Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.

Od soboty, kdy USA a Izrael zahájily útok na Írán, byly podle údajů platformy FlightAware postiženy tisíce letů. Server Flightradar24 psal o více než 3400 zrušených linkách jen na sedmi hlavních letištích v blízkovýchodním regionu.

Letiště na Blízkém východě jsou uzavřená nebo fungují ve velmi omezeném režimu. Některá z nich se dokonce stala terčem íránských úderů, které je poškodily – drony útočily na mezinárodním letišti v Dubaji, v Abú Dhabí nebo v Kuvajtu.

Právě v Dubaji, Abú Dhabí a katarském hlavním městě Dauhá byly několikrát slyšet výbuchy. Ve všech z nich se přitom nachází letiště klíčová pro tranzit mezi Evropou a Asií s Afrikou. Jejich uzavření narušilo letové řády společností po celém světě.

Jmenovaná letiště jsou navíc sídlem flotil několika aerolinií s největšími letadly světa, a to Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways. Podle servisu Flightradar24 Emirates a Etihad Airways avizovaly obnovení letů z domácích letišť v pondělí, Qatar Airways čeká na informace úřadu pro civilní letectví.

Německá Lufthansa podle Reuters pozastavila lety do Tel Avivu, Bejrútu, Ammánu, Irbílu, Dammámu a Teheránu až do 8. března. Do Dubaje a Abú Dhabí by linky mohla obnovit po 4. březnu, plyne ze zpráv.

KLM lety do Dubaje, Rijádu ani Dammámu neuskuteční do 5. března, informoval nizozemskou agenturu ANP mluvčí.

Cestující marně shání nové letenky

Stovky tisíc uvázlých cestujících se snažily sehnat nové spojení a kontaktovat letecké společnosti přes přetížené telefonní linky, popsala situaci tohoto víkendu AP. Turisté i lidé cestující služebně přeplnili hotely a letiště, aniž by tušili, kdy se letiště znovu otevřou nebo kdy budou obnoveny lety na Blízký východ a přes tento region. Některé vlády přitom doporučily svým uvázlým občanům, aby si na místě vyhledali přístřeší.

Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Spojených arabských emirátů v Abú Dhabí v neděli uvedlo, že uhradí náklady na delší pobyty turistů uvázlých v hotelech hlavního města.

Podle médií je mezi cestujícími napjatá nálada i na největším letišti v SAE a celém regionu. „Na mezinárodním letišti v Dubaji panuje naprostý chaos,“ citoval deník Bild jednoho německého turistu. „Tisíce lidí se snaží opustit terminál. Nejsou tu žádné východy, vlaky mezi terminály jsou porouchané. Nikdo nic nehlásí, není tu žádný personál,“ řekl turista.

Během víkendu se s narušením letů setkali i cestující v jiných částech světa, kteří měli rezervace u arabských leteckých společností. Například lety společnosti Etihad Airways přes Abú Dhabí byly zrušeny až v Sydney. „Na letišti byly dlouhé fronty a žádné informace,“ řekl podle agentury DPA jeden německý cestující na letišti v největším australském městě. „Pak byly lety zrušeny,“ dodal. „Většina cestujících byla spíše rezignovaná, ne naštvaná,“ všiml si Němec.

Muhammad Abdul Mannan v davu na mezinárodním letišti v Dháce v Bangladéši řekl, že z války obavy nemá, ale že si potřebuje zařídit let na Blízký východ, aby se uživil. „Vyrazili jsme za prací a musíme letět,“ řekl. „Moje jediná starost je, jak se dostat do zahraničí a jak si vydělat,“ dodal.

Lidé kvůli zrušeným letům čekají na letišti v Dháce v Bangladéši
Zdroj: Reuters/Mohammad Ponir Hossain

Podle AP například i letištní úřady na indonéském ostrově Bali uvedly, že v neděli uvázlo na mezinárodním letišti Nguraha Raie více než 1600 turistů poté, co se zrušilo nebo odložilo pět letů na Blízký východ.

Delší letové časy a dražší palivo

Další letecké společnosti v Evropě, Asii a na Blízkém východě zrušily nebo přesměrovaly lety, aby se vyhnuly uzavřenému nebo omezenému vzdušnému prostoru, což vedlo k prodloužení letových časů a nárůstu nákladů na palivo. Narušení provozu navíc umocnila nemožnost využívat íránské a irácké trasy. Ty získaly na významu v momentě, kdy ruská válka na Ukrajině donutila letecké společnosti vyhýbat se ruskému vzdušnému prostoru.

Uzavření nebe na Blízkém východě nutí letecké společnosti využívat stále užší výběr leteckých tras, přičemž další riziko představují střety mezi Pákistánem a Afghánistánem, uvedl ředitel komunikace serveru Flightradar24 Ian Petchenik. „Případná eskalace konfliktu mezi Pákistánem a Afghánistánem a následné uzavření vzdušného prostoru by měly pro spojení mezi Evropou a Asií drastické důsledky,“ dodal Petchenik.

Tři desítky zrušených letů z Prahy

Z Prahy v neděli neodstartovalo 32 letů, uvedlo letiště dopoledne. Cestujícím doporučilo, aby vyčkali na informace od leteckých společností.

„Na letišti zůstanou pro cestující otevřené check-in přepážky aerolinek Qatar Airways a Emirates, kde cestující, kteří už vyrazili na letiště, obdrží podrobné informace,“ napsalo. Podle odpoledních zpráv ČTK se však na přepážkách nacházelo jen minimum lidí.

Na terminálu 1 se v odletové hale shromažďovali cestující pod informačními tabulemi s odlety, kde sledovali aktuální stav svých spojů. Přítomní jsou tam zaměstnanci letiště, kteří klienty informují a koordinují jejich pohyb.

Dva letouny A380 v Praze

Na letišti v Praze se také v sobotu kvůli uzavření vzdušných prostorů ocitla letadla původně mířící do Perského zálivu. Podle dat Flightradaru24 muselo přistát největší letadlo světa A380 společnosti Emirates z Houstonu. Společně s pravidelnou linkou Emirates z Prahy do Dubaje, která ale neodstartovala, jsou tak na Ruzyni hned dvě.

V destinacích Blízkého východu je také několik tisíc Čechů, nejvíc v Dubaji. Situace má komplikovat cestu jak lidem přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes SAE či Katar. Analytici upozorňují, že konflikt může ovlivnit nejen leteckou a námořní dopravu, ale také ceny ropy a globální obchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled