Biden ostře kritizoval zásah konvoje v Gaze. Izrael přiznal vážnou chybu

2 minuty
Horizont ČT24: Izrael čelí kritice za útok na auta charity
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Biden se zařadil mezi západní politiky, kteří odsoudili izraelskou armádu za zabití pracovníků charitativní organizace WCK. Podle agentury AP volil ostřejší tón než při svých dřívějších kritických slovech na adresu Izraele, pro nějž je Washington klíčovým spojencem. Incident je podle šéfa Bílého domu tragédií, kterou musí Izrael rychle vyšetřit, vyvodit odpovědnost a závěry zveřejnit.

„Ještě tragičtější je, že to není ojedinělý incident. Tenhle konflikt je v nedávné historii nejhorší, co se zabitých humanitárních pracovníků týče,“ uvedl v prohlášení.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že Izrael musí zlepšit koordinaci mechanismů, které mají chránit humanitární pracovníky a civilisty v Pásmu Gazy. „Nezáleží tolik na tom, jak se chyby dopustili. Ve výsledku je tu sedm mrtvých humanitárních pracovníků, kteří se tam snažili poskytnout humanitární pomoc. Takže ať už byl důvod, který vedl k této tragédii, jakýkoli, ať už došlo k jakémukoliv pochybení v rámci Izraelských obranných sil, je to nepřijatelné a musí se polepšit,“ řekl Miller podle agentury Reuters.

K incidentu se ve středu na sociální síti X vyjádřil také polský premiér Donald Tusk. Podle něj podrobuje těžké zkoušce polskou solidaritu s Izraelem. Sdělil také, že k rozčilení Varšavy přispívají i reakce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského velvyslance v Polsku Jaakova Livneho, který v souvislosti s negativními reakcemi na úder v Gaze mluvil o antisemitismu.

4 minuty
Studio 6: Izrael se omluvil za útok na humanitární konvoj
Zdroj: ČT24

„Pane premiére Netanjahu, pane velvyslanče Livne, drtivá většina Poláků po útoku Hamásu na Izrael prokázala plnou solidaritu s Izraelem. Dnes tuto solidaritu podrobujete těžké zkoušce. Tragický útok na dobrovolníky a vaše reakce budí pochopitelné rozčilení,“ napsal Tusk. Polsko útok odsoudilo už v úterý, dle médií prokuratura v Přemyšlu začala prověřovat okolnosti úmrtí polského pracovníka.

„Pokud se potvrdí, že to byl úmyslný čin, není pochyb, že čelíme válečnému zločinu, za nějž musí být někdo potrestán,“ prohlásil předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Holownia.

Polská diplomacie si na pátek předvolala izraelského velvyslance, aby s ním projednala „novou situaci v polsko-izraelských vztazích“ a také „morální, politickou a finanční odpovědnost“ za incident v Pásmu Gazy, řekl náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Setkání „je velice potřebné“ a bude „velmi ku prospěchu oběma stranám“, zdůraznil polský diplomat.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi sdělil, že tragický omyl byl důsledkem špatné identifikace cíle ve složitých nočních podmínkách. „Byla to chyba, která následovala po špatné identifikaci – v noci, během války, za velmi složitých okolností. Nemělo se to stát,“ prohlásil Halevi bez dalších podrobností.

Herzog slíbil důkladné vyšetření incidentu

Už v úterý se za zásah omluvil také izraelský prezident Herzog. „Vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou omluvu za tragickou ztrátu životů zaměstnanců WCK v Pásmu Gazy (...) a vyjádřil soustrast jejich rodinám a blízkým,“ stojí v prohlášení Herzogovy kanceláře.

Podle něj izraelský prezident zakladateli WCK Josému Andrésovi také řekl, že incident bude důkladně vyšetřen, a „potvrdil závazek Izraele dodávat a zlepšovat humanitární pomoc obyvatelům Pásma Gazy“. Andrésovi Herzog poděkoval za to, že se WCK „zasazuje o blaho Izraelců a Palestinců a o hodnoty lidskosti“.

  • globální organizace distribuující jídlo na místech zasažených živelní pohromou i ve válečných konfliktech
  • její pracovníci aktivně pomáhají na Ukrajině, která se od února 2022 brání obnovené ruské invazi
  • pomáhala i v Izraeli po útoku Hamásu ze 7. října 2023
  • sídlo má v USA
  • založil ji kuchař José Andrés

Při útoku na konvoj zahynuli občané Austrálie, Británie a Polska a také Palestinci a člověk s občanstvím Spojených států a Kanady. Podle WCK byl konvoj zasažen ve chvíli, kdy opouštěl sklad v Dajr Balahu, kde vyložil více než sto tun humanitární potravinové pomoci dopravené do Pásma Gazy po moři.

