Vojenský převrat

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Francouzský velvyslanec ve středu ráno odletěl z Nigeru, potvrdil Elysejský palác. Vojenská junta velvyslanci nařídila zemi opustit téměř před měsícem, Francie to ale dlouho odmítala. Prezident Emmanuel Macron nakonec v neděli oznámil, že diplomat africkou zemi skutečně opustí.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum vyzval Spojené státy a celé mezinárodní společenství, ať obnoví ústavní pořádek v jeho zemi. V textu zveřejněném v listu The Washington Post (WP) také uvedl, že je teď rukojmím. Agentura AFP zase informovala o tom, že nové vojenské vedení země vypovědělo několik vojenských dohod s Francií, tedy bývalou koloniální mocností. Týká se to i dohody o rozmístění francouzských vojáků, kterých je v africké zemi až patnáct set. Ministři obrany Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) oznámili, že připravili plán vojenské intervence s cílem zvrátit nigerský převrat.

Odpůrci vojenské vlády v Myanmaru celostátní stávkou připomněli první výročí převratu, při němž armáda v zemi svrhla demokraticky zvolený civilní kabinet a ujala se moci. Organizátoři protestu vyzvali lidi, aby na znamení tichého odporu nevycházeli z domovů, a majitele obchodů, aby měli od 10:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 10:30 SEČ) zavřeno. Podle fotografií zely jindy rušné ulice v největším myanmarském městě Rangúnu i na dalších místech prázdnotou, napsala agentura AP.

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Vojenská vláda v Myanmaru zablokovala internetové připojení v zemi. Reagovala tak na protesty tisíců lidí, které se vydaly do ulic největšího města Rangúnu, aby vyjádřily nesouhlas s pučem, při němž armáda zadržela vůdkyni země Do Aun Schan Su Ťij.

Několik stovek učitelů a studentů se sešlo před univerzitou v největším myanmarském městě Rangúnu na protest proti pondělnímu vojenskému převratu. Při něm byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Jednalo se o zatím největší protestní shromáždění od puče. Menší demonstrace se uskutečnily i v dalších myanmarských městech, včetně přísně střežené metropole Neipyijto.