Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.

„Brzy bude vytvořena prozatímní vládnoucí rada. Prezident, nejvyšší představitel soudní moci a jeden člen Rady strážců převezmou odpovědnost až do zvolení nového vůdce,“ řekl dříve ve státní televizi tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání. Dodal, že tato rada bude zřízena co nejdříve a pracuje se na tom, aby to bylo ještě v neděli.

Nahrávám video

Larídžání oznámil, že členy rady budou prezident Pezeškján a předseda soudní moci Mohsení Edžeheí. Íránská agentura ISNA později uvedla, že třetím členem, kterým se měl stát jeden z právníků Rady strážců, byl jmenován Arafí. 

Přechodné období

Tito tři lidé budou společně dohlížet na přechodné období po ajatolláhově smrti. Nyní by mělo být svoláno Shromáždění znalců složené z 88 mudžtehidů, kteří jsou voleni ze seznamů prověřených kandidátů.

Ti budou mít za úkol jmenování Chameneího nástupce, které podle ústavy musí proběhnout co nejdříve, uvedl server BBC. Rychlé svolání všech členů v době, kdy Írán čelí útokům Spojených států a Izraele, může být z bezpečnostních důvodů obtížné, dodala BBC. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že Írán by mohl vybrat nového vůdce během „jednoho nebo dvou dnů“.

Nahrávám video

Bývalý poradce Chameneího Larídžání hrozil všem silám, které by chtěly Írán rozdělit. „Tyto skupiny by měly vědět, že takové jednání nebudeme tolerovat,“ zdůraznil.

„Smrt Chameneího je symbolicky velmi významná událost, která dlouhodobě ovlivní situaci v Íránu, zejména pokud vydrží dosavadní režim,“ míní expert na Blízký východ Jakub Koláček. „Potenciál k destabilizaci režimu je ale velký,“ dodal.

Baar: Režim kope, ale nevydrží

„Tím, že přišel o své nejvyšší představitele i o duchovní vládu teokratického systému, tak (íránský) režim se v této chvíli kolem sebe ještě nějakým způsobem snaží kopat, ale nemyslím si, že může dlouhodobě vydržet,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

„Ten režim byl silný tím, že celá politická struktura byla perfektně kontrolovaná právě ajatolláhem (Chameneím) a lidmi z takzvané Rady dohlížitelů, kteří vybírali všechny kandidáty, ať už na prezidenta nebo na poslance. A ještě měli možnost, když byl takovýto člověk zvolen a uhnul ze své linie vůči režimu, ho odvolat. Ten režim byl v podstatě neprůstřelný, jakákoli opozice uvnitř neměla šanci posílit nebo se stabilizovat. A teď je ten systém destruován,“ dodal Baar. 

Nejvyšší duchovní vůdce je v íránské teokracii hlavou státu a nejmocnějším představitelem země. Stojí i nad prezidentem, který je hlavou vlády. Chameneí stál v čele íránské teokracie od roku 1989, kdy zemřel vůdce íránské revoluce Rúholláh Chomejní, který tuto funkci zastával jako první.

Kraus: Naděje na demokratizaci nevycházejí z reality

Naděje, že by se mohl íránský režim po smrti Chameneího demokratizovat, nevycházejí z reality, sdělil politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity. Podle něj se naopak může stát, že se režim promění v ještě tužší diktaturu vojenského ražení se sice pragmatičtějším vynuceným přístupem k regionálním otázkám, ale tvrdším přístupem k domácím záležitostem.

„Fyzická eliminace Chameneího neznamená, že se celý režim sesype jak domeček z karet. Naopak. Alí Chameneí měl už svůj věk a dlouhodobé zdravotní komplikace. Téma nástupnictví se v Íránu intenzivně řeší dobře deset let. Týdny před hrozícím americkým úderem se na světlo světa dostávaly informace o přípravě systému na úmrtí nejvyššího duchovního vůdce,“ upozornil Kraus.

Nahrávám video

I když není zatím zřejmé, co se uvnitř mocenského aparátu děje, „kára zjevně jede dál“, komentoval situaci politolog. „Tlačit ji před sebou teď nebude Chameneí, ale dost možná jeho syn, technokraté napojení na bezpečnostní aparát země, případně samy ozbrojené síly. Íránský režim se tak nemusí nutně rozpadnout, tím méně se transformovat do liberální demokracie západního střihu,“ popsal situaci Kraus.

Nový velitel revolučních gard

Nového velitele mají íránské revoluční gardy. Podle íránských médií jím byl jmenován generál Ahmad Vahídí. Jeho předchůdce Mohammad Pakpúr byl zřejmě také zabit při izraelsko-amerických úderech, domnívají se podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelští činitelé. Írán to bezprostředně nepotvrdil.

Generál Vahídí, který býval ministrem obrany a ministrem vnitra, figuruje na sankčních seznamech Spojených států a Evropské unie kvůli porušování lidských práv při potlačení protestů v Íránu. Již dříve na něj Interpol vydal zatykač kvůli atentátu na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994.

Iránské revoluční gardy, které EU nedávno zařadila na unijní seznam teroristických organizací, jsou hlavní oporou teokratického režimu v Teheránu a nejsou součástí íránské národní armády. Tyto elitní jednotky mají pozemní, vzdušné i námořní síly a podle odhadů přibližně 125 tisíc příslušníků. Jejich úkolem je chránit šíitskou muslimskou vládu v Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 22 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, Trump slíbil další tvrdé údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou v noci na pátek velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov Charg a zmocní se íránské ropné infrastruktury. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech.
00:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 1 hhodinou

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 1 hhodinou

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NYT: Trumpův tým se kvůli Epsteinovi scházel v situační místnosti Bílého domu

Nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa se loni v létě snažili zažehnat rostoucí krizi ohledně spisů o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi na schůzkách v situační místnosti Bílého domu. Setkání, kterých se účastnil viceprezident JD Vance či personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, se tak konala v prostorech s utajením běžně používaných při krizích souvisejících s národní bezpečností. Trump na nich nebyl přítomen, vyplývá z úryvku nové knihy reportérů The New York Times (NYT).
před 2 hhodinami

Polsko je největším producentem syntetických drog v EU, ukazuje zpráva

Polsko je dle nedávno zveřejněné výroční zprávy Evropské unie o drogách největším producentem syntetických narkotik v EU. Zpráva zároveň varuje, že kokain je v Evropě dostupnější než kdykoli dříve.
před 2 hhodinami
Načítání...