Damašek

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo třináct lidí, včetně dvou dětí. Na místě jsou desítky zraněných. S odvoláním na syrskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Dočasný syrský prezident Ahmad Šará je poprvé od pádu režimu Bašára Asada podporovaného Ruskem na návštěvě Moskvy. Šará před schůzkou s ruským vládcem Vladimirem Putinem uvedl, že Damašek respektuje všechny dohody uzavřené s Ruskem v minulosti. Podle zdroje AFP chce šéfa Kremlu požádat o vydání Asada.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Sedm civilistů bylo v sobotu zabito při bombardování vládními silami na severu Sýrie v provincii Halab (Aleppo) v oblasti, kde v minulých týdnech došlo ke střetům mezi vládními jednotkami a Kurdy vedenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nevládní skupinu.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.

Izraelská armáda ve středu provedla několik leteckých úderů na areál bývalé vojenské základny u města Kisva v těsné blízkosti Damašku, píší agentury AFP a Reuters s odkazem na dva zdroje ze syrské armády a tamní státní televizi. Izraelské drony v oblasti útočily již v úterý a zabily tam šest syrských vojáků. Židovský stát se k útokům zatím nevyjádřil.

Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.

Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Ministři zahraničí Evropské unie se dohodli na zrušení hospodářských sankcí vůči Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to po jednání unijních ministrů obrany a unijních ministrů zahraničí. Kallasová rovněž uvedla, že Evropská unie v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi Unií a židovským státem.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Izrael v noci na sobotu podnikl přes dvě desítky útoků zaměřených na sklady a vojenské objekty v Sýrii, píše AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta izraelské útoky označila za nejtvrdší od začátku roku. Nálety si podle syrské státní agentury SANA vyžádaly život jednoho civilisty, který zahynul poblíž Damašku. Izraelská armáda podle agentur potvrdila, že udeřila na vojenskou infrastrukturu poblíž syrského hlavního města, včetně stanovišť protivzdušné obrany.

Izrael zaútočil na cíl poblíž prezidentského paláce v syrské metropoli Damašku, oznámil v pátek podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který zároveň zopakoval slib chránit členy menšinové komunity drúzů – náboženské skupiny s islámskými kořeny, která v Sýrii tvoří kolem tří procent populace.

Spojené státy sníží zhruba o polovinu počet svých vojáků nasazených v Sýrii v bojích proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), uvedl podle tiskových agentur Pentagon. Počet amerických vojáků v zemi by tak měl klesnout v příštích měsících ze současných dvou tisíc na méně než tisícovku. V Damašku jsou zároveň poprvé od změny vlády v prosinci na návštěvě členové amerického Kongresu.

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Po pádu režimu Bašára Asada začalo mnoho Syřanů pátrat po svých nezvěstných příbuzných. Většinou se obrací na nemocnice nebo kdysi nechvalně proslulé věznice. Tam ale stopy většinou končí. Expertní týmy postupně odkrývají masové hroby. Země má ale obrovský nedostatek forenzních laboratoří. Jedna, kam posílají ostatky k identifikaci, se nachází v Damašku.