Evropská unie pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě, chce kvůli tomu masivně investovat do Grónska. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Slíbila také další podporu Ruskem napadené Ukrajině a upozornila, že Moskva neukazuje žádné snahy o mír. Kromě toho vyzvala k nové formě evropské nezávislosti.
Von der Leyenová poznamenala, že Evropa chce s USA v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou. Reagovala tak na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska, poloautonomní části Dánského království.
Bezpečnosti v Arktidě je podle von der Leyenové možné dosáhnout jen společně, proto označila za chybu záměr zavést desetiprocentní dodatečná cla, kterými Trump od února hrozí zatížit dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Jde o země, které se postavily proti Trumpovu přání ostrov získat.
Předsedkyně EK řekla, že Evropa nepovažuje lid USA jen za spojence, ale i za přátele. Varovala, že nynější spor by mohl vést k nebezpečné spirále napětí, ze které by měli užitek protivníci Evropy a USA.
Dodala ale, že reakce Evropy bude neochvějná, jednotná a přiměřená. „Přistupovat k této věci ale musíme i strategicky. Proto pracujeme na balíčku podpory arktické bezpečnosti.“ Balíček vychází z principu solidarity s Dánskem a Grónskem. „Za druhé, pracujeme na masivních investicích v Grónsku,“ řekla von der Leyenová.
Dalším bodem je podle ní spolupráce s USA na širší bezpečnosti Arktidy. V této věci by mohla Evropská unie využít zvýšené výdaje na obranu na evropské ledoborce, uvedla šéfka EK. Spolupracovat chce také s Velkou Británií, Norskem, Islandem nebo Kanadou, což jsou spojenci z NATO.
„Rusko se nesnaží o mír“
Von der Leyenová hovořila také o ruské válce proti Ukrajině. „Rusko po čtyřech letech (plnohodnotné války – pozn. red.) neukazuje žádné známky ústupků. Žádné známky lítosti. Žádné známky úsilí o mír. Naopak. Rusko zintenzivňuje své útoky,“ připomněla.
Poukázala na to, že ruská armáda každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což pro miliony lidí znamená čelit tmě, zimě a zastaveným dodávkám vody. I v noci na úterý rozsáhlý ruský útok na Kyjev zanechal tisíce bytových domů bez dodávek tepla a vody.
„To musí skončit. Chceme pro Ukrajinu mír. Oceňujeme roli (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa, který prosazuje mír, a budeme úzce spolupracovat se Spojenými státy,“ uvedla.
EU podporuje Ukrajinu půjčkami, zbraněmi i tím, že zmrazila ruské fondy, u kterých si Evropa vyhrazuje právo na jejich využití. „A vzkaz světu – Evropa bude vždy stát po boku Ukrajiny, dokud nebude spravedlivý a trvalý mír,“ dodala von der Leyenová.
Trump před týdnem ve zjevném rozporu s realitou prohlásil, že brzdou možného mírového snažení je Ukrajina, nikoliv Rusko.
Výzva k nové formě evropské nezávislosti
Von der Leyenová ve svém projevu v Davosu dále uvedla, že nynější geopolitické otřesy ve světě musí Evropa využít jako příležitost a vybudovat novou formu evropské nezávislosti. Poznamenala, že Evropa jedná a uzavírá nové obchodní dohody, mimo jiné s jihoamerickým uskupením Mercosur.
„Geopolitické otřesy mohou a musí pro Evropu sloužit jako příležitost,“ řekla von der Leyenová. Uvedla, že potřeba nové evropské nezávislosti není nová a ani reakcí na stávající dění ve světě, ale je dlouhodobou strukturální potřebou.
Dobrou zprávou podle von der Leyenové je, že Evropa jedná rychle, pokud jde o energetiku, nerostné suroviny, obranu či digitální svět. Varovala, že nostalgie staré pořádky nevrátí, když jsou změny trvalé. „Pokud jsou změny trvalé, pak se i Evropa musí trvale změnit. Je čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu.“
Šéfka EK zmínila dohody s Mercosurem, Mexikem, Indonésií a Švýcarskem a řekla, že Brusel pracuje na ujednáních s Austrálií, Filipínami či Spojenými arabskými emiráty. „A hned po Davosu odcestuji do Indie,“ podotkla.
Změny podle von der Leynové potřebuje i samotná EU, aby podniky mohly na jednotném trhu skutečně volně působit, jako firmy působí na trzích Číny či Spojených států. „Naši podnikatelé budou moci zaregistrovat společnost v jakémkoli členském státě do 48 hodin, a to plně on-line,“ uvedla.
