OSN: Turecko porušilo práva stovek tisíc lidí, některé mučilo

Organizace spojených národů (OSN) obvinila Turecko z vážného porušování lidských práv v souvislosti s pokračujícím výjimečným stavem, který Ankara vyhlásila po neúspěšném pokusu o státní převrat z července 2016. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva byla porušena práva „stovek tisíc lidí“, z nichž někteří byli i mučeni. Turecko obvinění odmítlo jako předpojaté a nepřijatelné.

„Pravidelné prodlužování výjimečného stavu v Turecku vedlo k vážnému porušování lidských práv stovek tisíc lidí,“ uvedl ve své zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle úřadu bylo „během 18 měsíců výjimečného stavu“ zatčeno téměř 160 tisíc osob.

Mezi případy porušení lidských práv zahrnul úřad mučení a jiné špatné zacházení, svévolné zadržování, svévolné zbavení práva na práci a svobodu pohybu a útoky na svobodu sdružování a projevu.

Výjimečný stav byl vyhlášen v Turecku několik dní po pokusu o převrat z 15. července 2016, ze kterého Ankara obviňuje síť kolem bývalého muslimského kazatele Fethullaha Gülena. Ten žije dlouhodobě v exilu ve Spojených státech. Gülen popírá jakoukoli účast na puči.

„Čísla jsou ohromující: téměř 160 tisíc lidí zatčených během osmnácti měsíců výjimečného stavu; 152 tisíc úředníků propuštěných ze zaměstnání, mnozí za zcela kontroverzních okolností; propuštění nebo stíhaní učitelé, soudci a právníci; zadržení novináři, uzavřený provoz médií, blokované webové stránky,“ uvádí se dále v dokumentu.

Vláda podle OSN potlačuje kritiku

Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna je zřejmé, že turecké úřady využívají výjimečného stavu k vážnému a kontroverznímu omezování práv velkého počtu lidí.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uznává „složité výzvy, kterým Turecko muselo čelit v reakci na pokus o převrat a na sérii teroristických útoků“. Množství postižených lidí a chybějící souvislost mezi opatřeními a skutečnou hrozbou pro národní bezpečnost ale podle úřadu ukazují, že cílem kroků je spíše snaha o potlačení jakékoli formy kritiky nebo nesouhlasu s vládou.

Turecké ministerstvo zahraničí zprávu odmítlo. „Obsahuje zkreslené, předpojaté a nepravdivé informace. Pro Turecko je nepřijatelná,“ reagovalo ve svém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil další vlně ruských útoků

Kyjevem dnes v na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
před 13 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 2 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina místo jednomyslnosti. EK navrhuje změny v přístupových jednáních

Evropská komise (EK) navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání vyjednávacích klastrů rozhodovalo kvalifikovanou většinou místo dosavadní jednomyslnosti. Navrhuje také nové pojistky, které mají zajistit, aby budoucí členské státy EU dodržovaly své závazky i po vstupu do Evropské unie. V případě vážných pochybení zmiňuje i možné pozastavení hlasovacích práv nových členů. Zároveň ale Komise chce kandidátským zemím umožnit takzvanou postupnou integraci, tedy zapojení do vybraných unijních politik ještě před členstvím. Vyplývá to z nových návrhů, které v úterý představila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.