Národní liga pro demokracii

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Myanmarská vojenská vláda rozpustila bývalou vládní Národní ligu pro demokracii (NLD), kterou vede vězněná držitelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. NLD je mezi čtyřicítkou politických stran, které nesplnily termín a podmínky registrace k volbám, jejichž vypsání vojenská junta slíbila. Podle kritiků ale nebudou mít žádnou důvěryhodnost.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla v pátek odsouzena k třem letům vězení s nucenými pracemi. Soud v Myanmaru, kterému po převratu vládne vojenská junta, ji shledal vinnou z údajného volebního podvodu, informovala agentura AP. Jde již o několikátý trest vězení, k němuž byla politička odsouzena.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Soud v Myanmaru, kde po loňském převratu vládne vojenská junta, odsoudil k pětiletému vězení svrženou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij. Jde o první rozsudek v protikorupčním procesu proti Su Ťij, která si už ale odpykává šestiletý trest za jiné údajné přečiny. Zástupci legitimně zvolené vlády i nezávislí experti považují proces za vykonstruovaný.

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Soud v Myanmaru v pátek odsoudil za zradu blízkého spolupracovníka vězněné vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Win Tchein má jít do vězení na dvacet let. S odvoláním na opoziční Národní ligu pro demokracii (NLD) o tom informovala agentura AP. Devětasedmdesátiletý Tchein byl zatčen po únorovém převratu a je zatím nejpřísněji potrestaným členem bývalé vlády.

Vězněná vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v soudním líčení odmítla obžalobu z veřejného podněcování proti vojenské vládě v Myanmaru. Podle prokurátorů se toho dopustila tím, že požádala mezinárodní organizace, aby s juntou nespolupracovaly. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na portál Myanmar Now. Státní média o procesech se Su Ťij neinformují. Příkaz nehovořit s novináři dostal i političčin obhájce.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Sesazený myanmarský prezident Win Myin vypověděl, že se ho armáda několik hodin před vojenským pučem z 1. února pokusila přinutit, aby odstoupil. Varovala ho přitom, že pokud to odmítne, mohl by mít vážné problémy. Podle agentury Reuters o tom informoval exprezidentův právník Kchin Maun Zo.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij si v dalším procesu vedeném proti ní, tentokrát kvůli údajné korupci, vyslechla výpověď svého bývalého spojence, který vystupuje jako důležitý svědek obžaloby. Su Ťij je od únorového puče vězněna kvůli řadě obvinění, která však její právníci odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.

Nejméně sto tisíc lidí uprchlo podle OSN ze svých domovů na východě Myanmaru. Jde o důsledek útoků armády a bojů, které vypukly po únorovém vojenském převratu v zemi. Nejhůře postižený je Kajaský stát, který se nachází u hranic s Thajskem, informuje zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar Thomas Andrews.

Bývalá myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, již vězní vojenská junta, se poprvé od únorového převratu osobně objevila před soudem, jenž však řízení odročil na 7. června. Krátce před zahájením soudního jednání popřála lidem pevné zdraví a zdůraznila, že její politická strana Národní liga pro demokracii (NLD) byla založena pro občany a bude existovat, dokud budou existovat občané. Myanmarská média minulý týden uvedla, že by NLD, která jasně zvítězila v listopadových parlamentních volbách, mohla být brzy rozpuštěna.

Myanmarská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší myanmarské premiérky a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách, v nichž Národní liga pro demokracii (NLD) vedená Su Ťij jasně zvítězila. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na myanmarská média.

Bývalá myanmarská premiérka a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij čelí dalšímu obvinění z porušení zákona o zvládání katastrof v souvislosti s koronavirovou krizí. Po pondělním soudním jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference, to řekl její právník, s nímž se politička nemůže osobně setkat. Vojenská junta po puči kupí obvinění proti demokraticky zvoleným politikům.

Odpůrci vojenské junty v Myanmaru v neděli v protestu inspirovaném Velikonocemi pomalovali vajíčka politickými slogany. Tisíce dalších lidí se vydaly do ulic vyjádřit nesouhlas s únorovým armádním převratem. Bezpečnostní složky při střetu zastřelily dva muže.

Senát ve čtvrtek souhlasil s tím, aby ve školách mohli učit experti z řad nepedagogů. Chce upravit financování učitelů ZUŠ a vyšších odborných škol. Senátoři dále vrátili sněmovně novelu zákona, která stanovovala povinný podíl tuzemských potravin v obchodech a čelila kvůli tomu kritice. Dále odsoudili únorový vojenský puč v Myanmaru a vyzvali k zastavení násilí.

Při nedělních protestech proti únorovému vojenskému puči v Myanmaru zemřelo nejméně 38 lidí, informovala agentura Reuters s odkazem na neziskovou Asociaci pro pomoc politickým vězňům (AAPP). Přes 20 obětí si podle tohoto zdroje vyžádaly zásahy bezpečnostních oddílů proti demonstrantům v dělnické čtvrti největšího barmského města Rangúnu, kde docházelo ke žhářským útokům na továrny financované Čínou. Ve čtvrti bylo posléze vyhlášeno stanné právo, informovala barmská státní televize.

Nejméně osm lidí bylo od pátečního večera zabito a mnoho dalších utrpělo zranění při protestech v Myanmaru, kde policie v několika městech opět použila proti demonstrantům ostrou munici. Tři oběti jsou hlášeny z největšího města Rangúnu, kde se protestující v posledních dnech shromažďují v ulicích ve večerních hodinách navzdory nočnímu zákazu vycházení.

Myanmarská policie ve čtvrtek zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří se shromáždili v Rangúnu a dalších městech. Lidé protestovali v ulicích proti únorovému puči i přesto, že bezpečnostní složky podle OSN ve středu zabily 38 lidí. Šlo tak o nejkrvavější den od převratu. Střelba zazněla v některých městech i ve čtvrtek, řekli agentuře Reuters svědci. Žádné oběti ale zatím nejsou hlášeny.

V Myanmaru ve středu při protestech proti vojenskému puči zemřelo 38 lidí. Uvedla to zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová, informovala agentura AFP. Celková bilance od začátku protestů je podle ní přes 50 mrtvých a mnoho raněných. Mezi zatčenými demonstranty jsou podle AP také novináři.

Myanmarská policie rozehnala tisíce lidí, kteří se v největších městech země sešli na demonstracích proti vojenskému puči. Mezi zadrženými byl také japonský novinář, který byl po několika hodinách propuštěn. Jednalo se o prvního zadrženého zahraničního reportéra od 1. února, kdy vojáci sesadili vládu, uvedla agentura Reuters. Mezitím byla bývalá premiérka Su Ťij převezena na neupřesněné místo. Zmocněnkyně OSN pro Myanmar vyzvala, aby státy neuznaly vojenskou juntu.

Protesty proti vojenskému puči v Myanmaru nepolevují, demonstrující lidé vyšli znovu do ulic. Velký ohlas měla zejména pondělní generální stávka, u které armáda varovala, že může skončit krvavě. To se však nakonec nestalo. Tlak na juntu se stupňuje i ze zahraničí. Spojené státy uvalily sankce na další dva generály, kteří se podíleli na převratu. Evropská unie případné postihy teprve zvažuje. Situace se nelíbí ani Číně. Před třemi týdny myanmarská armáda svrhla tamní civilní vládu, od vypuknutí puče už junta zadržela přes 680 lidí.