Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.

Petrochemický areál se nachází ve městě Bandar Máhšahr, které je důležitým přístavem pro přepravu ropy a ropných produktů. Přístav leží na pobřeží Perského zálivu. Guvernér provincie íránské agentuře ISNA řekl, že při útoku zemřelo v areálu pět lidí. Íránská média informují o silných explozích v areálu.

Podle agentury Tasním úder nezasáhl hlavní budovu areálu jaderné elektrárny Búšehr, která tak nemusela zastavit svou činnost. Podle íránských úřadů je zabitým hlídač areálu jaderné elektrárny a poškozena byla podpůrná budova, napsala agentura AP. Americký prezident Donald Trump minulý týden prohlásil, že nechal pozastavit údery na elektrárny do pondělí 6. dubna kvůli jednáním s Íránem. Ta jsou ale podle páteční zprávy deníku The Wall Street Journal na mrtvém bodě.

Nahrávám video

Mezinárodní agentura pro atomovou energii sdělila, že ji íránské úřady o útoku u elektrárny Búšehr informovaly. „Nebyl zaznamenán nárůst úrovně radiace,“ dodala agentura s tím, že se jednalo o čtvrtý podobný incident v posledních týdnech. Ruská agentura Rosatom zároveň v sobotu oznámila odchod zhruba dvou set svých zaměstnanců z jediné fungující íránské jaderné elektrárny. Svůj personál Rosatom postupně evakuuje od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí zároveň podle státní agentury TASS „důrazně odsoudilo“ to, co označilo za útoky na íránské jaderné zařízení.

Energetická infrastruktura se stává cílem úderů jak Spojených států a Izraele, tak íránské odvety, která míří na okolní arabské země. Teherán útoky odůvodňuje tím, že jsou vůči němu vedeny údery ze základen právě v těchto státech. Útoky na plavidla pak snížily podle OSN o 95 procent lodní přepravu v Hormuzském průlivu, který je na klíčové trase pro přepravu zemního plynu a ropy z Perského zálivu.

Írán vyslal na Izrael balistické střely

Írán v noci na sobotu vyslal na Izrael několik balistických střel. Při útoku střelou nesoucí kazetovou munici byl v oblasti města Bnej Brak ve středním Izraeli zraněn jeden člověk. Údery také způsobily výpadek proudu ve městě Roš Haajin u Tel Avivu a zřícení budovy na telavivském předměstí Ramat Gan, píše server The Times of Israel. Židovský stát pak znovu udeřil na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu.

Výbuchy byly hlášeny i ze syrského hlavního města Damašku a jeho okolí. Podle syrské státní televize al-Ichbáríja se jednalo o íránské balistické střely zneškodněné izraelskou protivzdušnou obranou.

Úlomky zneškodněné íránské střely či dronu v sobotu dopadly také na budovu v dubajské luxusní čtvrti Dubai Marina. Dubajské úřady později na síti X uvedly, že úlomky zneškodněného projektilu dopadly na budovu firmy Oracle ve čtvrti Dubai Internet City, která sousedí s Dubai Marinou.

Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Společnost Oracle je na seznamu osmnácti amerických firem, který v březnu zveřejnily íránské revoluční gardy s tím, že jejich sídla v zemích Perského zálivu se mohou stát cílem odvetných úderů, píše agentura Reuters.

Teherán vysílá na Izrael a země Perského zálivu 15 až 30 balistických střel a 50 až sto dronů denně. Deníku The New York Times to v pátek sdělil nejmenovaný činitel z jedné západní země.

Podle deníku není jasné, jak velká část íránských balistických kapacit byla při izraelských a amerických vzdušných úderech zničena, protože Teherán ve velké míře používá makety odpalovacích zařízení a je také schopen rychle zprovoznit bunkry a sila používané pro balistické útoky, které nepřátelé zasáhli.

Izraelské údery v Libanonu

Armáda židovského státu v noci na sobotu zároveň zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Jeruzalém tvrdí, že útočí proti cílům spojeným s teroristickým hnutím Hizballáh.

Izraelská armáda v sobotu odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Týr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že v oblasti útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Noční údery zasáhly i město Sohmor, kde izraelské letectvo již v pátek zničilo most vedoucí přes řeku Lítání, který spojoval město s vedlejší obcí Mašghara. Izrael v březnu zničil pět ze šesti hlavních mostů přes Lítání.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na konci března oznámil, že armáda židovského státu vytvoří v jižním Libanonu nárazníkovou zónu sahající od izraelských hranic až po 30 kilometrů vzdálenou řeku Lítání. Později dodal, že v této oblasti armáda zůstane i po skončení nynější války.

Hizballáh 2. března zaútočil raketami a drony na Izrael po vyjádření solidarity s režimem v Teheránu. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na židovský stát ihned odsoudila. Na Izrael balistickými střelami útočí i Írán. Jeruzalém na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní operací v jižním Libanonu.

Izraelské údery v Libanonu si od 2. března podle páteční zprávy libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1368 mrtvých, včetně 124 dětí. Zraněno bylo 4138 osob. V Izraeli bylo při útocích Íránu a Hizballáhu zabito devatenáct lidí, na okupovaném Západním břehu při íránských útocích čtyři ženy. Na jihu Libanonu padlo v boji deset izraelských vojáků, píše agentura Reuters.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 43 mminutami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 2 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 2 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 6 hhodinami
Načítání...