Turecká vláda označila za strůjce armádního pokusu o státní převrat islámského kněze Fethullaha Gülena. Duchovní, který žije v exilu ve Spojených státech, nařčení důrazně odmítnul a naopak uvedl, že převrat v zemi mohl být zinscenovaný. Bývalý imám patřil ke spojencům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než v roce 2013 vypukl v Turecku obří korupční skandál. Z jeho zosnování Erdogan viní právě Gülena.
Z pokusu o převrat se navzájem obviňují Erdoganova vláda a duchovní Gülen
Podle Erdogana za pokusem o převrat stojí „paralelní struktury“, což je termín, jímž pravidelně častuje příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prezident Turecka se domnívá, že Gülen se v zemi snaží získat moc v soudnictví, vzdělávacím systému, médiích i v armádě. Cílem má být svržení Erdoganovy vlády.
Turecký ministerský předseda Binali Yildirim varoval, že každá země, která se Gülena postaví, nebude přítelem Turecka a bude vnímána jako stát, který je ve válce s tímto členem NATO. Okruh kolem bývalého imáma považuje turecký režim za teroristickou skupinu, navíc ozbrojenou.
Existuje možnost, že to mohl být zinscenovaný převrat (Erdoganovou stranou AKP), jehož cílem bylo moci vznášet další obvinění vůči mým stoupencům a armádě.
Gülen se od puče distancoval a odsoudil jej. „Za posledních padesát let jsem zažil několik vojenských převratů a pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl pětasedmdesátiletý muž. „Co nejostřeji pokus o vojenský převrat v Turecku odsuzuji,“ dodal.
GALERIE
Turecko
S Gülenem bojoval Erdogan o moc
Gülen a jeho blízcí lidé sehráli významnou úlohu v roce 2007, kdy se armáda pokusila zakázat Erdoganovu stranu AKP po jejím výrazném úspěchu ve volbách. Reakcí byly mohutné vládní čistky, během nichž byl uvězněn jeden z významných generálů armády a její další představitelé. Výsledkem čistek bylo zbavení vrchního velení armády značné části moci.
K tomu Erdogan využil sílu policie, žalobců, ale i špehů loajálních Gülenovi. Poté, co se vojenské soudy rozběhly naplno, obrátila se AKP i proti stoupencům bývalého imáma. Ti totiž podle Erdogana v roce 2013 stáli za vyšetřováním korupčních skandálů v mocenském okruhu současného tureckého prezidenta.
Mezinárodní deník Financial Times poznamenává, že právě korupční aféra oslabila turecké instituce. Jejich slabosti chtěla podle listu využít armáda, o což se nezdařilým pokusem o puč také pokusila. Názor, že za převratem stojí Gülen a jeho hnutí, však považuje Financial Times za „konspirační“.