Pokus o puč v Turecku strana 4 z 5

Navzdory proklamacím se Německu nepodařilo začlenit tamní Turky do většinové společnosti, jejich integrace je jen kulturní slupka. V Interview ČT24 to prohlásil publicista Jefim Fištejn s odkazem na nedávnou manifestaci v Kolíně nad Rýnem, kam přišlo podpořit turecké účtování s protiprezidentskými pučisty čtyřicet tisíc lidí. V celém Německu žijí zhruba tři miliony etnických Turků.

Turecké úřady zatkly v souvislosti s pokusem o státní převrat už téměř 26 tisíc lidí, skoro 75 tisícům byl zrušen pas. Země také vydala zatykač na islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v americkém exilu. Prezident Recep Tayyip Erdogan bývalého imáma viní, že pokus o puč zosnoval.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je přesvědčen, že nezdařený vojenský převrat byl řízen ze zahraničí. Ankara už dříve obvinila ze zosnování puče duchovního Fethullaha Gülena a žádá po USA jeho vydání. Erdogan si myslí, že Západ pučisty podporuje. Evropskou unii pak kritizoval kvůli nedodržení slibu, když odmítá bezvízový styk s Tureckem poté, co se mu podařilo snížit příval uprchlíků do Evropy.

Policie dopadla skupinu vojáků, která údajně během povstání chtěla zajmout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Erdogan tehdy trávil čas na dovolené v letovisku Marmaris. Po zprávách o armádním povstání se urychleně přesunul do Istanbulu.

Přesně 1389 vojáků vyhodila z armády turecká vláda pro údajné napojení na duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní z osnování nezdařeného puče. Propouštění z armády jsou zatím posledním krokem, jímž se prezident Recep Tayyip Erdogan snaží dostat pod plnou kontrolu tureckou armádu, kterou někteří politologové popisují jako strážkyni tureckého sekularismu.

Turecká vláda uzavře vojenské školy a velení armády bude zcela podřízeno ministerstvu obrany. Podle agentury Reuters to oznámil prezident Recep Tayyip Erdogan, který tak přišel s dalším krokem v reakci na nedávný zmařený pokus o převrat.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan stáhne všechny žaloby podané kvůli údajným urážkám jeho osoby. Oznámil to v pátek na akci k uctění obětí nezdařeného pokusu o vojenský převrat. Žalobám kvůli urážkám na adresu prezidenta čelí stovky lidí. Německý právník Ralf Höcker, který prezidenta zastupuje, ale v sobotu oznámil, že stažení žalob platí jen pro Turecko. Trestnímu stíhání tedy dál čelí německý satirik Jan Böhmermann. Západ Erdogana kritizuje za rozsáhlé čistky v zemi.

Celkem 21 tureckých novinářů zadržených kvůli pokusu o puč stanulo před soudem v Istanbulu. Na čtyři desítky žurnalistů úřady vydaly zatykač v pondělí - podezřívají je z napojení na duchovního Fethullaha Gülena, který podle Ankary stojí za zosnováním puče. Po některých reportérech policisté pátrají.

Celkem 16 televizních kanálů, 45 deníků, 23 rozhlasových stanic, tři tiskové agentury. Turecké čistky jako odveta za puč z poloviny července udeřily na další veřejný segment – média. Úřady navíc vydaly zatykač na 47 novinářů. Prezident chce mít navíc do budoucna pod kontrolu armádu i tajné služby.

Vyhrocená atmosféra v Turecku po nezdařeném pokusu o puč ohrožuje české investice. V zemi byli zadrženi také manažeři firmy Naksan Holding, pro kterou staví Češi elektrárnu i se státní podporou. Na projekt poskytla Česká exportní banka 12 miliard korun - nejvíc peněz za poslední roky. Teď je ale dostavba elektrárny a tedy i česká investice ohrožena. Na případ upozornily Hospodářské noviny.

Předsedové nejvyšších soudů členských států EU kritizují odvolávání nebo zatýkání soudců v Turecku. Považují to za útok na nezávislost soudnictví a systémové ohrožení právního státu. Ve společném prohlášení proto vyzvali tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby upustil od nezákonných postupů vůči představitelům justice a dalším svým„domnělým odpůrcům“.

Na zmařeném puči se v polovině července podílelo 8651 vojáků, což je 1,5 procenta armády. Pučisté použili 35 letadel, včetně 24 stíhaček, a 37 vrtulníků. Detaily o puči uvedla turecká armáda. Při násilnostech přišlo o život nejméně 246 lidí a dalších přes dva tisíce jich utrpělo zranění. Turecké ministerstvo vnitra pak doplnilo, že úřady už zadržely přes 15 tisíc lidí, včetně více než 10 tisíc vojáků. Soudní řízení již prý probíhá s 8113 formálně zadrženými osobami.

