Vojenská junta v Myanmaru kvůli protestům zablokovala přístup k internetu

Nahrávám video

Vojenská vláda v Myanmaru zablokovala internetové připojení v zemi. Reagovala tak na protesty tisíců lidí, které se vydaly do ulic největšího města Rangúnu, aby vyjádřily nesouhlas s pučem, při němž armáda zadržela vůdkyni země Do Aun Schan Su Ťij.

V první podobně rozsáhlé demonstraci od pondělního převratu lidé volali hesla jako „Pryč s vojenskou diktaturou“ nebo „Ať zvítězí demokracie“. Mnozí protestující se oblékli do červené, což je barva Národní ligy pro demokracii, která s náskokem zvítězila v listopadových volbách. Vedení armády hlasování odmítlo uznat a tvrdí, že bylo podvržené.

Lidé se k protestům svolávali přes sociální sítě, než nové vedení země přístup k webu zablokovalo. Skupina, která přístup k síti monitoruje, reportovala, že připojení spadlo na 54 procent standardního zatížení. Svědci podle Reuters mluví o nefungujícím datovém připojení i wi-fi.

Vojenská junta nereaguje na výzvy ke komentáři. Už dříve dočasně zablokovala přístup k Facebooku, Twitteru a Instagramu. Podle norské společnosti Telenor Asa myanmarské úřady nařídily zamezit přístup k Twitteru a Instagramu na neurčito.

„Internet padl, ale my budeme nadále hlasití. Pokojně bojujme za demokracii a svobodu. Bojujme do posledního momentu za naši budoucnost,“ cituje Reuters twitterový příspěvek Mawa Htuna Aunga. Někteří obyvatelé Myanmaru zprvu obcházeli blokaci připojení skrze VPN, ale její rozšíření na celostátní blackout takovou možnost ztěžuje.

Občanské společnosti v Myanmaru apelují na poskytovatele internetového připojení, aby vzdorovali rozkazům armádních velitelů. V opačném případě totiž legitimují vojenskou juntu. Zmíněný Telenor vydal prohlášení, v němž tvrdí, že usiluje o bezpečnost svých zaměstnanců a musí se řídit místními zákony. Facebook vyjádřil hluboké znepokojení z blokace internetu a vyzval juntu k zpřístupnění sociálních sítí. Na obnovení internetových služeb apeluje také OSN.

Úřady zadržely Australana, Canberra si předvolala velvyslance

Myanmarské úřady zadržely Australana Seana Turnella, který radil Su Ťij v oblasti ekonomiky. Jde o první známý případ od pondělního puče, kdy v cele skončil cizinec. Austrálie si kvůli incidentu předvolala myanmarského velvyslance. Turnell je dle svých slov obviněn, ale neví přesně z čeho. Zdůrazňuje, že je nevinný.

Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, které organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek uvedl, že se podařilo poprvé od převratu navázat kontakt s představiteli myanmarské armády. Zvláštní vyslankyně, švýcarská diplomatka Christine Schranerová Burgenerová podle něj dala armádě jasně najevo, že převrat je naprosto nepřijatelný. „Uděláme vše, co budeme moci, abychom sjednotili mezinárodní společenství a vytvořili podmínky pro zrušení státního převratu,“ slíbil Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled