Národní liga pro demokracii strana 2 z 2

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti myanmarských městech zahájili stávku. Protestují tím proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena a zadržena dosavadní šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij. Tamní policie také oznámila, že prohledala její dům, našla v něm nelegálně dovezené vysílačky a obvinila političku z porušení dovozního zákona.

Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.

Myanmarská armáda v pondělí vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky, informovaly agentury Reuters a AFP. Vedení země se podle nich ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Zadržená Su Ťij vyzvala v prohlášení zveřejněném její stranou, aby lidé vojenský převrat nepřijali a protestovali. Podle agentury Kjódó se politička nyní nachází v domácím vězení ve městě Neipyijtu. Armáda rovněž oznámila změny v kabinetu.

Myanmar má za sebou druhé volby od konce vojenské diktatury. Za svobodné je ale podle mezinárodních pozorovatelů lze označit jen stěží. Přes 1,5 milionu voličů z etnických menšin úřady z hlasování vyloučily. Včetně statisíců muslimských Rohingů, vůči kterým podle vyšetřovatelů OSN páchá myanmarská armáda genocidu. Terčem mezinárodní kritiky je i místní politická vůdkyně a někdejší demokratická ikona Su Ťij.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.