Pokus o puč v Turecku

Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ten od té doby zemi radikálně proměnil a upevnil si moc. V parlamentu pak ve čtvrtek označil 15. červenec za den vítězství. Někteří pozůstalí po obětech to ale vidí jinak. Během dramatické noci před pěti lety přišlo o život 250 lidí.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odsoudil Turecko za porušování práv novináře a spisovatele Ahmeta Altana. Toho Ankara drží ve vazbě kvůli obvinění z účasti na neúspěšném vojenském puči z roku 2016. Podle soudu ve Štrasburku jsou ale obvinění zcela nepodložená. Soud došel k podobnému závěru i v případě dalšího vězněného tureckého novináře Murata Aksoye. V obou případech má Turecko žurnalisty odškodnit.

Soud v Sincanu v ankarské provincii vynesl tresty vězení nad více než stovkou lidí kvůli podílu na pokusu části armády o puč v Turecku z roku 2016. V tomto procesu, který je jedním z několika stovek souvisejících s pokusem o převrat, bylo souzeno téměř pět set lidí. Z nich 32 dostalo doživotní tresty a přes sto lidí kratší tresty vězení, ostatní dostali jiné tresty, než je odnětí svobody, či byli zproštěni obžaloby.

Turecký ministr vnitra obvinil Spojené státy, že v roce 2016 zorganizovaly nakonec neúspěšný pokus o státní převrat, který podle Ankary provedli příznivci hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. S odvoláním na turecký list Hürriyet o tom napsala agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo jako „nepodložené a nezodpovědné“.

V Turecku pokračuje další vlna zatýkání v souvislosti s pokusem o převrat, který se v zemi odehrál už před čtyřmi lety a který podle Ankary zorganizovali příznivci nyní zakázaného hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prokuratura vydala zatykače na 414 lidí, především z prostředí armády, uvedla agentura Reuters. Podle agentury Anadolu je část z nich zapletena do podvodů u náborů do armádního letectva.

Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.

Turecký soud ve čtvrtek kvůli nezdařenému pokusu o puč z roku 2016 odsoudil k doživotnímu vězení čtyřiadvacet lidí, převážně bývalých vysokých představitelů armády. V jednom z největších procesů, který turecké soudy v souvislosti s pokusem o převrat vedly, bylo celkem 224 obžalovaných. Jedním z nich byl i duchovní Fethullah Gülen, který žije v americkém exilu a byl souzen v nepřítomnosti.

Turecko vydalo zatykače na 1112 osob, které jsou podezřelé z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Informovala o tom televize CNN Türk. Hnutí podle vlády stálo za pokusem části armády o puč v létě 2016. Těžiště operace sice leží podle CNN Türk v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Dosud bylo zadrženo 729 podezřelých, píše AFP. Podle agentury Anadolu zatýkání souvisí s podváděním při zkouškách do policejního sboru v roce 2010.

Turecký parlament přijal nový protiteroristický zákon, který přejímá řadu opatření z výjimečného stavu. Ten po dvou letech skončil minulý týden. Podle agentury Anadolu zákon například umožňuje další tři roky omezovat svobodu shromažďování k demonstracím, propouštět státní zaměstnance podezřelé ze styku s teroristy nebo držet lidi ve vazbě bez soudního rozhodnutí až dvanáct dnů.

V Turecku po dvou letech oficiálně končí výjimečný stav. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ho vyhlásila po nezdařeném pokusu o vojenský převrat v červenci roku 2016. Vládní strana AKP nicméně předložila návrh protiteroristického zákona, který rozšiřuje okruh důvodů pro zakázání demonstrací nebo prodlužuje dobu, po niž mohou úřady držet lidi ve vazbě bez obvinění.

Organizace spojených národů (OSN) obvinila Turecko z vážného porušování lidských práv v souvislosti s pokračujícím výjimečným stavem, který Ankara vyhlásila po neúspěšném pokusu o státní převrat z července 2016. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva byla porušena práva „stovek tisíc lidí“, z nichž někteří byli i mučeni. Turecko obvinění odmítlo jako předpojaté a nepřijatelné.

Istanbulský soud poslal na doživotí do vězení šest lidí, včetně tří novinářů. Podle soudu měli vazby na hnutí, které podle Ankary stálo za pokusem části armády o převrat v červenci 2016. Informoval o tom turecký deník Hürriyet. Všichni odsouzení obvinění odmítají. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) označila pátek kvůli verdiktu soudu za „černý den“ pro svobodu tisku v Turecku.

