„Nechceme vojenskou diktaturu.“ V Myanmaru vyšly do ulic desetitisíce lidí

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Reuters s odvoláním na interní zprávu OSN píše, že v největším myanmarském městě Rangúnu se demonstrací zúčastnilo šedesát tisíc lidí, v metropoli Neipyijto protestovalo na tisíc lidí a manifestace jsou hlášeny také z dalších měst a dokonce i vesnic. 

Reuters rovněž s odvoláním na video umístěné na Facebooku napsalo, že z města Myawaddy byla při zásahu policie proti demonstrantům slyšet střelba. Na záběrech videa je podle Reuters vidět, jak ozbrojení uniformovaní policisté spěchají k několika stovkám protestujících. Zpočátku nebylo jasné, o jakou munici šlo. Později se podle agentury objevily fotografie, na kterých jsou vidět protestující se zraněními, která jim zřejmě způsobily gumové projektily. 

Obyvatelé Myanmaru demonstrovali navzdory rozsáhlému výpadku internetu, který zemi postihl v sobotu a trval až do neděle. Podle světových médií síť zablokovalo vojenské vedení země. Navzdory těmto snahám byly demonstrace přenášeny na Facebooku, který je hlavním komunikačním nástrojem pro miliony obyvatel Myanmaru. Britská BBC na svém webu rovněž upozornila na omezené telefonické spojení v zemi. Během neděle pak bylo internetové spojení obnoveno.

Protestující v největším myanmarském městě Rangúnu nesli balonky červené barvy, která symbolizuje stranu svržené premiérky, Národní ligu pro demokracii (NLD), a provolávali „Nechceme vojenskou diktaturu! Chceme demokracii!“.

„Už začali s blokováním internetu. Pokud nadále povládnou, uchýlí se k ještě více represím – ve školství, v ekonomice, ve zdravotnictví. Proto tady musíme být,“ řekl Reuters sedmapadesátiletý protestující Thu Thu, který byl za účast na prodemokratických demonstracích zadržen už během předchozí vojenské vlády v pozdních osmdesátých letech.

„Jde o naši budoucnost. Musíme vyjít do ulic,“ cituje Reuters dvaadvacetiletého demonstrujícího.

Protestující rovněž vyjadřovali vzdor třemi zdviženými prsty, tedy gestem známým z americké knižní a filmové série Hunger Games, kde se stalo znakem povstání proti útlaku totalitního režimu.

Zhruba stovka demonstrantů se podle agentury ráno sešla také v pobřežním městě Mulmejn na jihovýchodě země a studenti a lékaři se sešli také v druhém největším myanmarském městě Mandalaj.

Protesty jsou podle Reuters a BBC největšími od takzvané Šafránové revoluce v roce 2007, jejíž hybnou sílu představovali budhističtí mniši, přičemž režim pokojné protesty brutálně potlačil.

Junta chce paralyzovat odpor, říká zpravodaj OSN

Podle agentury AFP policisté u Rangúnské univerzity, kde se demonstrace konala, nasadili speciální jednotky. „Budeme se nadále scházet, dokud nedosáhneme demokracie. Pryč s diktaturou,“ citovala AFP jednoho z demonstrantů.

S nefunkčním internetem se Myanmarem šíří spekulace o osudu Su Ťij a jejího kabinetu. V noci ze soboty na neděli se rozšířila informace, že věznění byli propuštěni, právník Su Ťij to ale vzápětí popřel. „Generálové se snaží paralyzovat občanský odpor a udržet svět ve tmě,“ okomentoval dění v Myanmaru zvláštní zpravodaj OSN Thomas Andrews. Za mřížemi od pondělního puče podle něj skončilo na 160 lidí.

Už v sobotu několik tisícovek lidí v Rangúnu na první velké manifestaci od puče dávalo najevo nesouhlas s posledním vývojem, kdy armáda zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina i desítky dalších politiků a aktivistů a vyhlásila na rok výjimečný stav.

Ve své zemi velmi populární nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij je zadržována v rezidenci v hlavním městě Neipyijto a podle mluvčího NLD se těší dobrému zdraví. Její právník však uvedl, že k ní nemá přístup.

Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací. V neděli vyjádřil svou solidaritu občanům Myanmaru i papež František a vojenské vedení země vyzval, aby se snažilo nalézt „demokratickou“ harmonii. „Modlím se za to, aby ti, kteří mají zodpovědné pozice v zemi, ukázali upřímnou ochotu sloužit obecnému blahu,“ pronesl v nedělním poselství na Svatopetrském náměstí nejvyšší představitel katolické církve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 9 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.