Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.

Americká soudkyně ve Washingtonu Colleen Kollarová-Kotellyová rozhodla, že Trumpova administrativa nemůže prosazovat ty části výnosu, které vyžadují, aby federální volební úředníci přímo posuzovali, zda lidé, kteří se registrují k volbám, jsou americkými občany. Odmítla nicméně zablokovat ty části výnosu, které mají přimět státy USA, aby nezapočítávaly korespondenční hlasy obdržené až po dni voleb.

Rozhodnutí soudu je reakcí na žaloby řady skupin včetně Celostátního výboru Demokratické strany (DNC) či Ligy amerických občanů latinskoamerického původu (LULAC). „Rozhodnutí je vítězstvím pro voliče v celé zemi – zejména pro barevné voliče – a pro naši demokracii,“ uvedl v reakci předseda LULAC Roman Palomares.

Mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti agentuře Reuters sdělil, že ministerstvo „bude i nadále bojovat u soudu za agendu prezidenta Trumpa“.

Podle ústavy nemá prezident pravomoc dohlížet na volby

Republikán Trump dlouhodobě zpochybňuje americký volební systém a dodnes nepravdivě tvrdí, že jeho prohra s demokratem Joem Bidenem v prezidentských volbách roku 2020 byla výsledkem rozsáhlých podvodů. V minulosti také opakovaně prohlašoval, že výsledek voleb ovlivňují přistěhovalci bez občanství, žádné důkazy, kterými by svá tvrzení podpořil, ale nikdy nedoložil. Na vliv imigrantů poukazoval už v roce 2016, kdy ve volbách porazil kandidátku demokratů Hillary Clintonovou.

Bílý dům k prezidentově výnosu z 25. března tehdy uvedl, že cílem je obnovit důvěru Američanů ve volby a ochránit volební proces, a proto bude požadováno důkladnější prověřování občanství voličů. Jejich registrace doposud funguje tak, že zájemci potřebují řidičský průkaz, případně číselný kód, který je obdobou rodného čísla. Lidé sice nemusí prokázat, že jsou občany USA, ovšem jejich údaje se ověřují v úředních databázích a zájemci o hlasování při registraci přísahají, že občanství mají. Pokud by to nebyla pravda, hrozilo by jim i vězení nebo vyhoštění.

Žalující strany tvrdily, že nově zavedená opatření by mohla odradit či dokonce zabránit oprávněným občanům v registraci. Soudkyně Kollarová-Kotellyová pak na 120 stranách nálezu soudu mimo jiné uvedla, že příslušné části exekutivního výnosu jsou nezákonné, neboť americká ústava dává pravomoc dohlížet na volby jednotlivým státům a Kongresu, nikoli prezidentovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 10 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 34 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.