Turecká vláda označila za strůjce armádního pokusu o státní převrat islámského kněze Fethullaha Gülena. Duchovní, který žije v exilu ve Spojených státech, nařčení důrazně odmítnul a naopak uvedl, že převrat v zemi mohl být zinscenovaný. Bývalý imám patřil ke spojencům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, než v roce 2013 vypukl v Turecku obří korupční skandál. Z jeho zosnování Erdogan viní právě Gülena.
Podle Erdogana za pokusem o převrat stojí „paralelní struktury“, což je termín, jímž pravidelně častuje příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prezident Turecka se domnívá, že Gülen se v zemi snaží získat moc v soudnictví, vzdělávacím systému, médiích i v armádě. Cílem má být svržení Erdoganovy vlády.
Turecký ministerský předseda Binali Yildirim varoval, že každá země, která se Gülena postaví, nebude přítelem Turecka a bude vnímána jako stát, který je ve válce s tímto členem NATO. Okruh kolem bývalého imáma považuje turecký režim za teroristickou skupinu, navíc ozbrojenou.
Gülen se od puče distancoval a odsoudil jej. „Za posledních padesát let jsem zažil několik vojenských převratů a pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl pětasedmdesátiletý muž. „Co nejostřeji pokus o vojenský převrat v Turecku odsuzuji,“ dodal.
S Gülenem bojoval Erdogan o moc
Gülen a jeho blízcí lidé sehráli významnou úlohu v roce 2007, kdy se armáda pokusila zakázat Erdoganovu stranu AKP po jejím výrazném úspěchu ve volbách. Reakcí byly mohutné vládní čistky, během nichž byl uvězněn jeden z významných generálů armády a její další představitelé. Výsledkem čistek bylo zbavení vrchního velení armády značné části moci.
K tomu Erdogan využil sílu policie, žalobců, ale i špehů loajálních Gülenovi. Poté, co se vojenské soudy rozběhly naplno, obrátila se AKP i proti stoupencům bývalého imáma. Ti totiž podle Erdogana v roce 2013 stáli za vyšetřováním korupčních skandálů v mocenském okruhu současného tureckého prezidenta.
Mezinárodní deník Financial Times poznamenává, že právě korupční aféra oslabila turecké instituce. Jejich slabosti chtěla podle listu využít armáda, o což se nezdařilým pokusem o puč také pokusila. Názor, že za převratem stojí Gülen a jeho hnutí, však považuje Financial Times za „konspirační“.
