Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.

„Brzy bude vytvořena prozatímní vládnoucí rada. Prezident, nejvyšší představitel soudní moci a jeden člen Rady strážců převezmou odpovědnost až do zvolení nového vůdce,“ řekl dříve ve státní televizi tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání. Dodal, že tato rada bude zřízena co nejdříve a pracuje se na tom, aby to bylo ještě v neděli.

Nahrávám video

Larídžání oznámil, že členy rady budou prezident Pezeškján a předseda soudní moci Mohsení Edžeheí. Íránská agentura ISNA později uvedla, že třetím členem, kterým se měl stát jeden z právníků Rady strážců, byl jmenován Arafí. 

Přechodné období

Tito tři lidé budou společně dohlížet na přechodné období po ajatolláhově smrti. Nyní by mělo být svoláno Shromáždění znalců složené z 88 mudžtehidů, kteří jsou voleni ze seznamů prověřených kandidátů.

Ti budou mít za úkol jmenování Chameneího nástupce, které podle ústavy musí proběhnout co nejdříve, uvedl server BBC. Rychlé svolání všech členů v době, kdy Írán čelí útokům Spojených států a Izraele, může být z bezpečnostních důvodů obtížné, dodala BBC. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že Írán by mohl vybrat nového vůdce během „jednoho nebo dvou dnů“.

Nahrávám video

Bývalý poradce Chameneího Larídžání hrozil všem silám, které by chtěly Írán rozdělit. „Tyto skupiny by měly vědět, že takové jednání nebudeme tolerovat,“ zdůraznil.

„Smrt Chameneího je symbolicky velmi významná událost, která dlouhodobě ovlivní situaci v Íránu, zejména pokud vydrží dosavadní režim,“ míní expert na Blízký východ Jakub Koláček. „Potenciál k destabilizaci režimu je ale velký,“ dodal.

Baar: Režim kope, ale nevydrží

„Tím, že přišel o své nejvyšší představitele i o duchovní vládu teokratického systému, tak (íránský) režim se v této chvíli kolem sebe ještě nějakým způsobem snaží kopat, ale nemyslím si, že může dlouhodobě vydržet,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

„Ten režim byl silný tím, že celá politická struktura byla perfektně kontrolovaná právě ajatolláhem (Chameneím) a lidmi z takzvané Rady dohlížitelů, kteří vybírali všechny kandidáty, ať už na prezidenta nebo na poslance. A ještě měli možnost, když byl takovýto člověk zvolen a uhnul ze své linie vůči režimu, ho odvolat. Ten režim byl v podstatě neprůstřelný, jakákoli opozice uvnitř neměla šanci posílit nebo se stabilizovat. A teď je ten systém destruován,“ dodal Baar. 

Nejvyšší duchovní vůdce je v íránské teokracii hlavou státu a nejmocnějším představitelem země. Stojí i nad prezidentem, který je hlavou vlády. Chameneí stál v čele íránské teokracie od roku 1989, kdy zemřel vůdce íránské revoluce Rúholláh Chomejní, který tuto funkci zastával jako první.

Kraus: Naděje na demokratizaci nevycházejí z reality

Naděje, že by se mohl íránský režim po smrti Chameneího demokratizovat, nevycházejí z reality, sdělil politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity. Podle něj se naopak může stát, že se režim promění v ještě tužší diktaturu vojenského ražení se sice pragmatičtějším vynuceným přístupem k regionálním otázkám, ale tvrdším přístupem k domácím záležitostem.

„Fyzická eliminace Chameneího neznamená, že se celý režim sesype jak domeček z karet. Naopak. Alí Chameneí měl už svůj věk a dlouhodobé zdravotní komplikace. Téma nástupnictví se v Íránu intenzivně řeší dobře deset let. Týdny před hrozícím americkým úderem se na světlo světa dostávaly informace o přípravě systému na úmrtí nejvyššího duchovního vůdce,“ upozornil Kraus.

Nahrávám video

I když není zatím zřejmé, co se uvnitř mocenského aparátu děje, „kára zjevně jede dál“, komentoval situaci politolog. „Tlačit ji před sebou teď nebude Chameneí, ale dost možná jeho syn, technokraté napojení na bezpečnostní aparát země, případně samy ozbrojené síly. Íránský režim se tak nemusí nutně rozpadnout, tím méně se transformovat do liberální demokracie západního střihu,“ popsal situaci Kraus.

Nový velitel revolučních gard

Nového velitele mají íránské revoluční gardy. Podle íránských médií jím byl jmenován generál Ahmad Vahídí. Jeho předchůdce Mohammad Pakpúr byl zřejmě také zabit při izraelsko-amerických úderech, domnívají se podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelští činitelé. Írán to bezprostředně nepotvrdil.

Generál Vahídí, který býval ministrem obrany a ministrem vnitra, figuruje na sankčních seznamech Spojených států a Evropské unie kvůli porušování lidských práv při potlačení protestů v Íránu. Již dříve na něj Interpol vydal zatykač kvůli atentátu na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994.

Iránské revoluční gardy, které EU nedávno zařadila na unijní seznam teroristických organizací, jsou hlavní oporou teokratického režimu v Teheránu a nejsou součástí íránské národní armády. Tyto elitní jednotky mají pozemní, vzdušné i námořní síly a podle odhadů přibližně 125 tisíc příslušníků. Jejich úkolem je chránit šíitskou muslimskou vládu v Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled