Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
V Istanbulu pučisté uzavřeli oba hlavní mosty přes Bosporský průliv spojující evropskou a asijskou část země. Tanky a obrněná vozidla také obsadily istanbulské mezinárodní letiště, které zastavilo všechny přílety i odlety, a pučisté obklíčili i budovu generálního štábu v Ankaře a zadrželi náčelníka generálního štábu Hulusiho Askara. Velení armády podle něj puč od samého začátku odmítlo, řadu z důstojníků si pučisté vzali jako rukojmí. Podle tureckého tisku se někteří účastníci puče zpočátku domnívali, že jde pouze o vojenské cvičení.
Prezident Recep Tayyip Erdogan, který byl v té době na dovolené na jihozápadě země, označil převrat za útok na demokracii a vyzval všechny své sympatizanty k tomu, aby vyšli do ulic navzdory armádou vyhlášenému zákazu vycházení. Proti pučistům se postavili kromě zbytku vojska policisté i zvláštní jednotky a 16. července krátce po druhé hodině ranní premiér Binali Yildirim oznámil, že vládní síly mají situaci v zemi převážně pod kontrolou. Příslušníci armády, kteří se převratu účastnili, se poté stali terčem odvetných akcí.
Ihned po potlačení pokusu o puč úřady zahájily rozsáhlé čistky a vlny zatýkání a již následující den skončilo ve vazbě kolem šesti tisíc příslušníků armády a justice, mezi nimiž byli i vysoce postavení generálové. Opozice obvinila Erdoganův režim, že se pod záminkou tažení proti pučistům a údajným teroristům zbavuje také svých politických oponentů.
Erdogan prohlásil, že pokus o převrat byl dílem stoupenců duchovního Fethullaha Gülena. Gülen, který obvinění odmítl, žil od roku 1999 ve Spojených státech, kde předloni ve věku 83 let zemřel. Svého času býval Erdoganovým spojencem, než se názorově rozešli a Erdoganova vláda posléze Gülenovo hnutí začala označovat za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace). Pronásledování jeho příznivců začalo po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figuroval i Erdoganův syn.
Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří kauzu vyšetřovali, a v říjnu 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. Další rozsáhlé zatýkání a čistky ve státní správě zahájil režim právě po pokusu části armády o puč v červenci 2016. Od tohoto roku bylo podle ministerstva spravedlnosti kvůli vazbám na Gülenovo hnutí odsouzeno přes 126 tisíc lidí, z toho kolem jedenácti tisíc je stále ve vězení.
