Na zmařeném puči se v polovině července podílelo 8651 vojáků, což je 1,5 procenta armády. Pučisté použili 35 letadel, včetně 24 stíhaček, a 37 vrtulníků. Detaily o puči uvedla turecká armáda. Při násilnostech přišlo o život nejméně 246 lidí a dalších přes dva tisíce jich utrpělo zranění. Turecké ministerstvo vnitra pak doplnilo, že úřady už zadržely přes 15 tisíc lidí, včetně více než 10 tisíc vojáků. Soudní řízení již prý probíhá s 8113 formálně zadrženými osobami.
Armáda zopakovala, že vojáci, kteří se na převratu podíleli, patřili k „teroristické“ skupině vedené duchovním Fethullahem Gülenem. Toho Ankara obviňuje ze zosnování puče. Gülen žije již dlouhá léta ve Spojených státech a veškerá obvinění popírá.
Při pokusu svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vzbouřenci použili rovněž 37 tanků a 246 obrněných vozů. Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali ve středu vyzdvihl zásluhy běžných Turků při potlačení puče.
Tureček: Vystoupení velvyslance mohlo být testem loajality
„Turecká vláda a diplomacie mají evidentně zájem dostat do světa k nejširšímu možnému publiku oficiální verzi událostí,“ komentoval tiskovou konferenci analytik Metropolitní univerzity v Praze Břetislav Tureček. Čistky, které po puči probíhají, se podle něj navíc do určité míry týkají i turecké diplomacie.
„Objevily se i zvěsti, že by mohlo být staženo několik velvyslanců, kteří jsou podezíráni, že patří k protivládnímu spiknutí. Umím si představit, že když z tureckého ministerstva zahraniční přišel příkaz oslovit místní média a uspořádat na ambasádách tiskovou konferenci, tak to může být i test, jak který diplomat na výzvu zareaguje,“ dodal.
Gülenovi příznivce v Turecku se vláda snaží odstranit v rámci rozsáhlých čistek. Zatím se dotkly přes 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce nebo odvoláni z funkcí. Přes 11 tisíc lidí je ve vazbě.
Ve středu úřady vydaly zatykače i na dalších 47 novinářů, kteří pracovali pro opoziční list Zaman spojovaný s Gülenem. Média už v pondělí informovala, že Turecko vydalo zatykače na 42 novinářů, mezi kterými byla i komentátorka a bývalá poslankyně Nazli Ilicaková.
Česká exportní banka může v Turecku přijít o 12 miliard
Podle serveru iHNED.cz je po puči ohrožena i půjčka státní České exportní banky ve výši 12 miliard korun na stavbu turecké elektrárny Yunus Emre. Stavbu provádí česká skupina Vítkovice Machinery Group (VMG) pro tureckou firmu Adularya ze skupiny Naksan.
Manažery Naksanu totiž zatkla turecká policie. Vláda je obviňuje z podpory Gülena. Pokud by kvůli zatčení manažerů projekt elektrárny zkrachoval a půjčka nebyla splacena, ztráty by musela pokrýt česká státní exportní pojišťovna EGAP. Situaci už řeší tuzemské ministerstvo zahraničí. Česká ambasáda v Ankaře chce jednat s tamními ministerstvy energetiky a spravedlnosti.
V Turecku nyní platí výjimečný stav, který mimo jiné umožňuje prezidentovi vládnout pomocí dekretů. Erdogan už mimo jiné prodloužil na 30 dnů období, kdy podezřelý smí být zadržován bez obvinění. Hrozí také znovuzavedením trestu smrti. V zemi se chystá změna ústavy a reforma armády.
