu voličů.

Zákon o správě voleb však umožňuje doplnit oprávněného voliče do výpisu voličů i přímo ve volební místnosti. Rozdílné informace tak vedly ve volebních místnostech ke sporným situacím.

Ministerstvo vnitra České televizi potvrdilo, že hlasovat bylo možné i bez předchozího zápisu. Registraci před volbami doporučovalo, nepovažovalo ji ale za nezbytnou podmínku.

„Předchozí zápis plnoletého občana státu EU, který má v obci přechodný nebo trvalý pobyt, není konstitutivní podmínkou pro realizaci samotného hlasování. Ministerstvo vnitra však zdůrazňovalo, že lze těmto voličům jednoznačně doporučit podání žádosti o zápis do dodatku ke stálému seznamu voličů u příslušného obecního úřadu, neboť provedení zápisu před samotným hlasováním zjednodušuje obsloužení voliče ve volební místnosti,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Proč možnost doplnění voliče přímo ve volební místnosti nebyla na vládním webu zmíněna, však resort nevysvětlil.

Druhý pokus vyšel

Krajňáková se pokusila hlasovat už v pátek. V sobotu se do volební místnosti vrátila se skupinou přátel, kteří s postupem komise nesouhlasili. Komise si proto možnost hlasování telefonicky ověřila a nakonec ženě volit umožnila.

Průběh událostí potvrdila městská část i Michal Ďurista, který Krajňákovou doprovodil společně se dvěma dalšími přáteli. „V sobotu jsme se už nenechali odbýt. Pan předseda řekl, že si zavolá, zjistil, že to jde, a odvolili jsme,“ podělil se o svou zkušenost Ďurista, který v Brně-Řečkovicích nakonec také hlasoval.

Bez problémů naopak hlasovali jiní slovenští voliči, například v brněnské městské části Maloměřice a Obřany. Mezi nimi byl i bratr Soni Krajňákové Michal.

Přístupy volebních komisí byly různé

Někteří voliči narazili na problémy také při snaze zapsat se do seznamu předem. „Já jsem žádost posílal v úterý 6. října večer. Nepřišla mi žádná odpověď, ale i tak jsem šel volit a paní předsedkyně říkala, že měli školení, že mě můžou zapsat až na místě,“ popsal Tomáš Franko, který hlasoval ve Frymburku na Klatovsku.

Michal Solár se dvakrát pokusil zapsat do seznamu voličů prostřednictvím datové schránky. „Tušil jsem, že se mi přihlášení nepodařilo, ale i tak jsem šel do volební místnosti, kde mi potvrdili, že na seznamu nejsem, i když jsem využil dvě ze tří možností přihlášení do seznamu. V sobotu už jsem přijít nemohl, protože jsme v pátek večer odjížděli mimo Česko,“ popisuje Solár.

Někteří voliči, kteří se redakci ozvali, nakonec k volbám vůbec nepřišli. Domnívali se totiž, že bez předchozího zápisu do seznamu hlasovat nemohou. „Když jsem se hodinu před odchodem do volební místnosti dozvěděla, že volit nemůžu, protože se musím zapsat, velmi mě to mrzelo. Když jsem se ještě potom dozvěděla, že jsem klidně mohla jít volit, tak mě to mrzelo ještě dvakrát tolik,“ přiblížila Helena Zubčeková.

Od příštího roku by měl fungovat jednotný seznam voličů

Ministerstvo vnitra plánuje v roce 2027 spustit jednotný seznam voličů. Občané Evropské unie, kteří splňují podmínky volebního práva, by v něm měli být evidováni automaticky. Podobným komplikacím by tak měl nový systém předcházet.

„V roce 2027 dojde ke spuštění jednotného seznamu voličů v rámci Informačního systému správy voleb, kde již budou občané EU s volebním právem automaticky propsáni do tohoto centralizovaného jednotného seznamu voličů, tedy obdobně jako čeští občané jsou na základě státního občanství automaticky evidováni ve stálých seznamech voličů,“ dodala Malá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 16 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.