Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.
Biden ostře kritizoval zásah konvoje v Gaze. Izrael přiznal vážnou chybu
Horizont ČT24: Izrael čelí kritice za útok na auta charity (zdroj: ČT24)
Biden se zařadil mezi západní politiky, kteří odsoudili izraelskou armádu za zabití pracovníků charitativní organizace WCK. Podle agentury AP volil ostřejší tón než při svých dřívějších kritických slovech na adresu Izraele, pro nějž je Washington klíčovým spojencem. Incident je podle šéfa Bílého domu tragédií, kterou musí Izrael rychle vyšetřit, vyvodit odpovědnost a závěry zveřejnit.
„Ještě tragičtější je, že to není ojedinělý incident. Tenhle konflikt je v nedávné historii nejhorší, co se zabitých humanitárních pracovníků týče,“ uvedl v prohlášení.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že Izrael musí zlepšit koordinaci mechanismů, které mají chránit humanitární pracovníky a civilisty v Pásmu Gazy. „Nezáleží tolik na tom, jak se chyby dopustili. Ve výsledku je tu sedm mrtvých humanitárních pracovníků, kteří se tam snažili poskytnout humanitární pomoc. Takže ať už byl důvod, který vedl k této tragédii, jakýkoli, ať už došlo k jakémukoliv pochybení v rámci Izraelských obranných sil, je to nepřijatelné a musí se polepšit,“ řekl Miller podle agentury Reuters.
K incidentu se ve středu na sociální síti X vyjádřil také polský premiér Donald Tusk. Podle něj podrobuje těžké zkoušce polskou solidaritu s Izraelem. Sdělil také, že k rozčilení Varšavy přispívají i reakce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského velvyslance v Polsku Jaakova Livneho, který v souvislosti s negativními reakcemi na úder v Gaze mluvil o antisemitismu.
Studio 6: Izrael se omluvil za útok na humanitární konvoj (zdroj: ČT24)
„Pane premiére Netanjahu, pane velvyslanče Livne, drtivá většina Poláků po útoku Hamásu na Izrael prokázala plnou solidaritu s Izraelem. Dnes tuto solidaritu podrobujete těžké zkoušce. Tragický útok na dobrovolníky a vaše reakce budí pochopitelné rozčilení,“ napsal Tusk. Polsko útok odsoudilo už v úterý, dle médií prokuratura v Přemyšlu začala prověřovat okolnosti úmrtí polského pracovníka.
„Pokud se potvrdí, že to byl úmyslný čin, není pochyb, že čelíme válečnému zločinu, za nějž musí být někdo potrestán,“ prohlásil předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Holownia.
Polská diplomacie si na pátek předvolala izraelského velvyslance, aby s ním projednala „novou situaci v polsko-izraelských vztazích“ a také „morální, politickou a finanční odpovědnost“ za incident v Pásmu Gazy, řekl náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Setkání „je velice potřebné“ a bude „velmi ku prospěchu oběma stranám“, zdůraznil polský diplomat.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi sdělil, že tragický omyl byl důsledkem špatné identifikace cíle ve složitých nočních podmínkách. „Byla to chyba, která následovala po špatné identifikaci – v noci, během války, za velmi složitých okolností. Nemělo se to stát,“ prohlásil Halevi bez dalších podrobností.
Herzog slíbil důkladné vyšetření incidentu
Už v úterý se za zásah omluvil také izraelský prezident Herzog. „Vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou omluvu za tragickou ztrátu životů zaměstnanců WCK v Pásmu Gazy (...) a vyjádřil soustrast jejich rodinám a blízkým,“ stojí v prohlášení Herzogovy kanceláře.
Podle něj izraelský prezident zakladateli WCK Josému Andrésovi také řekl, že incident bude důkladně vyšetřen, a „potvrdil závazek Izraele dodávat a zlepšovat humanitární pomoc obyvatelům Pásma Gazy“. Andrésovi Herzog poděkoval za to, že se WCK „zasazuje o blaho Izraelců a Palestinců a o hodnoty lidskosti“.
- globální organizace distribuující jídlo na místech zasažených živelní pohromou i ve válečných konfliktech
- její pracovníci aktivně pomáhají na Ukrajině, která se od února 2022 brání obnovené ruské invazi
- pomáhala i v Izraeli po útoku Hamásu ze 7. října 2023
- sídlo má v USA
- založil ji kuchař José Andrés
Při útoku na konvoj zahynuli občané Austrálie, Británie a Polska a také Palestinci a člověk s občanstvím Spojených států a Kanady. Podle WCK byl konvoj zasažen ve chvíli, kdy opouštěl sklad v Dajr Balahu, kde vyložil více než sto tun humanitární potravinové pomoci dopravené do Pásma Gazy po moři.
Těla šesti ze zabitých pracovníků s cizí státní příslušností byla ve středu přes přechod Rafáh převezena do Egypta, odkud budou repatriována.
WCK v důsledku incidentu pozastavila své aktivity na palestinském území. Spolu se španělskou nevládní organizací Open Arms organizuje dodávky humanitárních zásob do Pásma Gazy po námořním koridoru z Kypru. Podporu dodávkám pomoci skrze humanitární koridor přerušily i Spojené arabské emiráty.
To může dle pozorovatelů přinést další zhoršení humanitární situace. Skupina vládních expertů na humanitární pomoc v úterý varovala Bílý dům a další složky americké administrativy, že části Pásma Gazy pravděpodobně již zažívají hladomor. Sílící nedostatek jídla za izraelské ofenzivy označila za „bezprecedentní v moderních dějinách“.
Úterní izraelský útok na humanitární konvoj je pro Izrael velkým diplomatickým problémem, který přichází zrovna v době, kdy i izraelští spojenci zpochybňují metody, kterými židovský stát vede svou kampaň v Pásmu Gazy. Incident kromě Spojených států a Polska odsoudily také Evropská unie, Španělsko, Británie, Austrálie či Kypr. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému a transparentnímu vyšetření události.
Spojené státy však neočekávají, že izraelský úder ovlivní zprostředkovávané rozhovory o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. „Jednání o příměří a rukojmích pokračují,“ podotkl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby s tím, že nepředpokládá, že by incident měl na jednání „nějaký konkrétní dopad“.