Turecká policie při razii po celé zemi pozatýkala 54 lidí, včetně profesorů ze soukromé istanbulské univerzity. Podezírá je z vazeb na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které Ankara označuje za teroristické a dlouhodobě ho viní z pokusu svrhnout tureckou vládu. Všichni zatčení podle Turecka používali aplikaci ke kódování zpráv.

Turecké ministerstvo zahraničí dočasně propustilo čtvrtinu diplomatů. Podle úřadu se prokázala jejich účast na nezdařeném pokusu o převrat. Kabinet zahájil loni v červenci rozsáhlé čistky ve státní správě. O práci přišlo na 160 tisíc lidí včetně soudců, policistů či učitelů. Kolem padesáti tisíc osob skončilo za mřížemi.

V Turecku začal další velký proces s účastníky loňského armádního puče. Skoro 150 vojáků čelí obžalobě kvůli smrti 34 civilistů. Zemřeli během bojů o most přes Bospor. Od nezdařeného převratu v červenci 2016 zatkly úřady desetitisíce lidí. O vývoji v Turecku natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Americké velvyslanectví v Ankaře omezilo vydávání víz tureckým občanům. Stejný krok v reakci na to okamžitě učinila také turecká ambasáda ve Washingtonu. Napětí vyvolal incident z minulého týdne, kdy turecká policie zadržela jednoho ze zaměstnanců amerického konzulátu kvůli údajnému napojení na klerika Fethullaha Gülena, kterého Turecko viní z loňského pokusu o puč.

V Turecku začal zatím největší proces kvůli loňskému pokusu o převrat. Souzeno v něm bude skoro 500 lidí, řadě z nich hrozí doživotní trest. Hlavním obžalovaným je duchovní Fethullah Gülen, kterého turecká vláda považuje za strůjce puče. Gülen vinu odmítá. Ankara zatím neúspěšně požaduje po USA, aby duchovního vydaly.

Kvůli podezření z podílu na loňském pokusu o puč zatkla turecká policie dalších 115 lidí. Jsou mezi nimi novináři i podnikatelé. V sobotu si první výročí zmařeného převratu připomněly v ulicích tureckých měst desítky až stovky tisíc lidí. Turecký parlament také schválil další tříměsíční prodloužení výjimečného stavu, který v zemi od pokusu části armády o puč platí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém projevu k prvnímu výročí neúspěšného pokusu o puč ocenil neozbrojené civilisty, kteří se před rokem postavili v ulicích vzbouřeným vojákům, a slíbil, že potrestá zrádce. Zopakoval přitom, že obnoví trest smrti, pokud to parlament odhlasuje – a to i navzdory kritice Evropské unie. Před soud mají pučisté nastoupit v oranžových kombinézách známých z Guantánama.

Desetitisíce lidí se v Istanbulu účastnily pochodu národní jednoty. Připomněli si tak první výročí nezdařeného puče. Na mostě přes Bospor se konal pietní akt na počest obránců režimu, kteří během puče zahynuli. Celkem při střetech zemřelo 260 osob.

Rakouské úřady zakázaly z bezpečnostních důvodů vstup do země tureckému ministrovi hospodářství. Nihatu Zeybekci se chtěl zúčastnit vzpomínkové akce k výročí loňského nezdařeného puče v Turecku.

Šéf americké diplomacie Rex Tillerson při návštěvě Istanbulu pochválil odvahu Turků, se kterou při loňském pokusu o vojenský převrat bránili demokracii. Rozsáhlé společenské čistky, jež po udržení statu quo rozpoutal režim prezidenta Recepa Erdogana, americký ministr nezmínil vůbec.

Nedaleko Ankary začal proces s více než dvěma stovkami lidí podezřelých z podílu na loňském nezdařeném puči. Mezi obviněnými je i duchovní Fethullah Gülen, kterého turecké vedení označuje za inspirátora neúspěšného převratu. Gülen je souzený v nepřítomnosti, žije v americkém exilu a Ankara se zatím neúspěšně snaží o jeho vydání.

Turecko zakázalo německým poslancům navštívit jihotureckou leteckou základnu Incirlik, kterou v současné době bundeswehr v rámci boje proti teroristickému hnutí Islámský stát (IS) využívá. Německé ministerstvo zahraničí postup Ankary označilo za naprosto nepřijatelný a uvedlo, že zváží stažení německých vojáků. Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že spolková republika bude hledat novou základnu. Návštěva byla plánovaná na toto úterý.