Začal fungovat námořní koridor do Gazy. První loď veze stovky tun jídla, akci zkomplikoval chybějící přístav

Z kyperského přístavu Larnaka vyplula loď španělské nevládní organizace Open Arms se dvěma stovkami tun pomoci pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru. Plavidlo veze mouku, rýži a potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Akce se o několik dnů zpozdila kvůli technickým potížím, jelikož v palestinské enklávě není přístav vhodný pro velké lodě. Provizorní molo v Gaze mají v příštích dvou měsících postavit Američané.

O možnosti vytvořit námořní koridor, který by mohl poskytovat nepřetržitou pomoc civilistům v Pásmu Gazy, se hovořilo už od začátku konfliktu mezi Izraelem a teroristy z Hamásu loni v říjnu. Kypr se nachází pouhých 370 kilometrů od Gazy, takže představuje výhodný výchozí bod.

První dodávku novým koridorem zajišťuje humanitární nevládní organizace World Central Kitchen (WCK), registrovaná v USA, která se zabývá poskytováním jídla v místech přírodních katastrof. Založil ji v roce 2010 španělsko-americký šéfkuchař José Andrés.

Akci zaštiťují charity ze Španělska a Spojených států, celou zásilku nicméně financují Spojené arabské emiráty. Náklad lodi Open Arms na Kypru už zkontrolovali zástupci Izraele a plavidlo má i povolení od kyperské vlády a palestinské autonomie. Cesta do Gazy by měla trvat asi tři dny.

Provizorní podmínky v Gaze

Podle dřívějších zpráv měla loď vyplout nejpozději v neděli večer. Akce se ale podle agentury EFE zpozdila kvůli „technickým problémům“ v Pásmu Gazy. Tam totiž není přístav, v němž by mohly zakotvit velké lodě.

Podle kyperského tisku má plavidlo Open Arms plovoucí plošinu MMS Aris, jejímž prostřednictvím by se měl náklad dostat na pevninu. V sobotu vyplula ze Spojených států loď amerického námořnictva, která má u pobřeží Gazy vytvořit provizorní molo pro zakotvení větších lodí. Podle Pentagonu to ale bude trvat až dva měsíce.

Sílící tlak na Izrael

Otevření námořního koridoru z Kypru navrhla vláda řecké části tohoto ostrova už koncem října, tedy tři týdny po vypuknutí války. S návrhem koridoru už tehdy souhlasilo několik evropských a arabských zemí, koncem prosince i izraelská vláda uvedla, že s jeho otevřením „v zásadě souhlasí“.

V posledních týdnech Spojené státy zesílily tlak na Izrael, aby koridor umožnil otevřít, a to v souvislosti se zhoršující se humanitární krizí v Pásmu Gazy, kde podle úřadů OSN hrozí hladomor. V posledních dnech se objevuje také stále více zpráv o úmrtí dětí v Pásmu Gazy kvůli dehydrataci a podvýživě.

„Pokud bude tento námořní koridor fungovat, mohl by zajistit přísun pomoci. Situace je čím dál dramatičtější,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Děti umírají hlady. To nemůže pokračovat. Musíme udělat vše, co je v naší moci, abychom to zastavili,“ apelovala.

Připomněla, že Komise pomohla Palestincům celkovou sumou 250 milionů eur (asi 6,3 miliardy korun), ale je problém, jak pomoc na místo dostat. Je také nutné zajistit její bezpečnou distribuci. „Pomoc sama o sobě situaci nevyřeší. Izrael má právo se bránit před teroristy, ale pomoc civilistům musí být zajištěna. Lidé v Gaze potřebují neprodleně příměří,“ uvedla von der Leyenová. Palestinci podle ní potřebují také naději, že se situace vyřeší vznikem dvou států.

Britský list Guardian upozornil, že dvanáct izraelských lidskoprávních organizací v otevřeném dopise kritizovalo izraelskou vládu, že nezlepšila katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, ačkoliv ji k tomu koncem ledna vyzval Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). V dopise navíc tvrdí, že humanitární pomoc do Gazy naopak během února klesla zhruba o polovinu.

Haag Izraeli v předběžném opatření nařídil, aby přijal kroky, které v Pásmu Gazy zlepší humanitární situaci a zabrání genocidě, z níž ho před haagským soudem viní Jihoafrická republika. Ta nicméně také žádala, aby soud v předběžném opatření nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Gaze, což ICJ neudělal. O tom, zda se Izrael v Pásmu Gazy dopouští genocidy, haagský soud zatím nerozhodoval.

Rafáh v centru americko-izraelského sporu

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval obě bojující strany, aby během muslimského postního měsíce ramadánu přistoupily na příměří. To se ale jeví v nedohlednu. Hamás nabádá Palestince k odporu proti izraelským silám a izraelské vedení stále zvažuje invazi do Rafáhu na jihu Pásma Gazy.

Bruselský server Politico s odkazem na své zdroje napsal, že americký prezident Joe Biden bude zvažovat omezení vojenské pomoci Izraeli, pokud Jeruzalém přistoupí k rozsáhlé pozemní invazi do Rafáhu. Podle webu tato skutečnost odráží extrémně napjaté vztahy mezi Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který ignoruje výzvy Washingtonu ke zmírnění operací v Gaze.

Bílý dům opakovaně kritizoval množství civilních palestinských obětí izraelské ofenzivy. Těch je podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem již více než 31 100, čísla však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Do Rafáhu od začátku války uprchla více než polovina ze 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy.

Biden a jeho administrativa Netanjahua proto opakovaně důrazně vyzvali, aby příkaz k rozsáhlé ofenzivě v Rafáhu nevydával, dokud Izrael nezajistí hromadnou evakuaci civilního obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu.
před 1 mminutou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 21 mminutami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 2 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 4 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 8 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...