Turecká vláda chce spolupracovat s hlavními opozičními stranami na nové ústavě, oznámil premiér Binali Yildirim. Prezident Recep Tayyip Erdogan hodlá po nezdařeném puči rychle reformovat armádu. Od záměru znovu zavést hrdelní trest zřejmě neustoupí. Prokurátoři mezitím vyšetřují osoby, které na sociálních sítích spekulovaly, zda nezorganizoval převrat režim, aby měl záminku zahájit represe. Ozývají se i hlasy, že puč měl možná podporu některých členů vládní strany.

Pokud Turecko znovu zavede trest smrti, Unie ihned zastaví přístupový proces, varoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Turecko podle něj není v situaci, kdy by se mohlo v dohledné době stát členem EU. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v zemi výjimečný stav po nezdařeném pokusu o puč. Čistky se už dotkly 60 tisíc lidí – podle televize NTV byl nově vydán zatykač na 42 novinářů.

Tisíce Turků se v Istanbulu shromáždily, aby podpořily demokracii a v mnoha případech také odmítavý postoj k výjimečnému stavu, který v zemi vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan po nevydařeném vojenském převratu. Manifestaci svolala hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) a připojili se k ní i příznivci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Nejbližšího spolupracovníka tureckého duchovního vůdce Fettulaha Gülena a také Gülenova synovce zadržely turecké úřady. Prezident Recep Tayyip Erdogan označuje Gülena za organizátora pokusu o převrat, který selhal o minulém víkendu. Turecko také v souvislosti s převratem rozpustí prezidentskou stráž, která se na něm výrazně podílela. Kvůli čistkám, kdy přišly o práci například desetitisíce učitelů, však také začal stát pociťovat potíže.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém prvním prezidentském dekretu nařídil zavření více než tisíce soukromých škol a patnácti univerzit. Podezírá je z vazeb na údajného strůjce pokusu o vojenský puč, kvůli kterému v zemi platí výjimečný stav.

Neodhalení plánovaného puče v Turecku bylo selháním tajných služeb, domnívá se analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Šoku. Pravděpodobně to byla ale tajná služba, která s předstihem informovala generální štáb o možném puči, což patrně převrat zmařilo. „Není to tak velké selhání, ale neodhalený puč je obrovský problém,“ soudí Šoku.

Turecko plánuje po nezdařeném pokusu o převrat z minulého týdne dalekosáhlé změny v organizaci tajných služeb, oznámil vicepremiér Nurettin Canikli. Zřízení speciálních soudů pro pučisty se podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga nechystá, procesy se stovkami podezřelých budou vést obecné soudy nejspíše v Ankaře. Zatýkání lidí podezřelých z napojení na organizátory převratu bude zřejmě dál pokračovat.

Rada vysokých škol podpořila turecké akademiky, kterých se dotkly čistky po zmařeném pokusu o vojenský převrat. Vyzvala českou vládu, aby se za turecké akademiky jednoznačně postavila. Turečtí státní představitelé by podle ní měli respektovat principy akademické samosprávy a akademických svobod.

Turci si budou 15. červenec, tedy den, kdy část armády zahájila neúspěšný pokus o státní převrat, napříště připomínat jako Den mučedníků. Prezident Recep Tayyip Erdogan v době po povstání také poskytl první větší rozhovor zahraničnímu médiu. Mimo jiné řekl, že ve vazbě už za necelý týden skončilo přes 10 tisíc lidí.

Řecko odsoudilo osm tureckých vojáků ke dvěma měsícům vězení za nelegální vstup. Vojáci uprchli do Řecka v armádním vrtulníku po nezdařeném pokusu o vojenský převrat. Řízení o azylu, o nějž v Řecku požádali, dál běží. Ankara žádá o jejich vydání, aby je mohla postavit před soud kvůli podílu na puči.

Rozsáhlá čistka provedená v turecké armádě po neúspěšném pokusu o puč nijak neoslabila brannou moc země. Agentuře Reuters to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Očekává, že reakce tureckého vedení na pokus o převrat bude „úměrná a odpovídající hodnotám NATO“.

Dvaašedesátiletý Recep Tayyip Erdogan pochází ze skromných poměrů. V mládí si musel přivydělávat pouličním prodejem v jedné z nejchudších čtvrtí Istanbulu. V sekulárním Turecku vychodil náboženské školy. Chvíli to zkoušel jako profesionální fotbalista, kariéru ale udělal až v islámském politickém hnutí. Část života strávil i ve vězení. Za recitaci nevhodné básně si odseděl čtyři měsíce.