Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.

Petrochemický areál se nachází ve městě Bandar Máhšahr, které je důležitým přístavem pro přepravu ropy a ropných produktů. Přístav leží na pobřeží Perského zálivu. Guvernér provincie íránské agentuře ISNA řekl, že při útoku zemřelo v areálu pět lidí. Íránská média informují o silných explozích v areálu.

Podle agentury Tasním úder nezasáhl hlavní budovu areálu jaderné elektrárny Búšehr, která tak nemusela zastavit svou činnost. Podle íránských úřadů je zabitým hlídač areálu jaderné elektrárny a poškozena byla podpůrná budova, napsala agentura AP. Americký prezident Donald Trump minulý týden prohlásil, že nechal pozastavit údery na elektrárny do pondělí 6. dubna kvůli jednáním s Íránem. Ta jsou ale podle páteční zprávy deníku The Wall Street Journal na mrtvém bodě.

Nahrávám video

Mezinárodní agentura pro atomovou energii sdělila, že ji íránské úřady o útoku u elektrárny Búšehr informovaly. „Nebyl zaznamenán nárůst úrovně radiace,“ dodala agentura s tím, že se jednalo o čtvrtý podobný incident v posledních týdnech. Ruská agentura Rosatom zároveň v sobotu oznámila odchod zhruba dvou set svých zaměstnanců z jediné fungující íránské jaderné elektrárny. Svůj personál Rosatom postupně evakuuje od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí zároveň podle státní agentury TASS „důrazně odsoudilo“ to, co označilo za útoky na íránské jaderné zařízení.

Energetická infrastruktura se stává cílem úderů jak Spojených států a Izraele, tak íránské odvety, která míří na okolní arabské země. Teherán útoky odůvodňuje tím, že jsou vůči němu vedeny údery ze základen právě v těchto státech. Útoky na plavidla pak snížily podle OSN o 95 procent lodní přepravu v Hormuzském průlivu, který je na klíčové trase pro přepravu zemního plynu a ropy z Perského zálivu.

Írán vyslal na Izrael balistické střely

Írán v noci na sobotu vyslal na Izrael několik balistických střel. Při útoku střelou nesoucí kazetovou munici byl v oblasti města Bnej Brak ve středním Izraeli zraněn jeden člověk. Údery také způsobily výpadek proudu ve městě Roš Haajin u Tel Avivu a zřícení budovy na telavivském předměstí Ramat Gan, píše server The Times of Israel. Židovský stát pak znovu udeřil na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu.

Výbuchy byly hlášeny i ze syrského hlavního města Damašku a jeho okolí. Podle syrské státní televize al-Ichbáríja se jednalo o íránské balistické střely zneškodněné izraelskou protivzdušnou obranou.

Úlomky zneškodněné íránské střely či dronu v sobotu dopadly také na budovu v dubajské luxusní čtvrti Dubai Marina. Dubajské úřady později na síti X uvedly, že úlomky zneškodněného projektilu dopadly na budovu firmy Oracle ve čtvrti Dubai Internet City, která sousedí s Dubai Marinou.

Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Společnost Oracle je na seznamu osmnácti amerických firem, který v březnu zveřejnily íránské revoluční gardy s tím, že jejich sídla v zemích Perského zálivu se mohou stát cílem odvetných úderů, píše agentura Reuters.

Teherán vysílá na Izrael a země Perského zálivu 15 až 30 balistických střel a 50 až sto dronů denně. Deníku The New York Times to v pátek sdělil nejmenovaný činitel z jedné západní země.

Podle deníku není jasné, jak velká část íránských balistických kapacit byla při izraelských a amerických vzdušných úderech zničena, protože Teherán ve velké míře používá makety odpalovacích zařízení a je také schopen rychle zprovoznit bunkry a sila používané pro balistické útoky, které nepřátelé zasáhli.

Izraelské údery v Libanonu

Armáda židovského státu v noci na sobotu zároveň zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Jeruzalém tvrdí, že útočí proti cílům spojeným s teroristickým hnutím Hizballáh.

Izraelská armáda v sobotu odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Týr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že v oblasti útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Noční údery zasáhly i město Sohmor, kde izraelské letectvo již v pátek zničilo most vedoucí přes řeku Lítání, který spojoval město s vedlejší obcí Mašghara. Izrael v březnu zničil pět ze šesti hlavních mostů přes Lítání.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na konci března oznámil, že armáda židovského státu vytvoří v jižním Libanonu nárazníkovou zónu sahající od izraelských hranic až po 30 kilometrů vzdálenou řeku Lítání. Později dodal, že v této oblasti armáda zůstane i po skončení nynější války.

Hizballáh 2. března zaútočil raketami a drony na Izrael po vyjádření solidarity s režimem v Teheránu. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na židovský stát ihned odsoudila. Na Izrael balistickými střelami útočí i Írán. Jeruzalém na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní operací v jižním Libanonu.

Izraelské údery v Libanonu si od 2. března podle páteční zprávy libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1368 mrtvých, včetně 124 dětí. Zraněno bylo 4138 osob. V Izraeli bylo při útocích Íránu a Hizballáhu zabito devatenáct lidí, na okupovaném Západním břehu při íránských útocích čtyři ženy. Na jihu Libanonu padlo v boji deset izraelských vojáků, píše agentura Reuters.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...