Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
UNHRC ve své rezoluci také vyzývá k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, třináct se hlasování zdrželo. Šest hlasovalo proti, včetně Spojených států nebo Německa. Agentura Reuters píše, že podle Izraele jde o „překroucený“ text.
Podle rezoluce je „nutné nastolit odpovědnost za všechno porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, a ukončit tak beztrestnost“.
Země, které pro rezoluci hlasovaly, si také dělají starosti kvůli zprávám o závažném porušování lidských práv a mezinárodního práva na okupovaných palestinských územích. Je podle nich možné, že se tam dějí válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Vyzývají k okamžitému ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a k otevření hraničních přechodů pro dodávky humanitární pomoci. Rezoluce Izrael odsuzuje za „záměrné komplikování přísunu pomoci a zbavení civilistů přístupu k základním potřebám nutným pro přežití, včetně jídla, vody nebo elektrické energie“.
Izraelská velvyslankyně při OSN v Ženevě Meirav Eilonová Šaharová řekla, že UNHRC „už před dlouhou dobou opustila Izraelce a hájí (teroristickou organizaci) Hamás“, která ovládá Pásmo Gazy. Diplomatka tvrdí, že na základě v pátek přijaté rezoluce by Izrael neměl „právo chránit své lidi, zatímco Hamás může vraždit a mučit nevinné Izraelce“.
Spojené státy, klíčový spojenec Izraele, předem slíbily, že budou hlasovat proti rezoluci, protože její text výslovně neodsuzuje Hamás za útok proti Izraeli z loňského 7. října ani „nijak nezmiňuje teroristický charakter“ této operace. Hamás na izraelském území pozabíjel přes dvanáct set lidí, hlavně civilistů, a stovky dalších zavlekl do Pásma Gazy jako rukojmí.
Kalhousová: Izrael se dostává do mezinárodní izolace
„Nemyslím si, že právě rozhodnutí této organizace v rámci OSN je úplně určující, protože tato rada je známá tím, že přijímá nejvíce protiizraelských rezolucí vůbec. Na rozdíl od jiných zemí je Izrael jejím pravidelným terčem. Nicméně je pravda, že Izrael se dostává do mezinárodní izolace,“ zhodnotila ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová dopad rezoluce na pozici Izraele.
„Jak dlouho ta válka trvá, jak velkou cenu za ni platí palestinští civilisté – to má dopad na pozici Izraele. Izrael ztrácí své spojence, slyšíme stále častěji kritiku ze zemí, jako je Velká Británie, Kanada nebo Německo, a poměrně silným hlasem se k tomu teď přidávají Spojené státy. Takže Izrael určitě je pod velkým mezinárodním tlakem,“ dodala v Horizontu ČT24.
Izrael umožní zvýšit humanitární pomoc
Izraelské úřady se rozhodly podniknout „okamžité kroky“ pro zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, uvádějí místní média. „Izrael umožní dočasnou dodávku humanitární pomoci skrze Ašdod a hraniční přechod Erec a navýšení jordánské pomoci skrze (přechod) Kerem Šalom,“ stojí v prohlášení, které vydal úřad premiéra. „Navýšení pomoci předejde humanitární krizi,“ stojí dále v dokumentu.
Mluvčí pro národní bezpečnost USA Adrienne Watsonová oznámení uvítala. Připomněla, že americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu s Netanjahuem vyzval ke krokům, jež by vedly k lepší ochraně civilistů a zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků.
Americký tlak už byl nepokrytý, poznamenal Borek s tím, že Biden hrozil změnou postoje USA k izraelské vojenské operaci. Zpravodaj však také upozornil na odmítavé hlasy v pravicové části vlády, které uváděly, že premiér ustoupil mezinárodním tlakům a tento krok nebyl v kabinetu schválen.
Přechod Erec byl uzavřen od 7. října minulého roku, kdy na Izrael zaútočilo teroristické hnutí Hamás. Borek uvedl, že nejde o velký přechod. Dříve sloužil zejména pro civilisty, kteří z Gazy docházeli do Izraele za prací či v opačném směru pro novináře. Otevření přístavu v Ašdodu není takovou novinkou, protože již pro přesun některé pomoci sloužil.
Pomoci má i provizorní molo
Pentagon ve čtvrtek podle agentury AP oznámil, že pokračuje v budování provizorního mola u Pásma Gazy. To by mohlo dále navýšit objem pomoci pro obyvatele tohoto palestinského území. Zařízení by mohlo být připraveno na konci dubna či začátku května.
Mezinárodní organizace a agentury OSN varují před velmi špatnou humanitární situací v Pásmu Gazy. Podle odhadu některých agentur OSN by na severu Pásma Gazy mohl do května vypuknout hladomor. Podle organizací je jediným řešením stávající situace navýšení objemu pomoci, jež se přepravuje po zemi. Izrael místo toho tvrdil, že hlavním problémem není objem pomoci, který se podaří přepravit do Pásma Gazy, ale distribuce na tomto palestinském území, která má podle Izraele vážné problémy.
Izrael oznámil svůj současný krok několik dní poté, co pondělní úder izraelské armády zabil sedm humanitárních pracovníků organizace World Central Kitchen (WCK). Od té doby další humanitární organizace uvádějí, že zvažují pozastavení svých aktivit v Pásmu Gazy, jak se rozhodla učinit organizace WCK.
Izraelská armáda propustí kvůli zásahu pracovníků WCK ze služby dva důstojníky, kteří se na úderu podíleli. Útok byl podle ní hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.
Přípravy na možnou odvetu Íránu za útok v Damašku?
Židovský stát se zároveň připravuje na možnou odvetu Íránu za pondělní úder na budovu konzulátu v sousedství íránského velvyslanectví v syrském hlavním městě. Útok Teherán připisuje Izraeli, který se k němu nevyjádřil. Při úderu zemřel Mohammad Rezá Zahádí, nejvýše postavený představitel íránských revolučních gard v Sýrii, jeho zástupce, pět dalších důstojníků těchto jednotek a nejméně jeden člen Hizballáhu. Írán i hnutí Hizballáh varovaly, že Izrael odplata za útok nemine.
Ve čtvrtek byly v centrální části Izraele hlášeny výpadky globálního polohového systému (GPS). Borek uvedl, že armáda později přiznala nasazení prostředků elektronického boje. Dodal, že v této části země je to neobvyklé, na rozdíl od severu a jihu, kde rušení GPS probíhá „systematicky od 7. října“.
Připomněl rovněž, že na různé scénáře íránské odvety se chystají také nemocnice a školy. Armáda pak zrušila dovolené a krátkodobé volno všem příslušníkům bojových jednotek. V pohotovosti jsou rovněž izraelské zastupitelské úřady v zahraničí.
Vývoj na frontě
Izraelská armáda oznámila, že její letectvo za poslední den provedlo desítky úderů napříč Pásmem Gazy, pěchota bojuje s příslušníky palestinského hnutí Hamás především v Chán Júnisu na jihu oblasti a dělostřelectvo se zaměřovalo na ničení zařízení k odpalování raket, které Hamás využil ve čtvrtek k útokům na města a kibucy na jihu Izraele, uvedla izraelská armáda.
„Bojové letouny izraelského letectva zasáhly za poslední den přes třicet cílů, včetně domů využívaných bojovníky Hamásu, tunelů, vládních budov i skladů zbraní a podzemních odpalovačů raket,“ oznámila armáda na síti X. Izraelská obrněná brigáda i letectvo současně ničí budovy, v nichž jsou nastražené výbušniny, aby usnadnily pohyb pěších jednotek, uvádí armáda.
