Dubaj

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Dubaj se potýká s následky přívalových dešťů, během kterých od pondělí do úterý napršelo 142 milimetrů srážek. Ulice se proměnily v řeky, řidiči dokonce ve spěchu kvůli rychle stoupající vodě opouštěli svá vozidla. V Dubaji prší i ve středu, srážky ale už nejsou tak intenzivní. Přesto se dubajské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě, stále potýká s problémy a omezuje lety. Cestující vyzvalo, aby si u své letecké společnosti předem ověřili, zda a kdy bude jejich spoj odbaven, než se na letiště vydají.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se využití  jaderné energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobilo. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Skupina sedmi velkých světových ekonomik G7 má brzy rozhodnout o tom, jestli zařadí ruské diamanty na sankční seznam. Kvůli agresi na Ukrajině to požaduje Kyjev i některé evropské země. Moskva by podle nich přišla o důležitý zdroj financování války. Ruská státní společnost Alrosa, která těží celou třetinu světových diamantů, vydělává Kremlu každý rok přes tři miliardy eur.

Lodě přepravují více než osmdesát procent objemu světového obchodu. Tento způsob dopravy je zároveň zodpovědný za téměř tři procenta emisí oxidu uhličitého způsobných lidskou činností. Začínající kalifornská firma WasteFuel přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu. Ropný gigant, britská společnost BP, nyní do firmy vloží deset milionů amerických dolarů, tedy asi 219,2 milionu korun, uvedla agentura Bloomberg.

Energetický holding Malina (EHM), kterému lidé na zálohách na fotovoltaiku poslali miliardu korun, v květnu vyhlásil insolvenci a zákazníci dodnes nemají ani své peníze, ani objednané zařízení. Bývalí vysoce postavení manažeři holdingu a také interní dokumenty svědčí o vysokých provizích, přemrštěných reklamách, večírcích, nákupech značkového zboží nebo výjezdech do luxusních destinací. A stamiliony pak zřejmě skončily i v čínské firmě jednoho ze spolumajitelů holdingu Malina. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Kvalita ovzduší ve městě New York se ve středu večer kvůli kouři z kanadských lesních požárů rekordně zhoršila. Na americkém indexu AQI, pomocí něhož se kvalita vzduchu měří, dosáhlo znečištění bodu 413, což znamená nebezpečnou úroveň. Za celou dobu měření se přitom New York podle BBC nikdy nedostal nad bod 174. Město se aktuálně stalo světovou metropolí s nejhorší kvalitou ovzduší. Mezi americkými městy na tom byla ještě hůř Filadelfie. Zamlžené nebe mohli pozorovat i obyvatelé jihu Spojených států.

Odvolací soud poslal bývalého vysoce postaveného bankéře Petra Vitáska na šest let do vězení za to, že podvedl zámožnou italskou farmářku a připravil ji v přepočtu o téměř 80 milionů korun. Potvrdil tak prvoinstanční verdikt. Stejný trest dostal i jeho spoluobžalovaný, advokát Vratislav Urbášek. Odvolací senát oběma mužům uložil také vysoké peněžité tresty a zákazy činnosti. Peníze se policistům nepodařilo vypátrat.

V Česku přibývá případů, kdy se Rusové napojení na Putinův režim zbavují lukrativního majetku. Vloni změnila majitele i pražská vila bývalého šéfa petrohradského elektrotechnického podniku Migridata Pirnazara. Novým majitelem je přitom podnikatel napojený na sankcionovaného ruského oligarchu.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

V Německu začíná soud se šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Proces začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami, která byla německou nadějí na technologického šampiona, jenž by konkuroval Silicon Valley, zkrachovala.

Zimbabwe, jedna z nejchudších zemí světa, začalo nedaleko své metropole stavět nové luxusní město. Zim Cyber City se má vyrovnat nejmodernějším sídlům současnosti, třeba Dubaji. Právě Spojené arabské emiráty projekt za půl miliardy dolarů platí. Už teď je tato velmi bohatá arabská země po Číně druhým největším investorem v Africe.

Tento týden se k Zemi přiblíží „potenciálně nebezpečný“ asteroid o délce více než jeden kilometr. Půjde o největší asteroid, který by se měl v roce 2022 dostat relativně blízko k naší planetě. Přesto podle NASA nepředstavuje reálné nebezpečí.

Česká technologie S.A.W.E.R., která s využitím solární energie dokáže vyrábět vodu z pouštního vzduchu, dostala ocenění UAE Innovates Award za nejlepší inovaci výstavy Expo 2020. Tato technologie může pomoci chudým i bohatým zemím.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Spojené arabské emiráty otevřely na hlavním městském bulváru v Dubaji Muzeum budoucnosti. Tato futuristická stavba ve tvaru asymetrického prstence stála v přepočtu více než deset miliard korun a má být nejnovější ozdobou celého města. Interiér se věnuje, jak už napovídá název budovy, podobě budoucnosti v rámci vědy, technologií a přírody a autoři slibují, že návštěvníci při prozkoumávání expozic zapojí všechny smysly. Budovu pohání vlastní solární elektrárna.

Komplikované případy onemocnění covidem v exotických zemích a repatriační lety do České republiky stály pojišťovny v loňském roce desítky milionů korun. První milionové případy už se objevily i letos. České televizi to potvrdily největší tuzemské pojišťovny. Zdražovat pojistné ale zatím neplánují.

Východní polokoule už vstoupila do roku 2022. Jako první ho oslavili v pátek hodinu před polednem našeho času obyvatelé Vánočního ostrova. Velkolepý ohňostroj ozářil australské Sydney, jinde jsou ale oslavy kvůli pandemii skromnější. Nový rok přivítali lidé v Asii, Africe i Evropě, v sobotu časně ráno středoevropského času se tak stalo i na východním pobřeží Ameriky. Kvůli administrativním úpravám a časovým pásmům trvá přechod do nového roku celkem 26 hodin, a tak úplně posledním místem, kde skončí rok 2021, budou až v sobotu hodinu po poledni SEČ dva neobydlené tichomořské atoly: Bakerův a Howlandův ostrov.

Francie za posledních 24 hodin zaznamenala 179 807 nových výskytů koronaviru. Je to dosud nejvíce, předchozí maximum bylo 104 611. Obdobně je na tom Británie, která za uplynulý den zjistila 129 471 nových případů nákazy covidem, což je nejvyšší počet od začátku pandemie.

Žena z Liberce, která se vrátila z jižní Afriky s nákazou koronavirem, má variantu omikron. Definitivní výsledek testu v pondělí oznámila liberecká nemocnice. Jde o první potvrzený případ této varianty v republice. Hygienici pro lidi, kteří s ní byli v rizikovém kontaktu, zajišťují mobilní odběrové týmy. O potvrzení nákazy byly informovány evropské varovné systémy.