Těla šesti ze zabitých pracovníků s cizí státní příslušností byla ve středu přes přechod Rafáh převezena do Egypta, odkud budou repatriována.

WCK v důsledku incidentu pozastavila své aktivity na palestinském území. Spolu se španělskou nevládní organizací Open Arms organizuje dodávky humanitárních zásob do Pásma Gazy po námořním koridoru z Kypru. Podporu dodávkám pomoci skrze humanitární koridor přerušily i Spojené arabské emiráty.

To může dle pozorovatelů přinést další zhoršení humanitární situace. Skupina vládních expertů na humanitární pomoc v úterý varovala Bílý dům a další složky americké administrativy, že části Pásma Gazy pravděpodobně již zažívají hladomor. Sílící nedostatek jídla za izraelské ofenzivy označila za „bezprecedentní v moderních dějinách“.

Úterní izraelský útok na humanitární konvoj je pro Izrael velkým diplomatickým problémem, který přichází zrovna v době, kdy i izraelští spojenci zpochybňují metody, kterými židovský stát vede svou kampaň v Pásmu Gazy. Incident kromě Spojených států a Polska odsoudily také Evropská unie, Španělsko, Británie, Austrálie či Kypr. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému a transparentnímu vyšetření události.

Spojené státy však neočekávají, že izraelský úder ovlivní zprostředkovávané rozhovory o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. „Jednání o příměří a rukojmích pokračují,“ podotkl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby s tím, že nepředpokládá, že by incident měl na jednání „nějaký konkrétní dopad“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Norská policie zadržela posádku lodě kvůli podezření, že poškodila podmořský kabel

Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö. Nedávno pak švédské úřady zabavily loď Vezhen a vyšetřují ji také kvůli poškození podmořského kabelu.
před 34 mminutami

Nahradíte dolar, uvalíme cla, pohrozil Trump zemím BRICS

Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek varoval členské země skupiny BRICS před nahrazením amerického dolaru jako rezervní měny a zopakoval hrozbu stoprocentních cel, kterou vyslovil už po vítězství v listopadových volbách.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na cíle Hizballáhu na jihu Libanonu

Izraelské stíhací letouny v noci na pátek provedly sérii náletů na cíle libanonské teroristické skupiny Hizballáh v údolí Bikáa na východě Libanonu, informoval server The Times of Israel (ToI). Operaci armáda provedla navzdory dohodě o příměří, která má po prodloužení platit ještě více než dva týdny.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyšetřovatelé srážky ve Washingtonu vyzvedli z letounu obě černé skříňky

Vyšetřovatelé tragické srážky vojenského vrtulníku s dopravním letadlem, při níž ve středu večer v americkém hlavním městě Washingtonu zahynulo 67 lidí, už vyzvedli ze zříceného letounu obě černé skříňky. Uvedl to americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Americká média napsala, že na stejném letišti se 24 hodin před srážkou předešlo jiné nehodě.
05:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký Senát potvrdil Burguma ministrem vnitra

Americký Senát ve čtvrtek večer potvrdil ve funkci nového ministra vnitra Douga Burguma, miliardáře a bývalého guvernéra Severní Dakoty, jehož si prezident Donald Trump vybral, aby mimo jiné prosazoval jeho agendu zvyšování těžby fosilních paliv. Senátoři schválili Burgumovu nominaci poměrem hlasů 79 ku 18.
06:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Krutý režim v Myanmaru podepřou „soukromé“ síly z Číny

Čtyři roky po převratu v Myanmaru pozice vojenské junty významně oslabila na úkor nejrůznějších povstaleckých skupin. Odpor si ale vyžádal značné oběti – tisíce lidí zemřely, další skončily za mřížemi a přes tři miliony obyvatel muselo opustit své domovy. Režim podporuje vojensky i na mezinárodním poli Rusko a Čína. Ta se chystá vyslat do země ozbrojené soukromé bezpečnostní síly na ochranu společných projektů. Kontroverzní plán budí u států jihovýchodní Asie obavy z rozšiřování vlivu Pekingu v době, kdy přináší nejistotu změny v Bílém domě.
před 6 hhodinami

EU začala jednat o záchraně automobilového průmyslu

Evropská komise odstartovala strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu. Účastní se jich představitelé evropských automobilek i odborů. Například německá automobilka BMW navrhuje, aby sedmadvacítka snížila clo na dovoz vozů z USA z deseti na 2,5 procenta. V Bruselu se mluví i o výzvě ke zmírnění pokut za nedodržování stanovených emisních průměrů. Někteří čeští europoslanci vidí v dialogu o restartu automobilového průmyslu naději, jiní se k němu staví skepticky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Senátoři „grilovali“ Trumpovy adepty na šéfy FBI a tajných služeb

Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.
před 14 hhodinami
Načítání...