V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
Junta v únoru 2021 svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které drtivě vyhrála právě NLD. Armáda po převratu ostře zakročila proti pokojným protestům, což napříč celou zemí vyvolalo četná povstání.
Favoritem aktuálních „voleb“ je Strana svazové soudržnosti a rozvoje, která je spojená s armádou. Osmdesátiletá Su Ťij v nynějších volbách nekandiduje, protože si odpykává 27letý trest odnětí svobody na základě obvinění, která jsou považována za politicky motivovaná. NLD byla předloni rozpuštěna poté, co se odmítla zaregistrovat dle nových vojenských pravidel.
Kritici včetně OSN, některých západních zemí a skupin pro lidská práva označují hlasování za nesvobodné, nespravedlivé a nedůvěryhodné, neboť se voleb nemohou účastnit protijuntovské politické strany. „Je zásadní, aby budoucnost Myanmaru byla určena svobodným, spravedlivým, inkluzivním a věrohodným procesem, který promítne vůli lidí,“ zdůraznila v neděli myanmarská kancelář OSN.
Zpřísněná bezpečnostní opatření
Vůdce junty Min Aun Hlain přesto tvrdí, že nynější „volby“ jsou „svobodné a spravedlivé“, přestože je organizuje armáda. V největším městě země Rangúnu byla v neděli zavedena zpřísněná bezpečnostní opatření. Před volebními místnostmi stály ozbrojené stráže a na silnicích hlídkovaly vojenské vozy, přiblížila agentura AP.
Nedělní první kolo „voleb“ se týkalo některých velkých měst, právě včetně Rangúnu. Podle informací agentury Reuters z různých míst v zemi byla účast viditelně nižší než při předchozích volbách v roce 2015 a 2020, kdy obyvatelé Myanmaru mohli hlasovat i pro strany, které nepodporovaly vojenskou moc. Sčítání hlasů začalo hned po uzavření volebních místností krátce před nedělním polednem SEČ.
Nevládní organizace uvedly, že od násilného převzetí moci v zemi zemřelo zhruba 7200 lidí a dalších více než 29 tisíc bylo zatčeno. Odhadem 3,6 milionu lidí muselo v zemi utéct ze svých domovů a podle Reuters často skončilo v provizorních přístřešcích a s omezeným přístupem k jídlu, zdravotní péči a pitné vodě. Podle hodnocení OSN bude v příštím roce potřebovat humanitární pomoc téměř třetina z 51,3 milionu obyvatel Myanmaru.
