Damašek strana 3 z 4

Nejdražším městem na světě je izraelský Tel Aviv, který vystřídal trojici Paříž, Hongkong a Curych, jež se o první příčku dělily loni. Francouzská metropole je nově druhá, spolu se Singapurem. Praha patří mezi největší skokany, celkově je na 79. příčce. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny dvou set výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Nejméně 350 209 lidí přišlo v uplynulých deseti letech o život v syrské občanské válce. Uvedl to v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Připustil přitom, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

V syrské provincii Homs přišlo při útocích v noci na středu o život osm lidí. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která ze zásahů podezřívá Izrael. Stejně mluví i úřady v Damašku. Mezi mrtvými je i pět syrských vojáků a tři členové provládních milicí.

Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie zorganizoval režim volby, ve kterých lidé vybírali prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti němuž kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Pro velký zájem země prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřely až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.

Do vzdálenosti asi 40 kilometrů od izraelského jaderného střediska Dimona brzy ráno dopadly střepiny ze syrské střely. V místě se rozezněly sirény varující před leteckým či raketovým útokem. Informovala o tom agentura AP, podle níž se jedná o nejzávažnější incident mezi Izraelem a Sýrií v posledních letech.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Dánsko je první evropská země, která neprodlužuje syrským uprchlíkům povolení k pobytu s tím, že je už část syrského území dostatečně bezpečná, aby se tam mohli vrátit. Jak napsal britský list The Guardian, od loňského léta dánské úřady zamítly žádosti o prodloužení dočasného pobytu už 189 Syřanům.

Když se v březnu 2011 po Sýrii rozšířily protesty arabského jara, jen máloco napovídalo tomu, v jakou tragédii se nepokoje promění. Vzdor proti polovojenské diktatuře ale přerostl v lidové povstání a to ve zničující občanskou válku. Po deseti letech bojů a civilních hrůz přitom stojí v čele Sýrie stále týž vládce – Bašár Asad –, byť již neovládá celé dřívější území. Klíčové momenty rozebírali v pořadu Horizont ČT24 zpravodajové České televize.

Před deseti lety začaly velké protivládní demonstrace v několika městech na jihu Sýrie i v Damašku. Začalo tak povstání, které přerostlo v občanskou válku. Ta už si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva vyžádala na 400 tisíc obětí a z domovů vyhnala dalších bezmála 12 milionů lidí. Největší část z těch, co utekli za hranice, žije v Turecku.

Organizace spojených národů pomáhá handicapovaným obyvatelům válkou zničené Sýrie zapojit se zpět do života. Od začátku konfliktu v roce 2011 totiž počty tamních postižených vzrostly téměř na čtyři miliony, podle organizace je zároveň 62 procent z nich bez práce. Mezi handicapovanými Syřany jsou i hluchoněmý Badr a ochrnutý Ahmad, kteří si v životě navzájem pomáhají.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Ve věku 93 let zemřel v úterý 28. července po dlouhé nemoci významný plastický chirurg Ladislav Bařinka, emeritní profesor Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. ČTK to v sobotu oznámila jeho dcera Dagmar. V roce 2012 dostal Bařinka státní vyznamenání, medaili Za zásluhy.

Syrská protivzdušná obrana zasáhla proti útoku, který tamní média připsala Izraeli. Syrská tisková agentura SANA  informovala, že střely byly zneškodněny nad Damaškem. Agentura Reuters s odvoláním na západní rozvědky napsala, že Izraelci mířili na cíle spojené s Íránci, kteří v Sýrii působí.

Uprostřed syrské občanské války, ve které zemřelo skoro 600 tisíc lidí, si prezident Bašár Asad připomíná dvacet let u moci. Syn diktátora Háfize Asada původně vzbudil naděje na hospodářské a politické uvolnění. Dnes ale stojí v čele režimu, který se neobejde bez pomoci Ruska a Íránu a čelí turecké invazi i pokračující válce.

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

Šíření koronaviru utlumilo konflikt mezi Izraelem a islamisty v Pásmu Gazy. Od posledního raketového poplachu uplynul přesně jeden měsíc a v oblasti panuje bezprecedentní klid. Místo raket se teď na obou stranách hranice řeší hlavně epidemie. Uklidnění je ale patrně jen dočasné.

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Loňské útoky na tři zdravotnická zařízení, školu a útočiště pro děti v severozápadní Sýrii s velkou pravděpodobností spáchala syrská vládní vojska a jejich spojenci. Podle agentury Reuters se o tom píše ve shrnutí interní vyšetřovací zprávy OSN.

Klid zbraní v syrské provincii Idlib je v ohrožení. Domluvené rusko-turecké hlídky musely kvůli odporu místních lidí opět přerušit činnost. Na frontové linii tak proti sobě stojí vládní síly, povstalci i džihádisté a své zájmy tu vojensky prosazuje Moskva i Ankara. V sázce je osud skoro milionu uprchlíků.

V Sýrii se 13. dubna uskuteční parlamentní volby. Podle agentury AFP to oznámil syrský prezident Bašár Asad. Syrská opozice předem označila hlasování za frašku. V posledních volbách před čtyřmi lety získala Asadova strana Baas většinu z 250 křesel. OSN výsledek odmítla uznat.

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než třicet vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Podle agentury AP jde o nejvyšší počet tureckých vojáků zabitých v Sýrii za jeden den od začátku ofenzivy v Idlibu loni v prosinci. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Moskva posílá do Středozemního moře další dvě válečné lodě. Americký prezident Donald Trump o situaci hovořil s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Vyzvali společně ke konci syrsko-ruské ofenzivy.