Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
„Pracujeme na balíčku na podporu bezpečnosti Arktidy. Prvním pilířem bude masivní nárůst evropských investic v Grónsku,“ uvedla před europoslanci von der Leyenová. Cílem podle ní je podpořit ekonomiku a infrastrukturu poloautonomního dánského území.
„Budeme spolupracovat s USA a všemi partnery na širší bezpečnosti Arktidy. Zejména se domnívám, že bychom měli využít nárůst našich výdajů na obranu na vybavení vhodné pro Arktidu,“ zmínila von der Leyenová další možné opatření.
Z hlediska dlouhodobého amerického tlaku na zisk Grónska Evropa upřednostňuje dialog, ale je připravená jednat jednotně a odhodlaně, pokud to bude nutné, pokračovala šéfka EK. O reakci budou unijní lídři jednat ve čtvrtek.
„Žijeme nyní ve světě, který je definován hrubou silou,“ upozornila von der Leyenová s tím, že změna v mezinárodním řádu je trvalá. Podle ní na to Evropská unie musí reagovat posílením své nezávislosti. Ta má dle šéfky EK dva pilíře – silnou ekonomiku a „skutečnou schopnost vlastní obrany“. Podle ní již sedmadvacítka jde tímto směrem, ale potřebuje zrychlit.
Costa vyzval ke konstruktivní spolupráci s Washingtonem
Předseda Evropské rady Costa navázal, že EU chce nadále konstruktivně spolupracovat s USA na všech otázkách společného zájmu. Je ale připravena bránit sebe, své členské státy, občany i společnosti proti jakékoli formě nátlaku. EU podle něj bude dále chránit mezinárodní řád založený na pravidlech a mezinárodní právo.
„Geopolitické výzvy, kterým Evropa čelí, se někdy dohromady zdají být skličující. Evropská unie však z této situace vyjde silnější, odolnější a suverénnější,“ prohlásil Costa. „Aby se tak stalo, musí naše reakce zahrnovat tři složky: Evropu založenou na principech. Evropu ochrany. A Evropu prosperity. Všechny tyto tři dimenze jsou přitom v současné době transatlantických vztahů podrobeny zkoušce,“ dodal. Právě kvůli tomu se rozhodl na čtvrtek svolat mimořádný summit evropských lídrů, jehož tématem budou právě transatlantické vztahy. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO).
Costa prý v uplynulých dnech vedl množství debat s představiteli jednotlivých členských států a má pocit, že panuje shoda na šesti zásadách. „Zaprvé, jsme jednotní, pokud jde o principy mezinárodního práva, územní celistvosti a národní suverenity. Zadruhé, jsme jednotní, pokud jde o plnou podporu a solidaritu s Dánským královstvím a s Grónskem. Pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodnout o své budoucnosti,“ uvedl šéf unijních summitů.
Zatřetí, státy EU podle něj uznávají, že existuje společný transatlantický zájem na míru a bezpečnosti v Arktidě, zejména ve spolupráci s NATO. Začtvrté, rovněž se shodují, že další cla by podkopala transatlantické vztahy a jsou neslučitelná s obchodní dohodou mezi EU a USA, která byla loni v létě uzavřena. Trump však minulý víkend ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají.
„Zapáté, jsme připraveni bránit sebe, naše členské státy, naše občany, naše společnosti proti jakékoli formě nátlaku. A Evropská unie k tomu má pravomoc a nástroje. Zašesté, chceme i nadále konstruktivně spolupracovat se Spojenými státy na všech otázkách společného zájmu – a těch je mnoho, protože jsme partneři a spojenci a sdílíme transatlantické společenství,“ dodal Costa.
Vyvarujte se hněvu, zní z USA
Americký ministr financí Scott Bessent evropské představitele vyzval, aby se kvůli Grónsku „vyvarovali impulzivního hněvu“ a počkali na argumenty prezidenta Trumpa. Bessent to podle agentury AFP prohlásil ve švýcarském Davosu, kde se účastní výročního zasedání Světového ekonomického fóra. Už v úterý prohlásil, že věří, že evropské země nevyhrotí své vztahy s USA.
„Říkám všem – zhluboka se nadechněte. Nebuďte impulzivně nahněvaní, jak vidíme, a hořcí,“ prohlásil Bessent. „Proč si nesednou, nepočkají na prezidenta Trumpa a nevyslechnou si jeho argumenty,“ dodal.
Bessent, který převzetí kontroly nad Grónskem označil za dlouhodobý cíl Washingtonu, v úterý řekl stanici CNBC, že si nemyslí, že EU v reakci na americkou hrozbu použije takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI). Unie, která dosud ACI nikdy nepoužila, podle amerického ministra nejprve zareaguje vytvořením pracovní skupiny.
Grónsko není součástí EU, ale jeho občané mají dánské, a tudíž i unijní občanství. Vztahy mezi EU a Grónskem se řídí speciální dohodou. Podle materiálu Evropského parlamentu vyčlenila Unie v programovém období 2021 až 2027 pro ostrov podporu ve výši 225 milionů eur a EK ještě před středečním oznámením von der Leyenové navrhla prostředky v období 2028 až 2034 zdvojnásobit.
Grónsko, které je autonomním územím Dánska, si pro svou zemi nárokuje americký prezident Trump. Tvrdí, že se jedná o klíčové území pro americkou národní bezpečnost. Grónsko chce od Dánska koupit. Osmi evropským zemím, které tyto plány veřejně odmítly, pohrozil zavedením cel, šest z nich je členy EU. Von der Leyenová ve středu řekla, že tento návrh „je jednoduše špatný“.
