Volební právo

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

V pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025 budou moci lidé volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Obsazovat se bude dvě stě křesel dolní komory českého parlamentu. Letos budou navíc moci poprvé hlasovat Češi dlouhodobě žijící v zahraničí korespondenční cestou. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Letos poprvé mohou krajané v zahraničí hlasovat ve sněmovních volbách korespondenčně. K tomu musejí být zapsáni na speciálním seznamu zastupitelských úřadů. Posledním dnem pro přihlášení je neděle 24. srpna. Zájem zatím projevilo třiadvacet tisíc lidí, nejvíce v USA, Kanadě a západní Evropě.

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Francie začala s evakuací svých turistů z Nové Kaledonie, kde i v sobotu pokračují nepokoje, píše agentura AFP. Tento týden se podařilo z francouzského zámořského území zajistit odjezd turistů z Austrálie či Nového Zélandu. Násilné protesty, které vypukly v polovině tohoto měsíce, si zatím vyžádaly sedm životů.

Austrálie a Nový Zéland evakuují své občany z Nové Kaledonie. Na francouzském zámořském území propukly nepokoje minulé pondělí kvůli plánované reformě volebního práva. Od té doby zemřelo nejméně šest lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Policie zadržela na 270 výtržníků, na ostrově dál platí noční zákaz vycházení. Na Novou Kaledonii přiletí v úterý večer francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nepokoje, které na začátku týdne propukly na tichomořském ostrově Nová Kaledonie, si vyžádaly už šest mrtvých. Nejnovější úmrtí v sobotu způsobila přestřelka na severu tohoto francouzského zámořského území. Metropole Nouméa, která je epicentrem násilností, je podle starostky daleko od návratu k normálu, jakkoli byly poslední dvě noci klidnější.

Francouzská vláda zavedla na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na dvanáct dní výjimečný stav. Posílí tak v tomto zámořském území Francie pravomoci policie ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé včetně jednoho příslušníka bezpečnostních složek. Stovky dalších utrpěly zranění, uvedla ve středu agentura Reuters. Demonstrace vyvolala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Ta umožňuje Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

V komunálních volbách tentokrát nebudou moci hlasovat lidé, které covid-19 poslal do izolace. Právě omezení pohybu z důvodu ochrany veřejného zdraví je podle zákona překážkou ve volebním právu. Podle opozice to může hlavně v menších obcích ovlivnit hlasování.

Newyorská městská rada ve čtvrtek schválila zákon, který umožní cizincům žijícím ve městě hlasovat v místních volbách, a tedy například volit starostu. New York se stal prvním velkým městem ve Spojených státech, které tak učinilo. V devítimilionové aglomeraci by se opatření mohlo týkat přibližně jednoho milionu cizinců, napsala agentura AFP.