Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.

Petrochemický areál se nachází ve městě Bandar Máhšahr, které je důležitým přístavem pro přepravu ropy a ropných produktů. Přístav leží na pobřeží Perského zálivu. Guvernér provincie íránské agentuře ISNA řekl, že při útoku zemřelo v areálu pět lidí. Íránská média informují o silných explozích v areálu.

Podle agentury Tasním úder nezasáhl hlavní budovu areálu jaderné elektrárny Búšehr, která tak nemusela zastavit svou činnost. Podle íránských úřadů je zabitým hlídač areálu jaderné elektrárny a poškozena byla podpůrná budova, napsala agentura AP. Americký prezident Donald Trump minulý týden prohlásil, že nechal pozastavit údery na elektrárny do pondělí 6. dubna kvůli jednáním s Íránem. Ta jsou ale podle páteční zprávy deníku The Wall Street Journal na mrtvém bodě.

Nahrávám video

Mezinárodní agentura pro atomovou energii sdělila, že ji íránské úřady o útoku u elektrárny Búšehr informovaly. „Nebyl zaznamenán nárůst úrovně radiace,“ dodala agentura s tím, že se jednalo o čtvrtý podobný incident v posledních týdnech. Ruská agentura Rosatom zároveň v sobotu oznámila odchod zhruba dvou set svých zaměstnanců z jediné fungující íránské jaderné elektrárny. Svůj personál Rosatom postupně evakuuje od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí zároveň podle státní agentury TASS „důrazně odsoudilo“ to, co označilo za útoky na íránské jaderné zařízení.

Energetická infrastruktura se stává cílem úderů jak Spojených států a Izraele, tak íránské odvety, která míří na okolní arabské země. Teherán útoky odůvodňuje tím, že jsou vůči němu vedeny údery ze základen právě v těchto státech. Útoky na plavidla pak snížily podle OSN o 95 procent lodní přepravu v Hormuzském průlivu, který je na klíčové trase pro přepravu zemního plynu a ropy z Perského zálivu.

Írán vyslal na Izrael balistické střely

Írán v noci na sobotu vyslal na Izrael několik balistických střel. Při útoku střelou nesoucí kazetovou munici byl v oblasti města Bnej Brak ve středním Izraeli zraněn jeden člověk. Údery také způsobily výpadek proudu ve městě Roš Haajin u Tel Avivu a zřícení budovy na telavivském předměstí Ramat Gan, píše server The Times of Israel. Židovský stát pak znovu udeřil na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu.

Výbuchy byly hlášeny i ze syrského hlavního města Damašku a jeho okolí. Podle syrské státní televize al-Ichbáríja se jednalo o íránské balistické střely zneškodněné izraelskou protivzdušnou obranou.

Úlomky zneškodněné íránské střely či dronu v sobotu dopadly také na budovu v dubajské luxusní čtvrti Dubai Marina. Dubajské úřady později na síti X uvedly, že úlomky zneškodněného projektilu dopadly na budovu firmy Oracle ve čtvrti Dubai Internet City, která sousedí s Dubai Marinou.

Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Společnost Oracle je na seznamu osmnácti amerických firem, který v březnu zveřejnily íránské revoluční gardy s tím, že jejich sídla v zemích Perského zálivu se mohou stát cílem odvetných úderů, píše agentura Reuters.

Teherán vysílá na Izrael a země Perského zálivu 15 až 30 balistických střel a 50 až sto dronů denně. Deníku The New York Times to v pátek sdělil nejmenovaný činitel z jedné západní země.

Podle deníku není jasné, jak velká část íránských balistických kapacit byla při izraelských a amerických vzdušných úderech zničena, protože Teherán ve velké míře používá makety odpalovacích zařízení a je také schopen rychle zprovoznit bunkry a sila používané pro balistické útoky, které nepřátelé zasáhli.

Izraelské údery v Libanonu

Armáda židovského státu v noci na sobotu zároveň zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Jeruzalém tvrdí, že útočí proti cílům spojeným s teroristickým hnutím Hizballáh.

Izraelská armáda v sobotu odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Týr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že v oblasti útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Noční údery zasáhly i město Sohmor, kde izraelské letectvo již v pátek zničilo most vedoucí přes řeku Lítání, který spojoval město s vedlejší obcí Mašghara. Izrael v březnu zničil pět ze šesti hlavních mostů přes Lítání.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na konci března oznámil, že armáda židovského státu vytvoří v jižním Libanonu nárazníkovou zónu sahající od izraelských hranic až po 30 kilometrů vzdálenou řeku Lítání. Později dodal, že v této oblasti armáda zůstane i po skončení nynější války.

Hizballáh 2. března zaútočil raketami a drony na Izrael po vyjádření solidarity s režimem v Teheránu. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na židovský stát ihned odsoudila. Na Izrael balistickými střelami útočí i Írán. Jeruzalém na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní operací v jižním Libanonu.

Izraelské údery v Libanonu si od 2. března podle páteční zprávy libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1368 mrtvých, včetně 124 dětí. Zraněno bylo 4138 osob. V Izraeli bylo při útocích Íránu a Hizballáhu zabito devatenáct lidí, na okupovaném Západním břehu při íránských útocích čtyři ženy. Na jihu Libanonu padlo v boji deset izraelských vojáků, píše agentura Reuters.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí povodně v Nepálu překročil šest set

Ničivá povodeň v severním Nepálu již má přes šest set obětí. Informovaly o tom v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než dva tisíce lidí je navíc stále pohřešováno.
před 8 mminutami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 1 hhodinou

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.