Damašek strana 3 z 4

Před deseti lety začaly velké protivládní demonstrace v několika městech na jihu Sýrie i v Damašku. Začalo tak povstání, které přerostlo v občanskou válku. Ta už si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva vyžádala na 400 tisíc obětí a z domovů vyhnala dalších bezmála 12 milionů lidí. Největší část z těch, co utekli za hranice, žije v Turecku.

Organizace spojených národů pomáhá handicapovaným obyvatelům válkou zničené Sýrie zapojit se zpět do života. Od začátku konfliktu v roce 2011 totiž počty tamních postižených vzrostly téměř na čtyři miliony, podle organizace je zároveň 62 procent z nich bez práce. Mezi handicapovanými Syřany jsou i hluchoněmý Badr a ochrnutý Ahmad, kteří si v životě navzájem pomáhají.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Ve věku 93 let zemřel v úterý 28. července po dlouhé nemoci významný plastický chirurg Ladislav Bařinka, emeritní profesor Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. ČTK to v sobotu oznámila jeho dcera Dagmar. V roce 2012 dostal Bařinka státní vyznamenání, medaili Za zásluhy.

Syrská protivzdušná obrana zasáhla proti útoku, který tamní média připsala Izraeli. Syrská tisková agentura SANA  informovala, že střely byly zneškodněny nad Damaškem. Agentura Reuters s odvoláním na západní rozvědky napsala, že Izraelci mířili na cíle spojené s Íránci, kteří v Sýrii působí.

Uprostřed syrské občanské války, ve které zemřelo skoro 600 tisíc lidí, si prezident Bašár Asad připomíná dvacet let u moci. Syn diktátora Háfize Asada původně vzbudil naděje na hospodářské a politické uvolnění. Dnes ale stojí v čele režimu, který se neobejde bez pomoci Ruska a Íránu a čelí turecké invazi i pokračující válce.

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

Šíření koronaviru utlumilo konflikt mezi Izraelem a islamisty v Pásmu Gazy. Od posledního raketového poplachu uplynul přesně jeden měsíc a v oblasti panuje bezprecedentní klid. Místo raket se teď na obou stranách hranice řeší hlavně epidemie. Uklidnění je ale patrně jen dočasné.

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Loňské útoky na tři zdravotnická zařízení, školu a útočiště pro děti v severozápadní Sýrii s velkou pravděpodobností spáchala syrská vládní vojska a jejich spojenci. Podle agentury Reuters se o tom píše ve shrnutí interní vyšetřovací zprávy OSN.

Klid zbraní v syrské provincii Idlib je v ohrožení. Domluvené rusko-turecké hlídky musely kvůli odporu místních lidí opět přerušit činnost. Na frontové linii tak proti sobě stojí vládní síly, povstalci i džihádisté a své zájmy tu vojensky prosazuje Moskva i Ankara. V sázce je osud skoro milionu uprchlíků.

V Sýrii se 13. dubna uskuteční parlamentní volby. Podle agentury AFP to oznámil syrský prezident Bašár Asad. Syrská opozice předem označila hlasování za frašku. V posledních volbách před čtyřmi lety získala Asadova strana Baas většinu z 250 křesel. OSN výsledek odmítla uznat.

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než třicet vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Podle agentury AP jde o nejvyšší počet tureckých vojáků zabitých v Sýrii za jeden den od začátku ofenzivy v Idlibu loni v prosinci. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Moskva posílá do Středozemního moře další dvě válečné lodě. Americký prezident Donald Trump o situaci hovořil s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Vyzvali společně ke konci syrsko-ruské ofenzivy.

Izrael v noci na pondělí podnikl nálety proti teroristické palestinské skupině Islámský džihád v Sýrii a v Pásmu Gazy. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při leteckých úderech v Damašku zemřelo šest lidí. Palestinští radikálové následně zřejmě v reakci na noční údery odpálili několik raket z Pásma Gazy na území Izraele. Podle listu The Times of Israel to bylo za hodinu 14 raket, z nichž 12 zachytil protiraketový systém Iron Dome (Železná kupole).

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Ve stínu tvrdých bojů o provincii Idlib odstartovala neméně důležitá jednání o budoucím uspořádání Sýrie. Pod záštitou Moskvy se setkali zástupci kurdské samosprávy s představiteli režimu v Damašku. Nad osudem autonomie na severovýchodě země visí otazník od loňské ofenzivy turecké armády. Kurdské síly se během ní dohodly na ochraně hranic právě s centrální vládou.

Štáb České televize se dostal do syrského města Maarat an-Numán v provincii Idlib jen týden poté, co z něj syrská armáda se svými spojenci vyhnala poslední skupiny povstalců. Strategicky významné město leží na silnici spojující Damašek a Aleppo.

Civilní letadlo Airbus A320 se 172 cestujícími na palubě muselo nouzově přistát na Ruskem ovládané základně Hmímím v Sýrii. S odvoláním na mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova to oznámila agentura Ria Novosti. Podle ruského ministerstva stroj téměř zasáhla syrská protivzdušná obrana, když se vládní armáda snažila u Damašku odrazit nálet čtyř izraelských stíhaček F-16.

Bouřící se Libanon má po složitém vyjednávání novou dvacetičlennou vládu. Povede ji profesor Americké univerzity v Bejrútu a někdejší ministr školství Hasan Dijáb a dvě ministerská křesla obsadí radikální strana Hizballáh. Dijáb označil nový kabinet za „tým záchranářů“. Za prioritu považuje udržení stability v zemi, kde už měsíce probíhají protesty mimo jiné kvůli tíživé ekonomické situaci.

Na severu Sýrie hrozí podle Ankary další uprchlická krize. Turecká agentura Anadolu oznámila, že před boji v provincii Idlíb odešlo jen v předchozích dvou dnech směrem k hranicím na 25 tisíc lidí. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana míří na sever k Turecku celkem 80 tisíc uprchlíků. Situaci chce řešit dohodou s Ruskem, do Moskvy už poslal vyjednavače.

Z palestinského Pásma Gazy bylo do Izraele od úterního rána odpáleno 190 raket, 90 procent z nich zlikvidovala izraelská protivzdušná obrana. Izraelská armáda, která útočila na cíle spojené s palestinskými radikály, očekává několikadenní střety. V Pásmu Gazy přišlo o život deset lidí a kolem třiceti bylo zraněno, v Izraeli museli zdravotníci ošetřit 46 lidí. Kromě Pásma Gazy Izraelci útočili na dům palestinského radikála v Damašku a zabili jeho syna a vnučku. EU raketové útoky na Izrael odsoudila a vyzvala k okamžitému zastavení bojů.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.

Kurdské úřady v severní Sýrii vyhlásily třídenní všeobecnou mobilizaci a požádaly občany, aby vzdorovali hrozícímu tureckému vpádu. Turecká armáda a oddíly, které Ankara podporuje, jsou připraveny překročit hranici. Turecko u ní chce vytvořit takzvanou bezpečnostní zónu, z níž zřejmě vytlačí Kurdy a přesune tam syrské uprchlíky ze svého území. Dosud Kurdy chránila přítomnost amerických spojenců, kteří spolu s nimi pomáhali porazit teroristický Islámský stát (IS). Američtí vojáci se ale z kurdských oblastí přemisťují na jiná místa v Sýrii.