Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.

„Brzy bude vytvořena prozatímní vládnoucí rada. Prezident, nejvyšší představitel soudní moci a jeden člen Rady strážců převezmou odpovědnost až do zvolení nového vůdce,“ řekl dříve ve státní televizi tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání. Dodal, že tato rada bude zřízena co nejdříve a pracuje se na tom, aby to bylo ještě v neděli.

Nahrávám video

Larídžání oznámil, že členy rady budou prezident Pezeškján a předseda soudní moci Mohsení Edžeheí. Íránská agentura ISNA později uvedla, že třetím členem, kterým se měl stát jeden z právníků Rady strážců, byl jmenován Arafí. 

Přechodné období

Tito tři lidé budou společně dohlížet na přechodné období po ajatolláhově smrti. Nyní by mělo být svoláno Shromáždění znalců složené z 88 mudžtehidů, kteří jsou voleni ze seznamů prověřených kandidátů.

Ti budou mít za úkol jmenování Chameneího nástupce, které podle ústavy musí proběhnout co nejdříve, uvedl server BBC. Rychlé svolání všech členů v době, kdy Írán čelí útokům Spojených států a Izraele, může být z bezpečnostních důvodů obtížné, dodala BBC. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že Írán by mohl vybrat nového vůdce během „jednoho nebo dvou dnů“.

Nahrávám video

Bývalý poradce Chameneího Larídžání hrozil všem silám, které by chtěly Írán rozdělit. „Tyto skupiny by měly vědět, že takové jednání nebudeme tolerovat,“ zdůraznil.

„Smrt Chameneího je symbolicky velmi významná událost, která dlouhodobě ovlivní situaci v Íránu, zejména pokud vydrží dosavadní režim,“ míní expert na Blízký východ Jakub Koláček. „Potenciál k destabilizaci režimu je ale velký,“ dodal.

Baar: Režim kope, ale nevydrží

„Tím, že přišel o své nejvyšší představitele i o duchovní vládu teokratického systému, tak (íránský) režim se v této chvíli kolem sebe ještě nějakým způsobem snaží kopat, ale nemyslím si, že může dlouhodobě vydržet,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

„Ten režim byl silný tím, že celá politická struktura byla perfektně kontrolovaná právě ajatolláhem (Chameneím) a lidmi z takzvané Rady dohlížitelů, kteří vybírali všechny kandidáty, ať už na prezidenta nebo na poslance. A ještě měli možnost, když byl takovýto člověk zvolen a uhnul ze své linie vůči režimu, ho odvolat. Ten režim byl v podstatě neprůstřelný, jakákoli opozice uvnitř neměla šanci posílit nebo se stabilizovat. A teď je ten systém destruován,“ dodal Baar. 

Nejvyšší duchovní vůdce je v íránské teokracii hlavou státu a nejmocnějším představitelem země. Stojí i nad prezidentem, který je hlavou vlády. Chameneí stál v čele íránské teokracie od roku 1989, kdy zemřel vůdce íránské revoluce Rúholláh Chomejní, který tuto funkci zastával jako první.

Kraus: Naděje na demokratizaci nevycházejí z reality

Naděje, že by se mohl íránský režim po smrti Chameneího demokratizovat, nevycházejí z reality, sdělil politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity. Podle něj se naopak může stát, že se režim promění v ještě tužší diktaturu vojenského ražení se sice pragmatičtějším vynuceným přístupem k regionálním otázkám, ale tvrdším přístupem k domácím záležitostem.

„Fyzická eliminace Chameneího neznamená, že se celý režim sesype jak domeček z karet. Naopak. Alí Chameneí měl už svůj věk a dlouhodobé zdravotní komplikace. Téma nástupnictví se v Íránu intenzivně řeší dobře deset let. Týdny před hrozícím americkým úderem se na světlo světa dostávaly informace o přípravě systému na úmrtí nejvyššího duchovního vůdce,“ upozornil Kraus.

Nahrávám video

I když není zatím zřejmé, co se uvnitř mocenského aparátu děje, „kára zjevně jede dál“, komentoval situaci politolog. „Tlačit ji před sebou teď nebude Chameneí, ale dost možná jeho syn, technokraté napojení na bezpečnostní aparát země, případně samy ozbrojené síly. Íránský režim se tak nemusí nutně rozpadnout, tím méně se transformovat do liberální demokracie západního střihu,“ popsal situaci Kraus.

Nový velitel revolučních gard

Nového velitele mají íránské revoluční gardy. Podle íránských médií jím byl jmenován generál Ahmad Vahídí. Jeho předchůdce Mohammad Pakpúr byl zřejmě také zabit při izraelsko-amerických úderech, domnívají se podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelští činitelé. Írán to bezprostředně nepotvrdil.

Generál Vahídí, který býval ministrem obrany a ministrem vnitra, figuruje na sankčních seznamech Spojených států a Evropské unie kvůli porušování lidských práv při potlačení protestů v Íránu. Již dříve na něj Interpol vydal zatykač kvůli atentátu na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994.

Iránské revoluční gardy, které EU nedávno zařadila na unijní seznam teroristických organizací, jsou hlavní oporou teokratického režimu v Teheránu a nejsou součástí íránské národní armády. Tyto elitní jednotky mají pozemní, vzdušné i námořní síly a podle odhadů přibližně 125 tisíc příslušníků. Jejich úkolem je chránit šíitskou muslimskou vládu v Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 23 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.