Podle Palestinců zemřely v Gaze desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Izrael přiznal střelbu do davu

Nahrávám video

Palestinské zdroje tvrdí, že při izraelském útoku v Gaze zemřely desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickou skupinou Hamás tvrdí, že obětí je přes sto. Jeruzalém střelbu přiznal s tím, že způsobila smrt deseti lidí. Ostatní podle Izraele zemřeli při vzájemných násilnostech. Informace ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Incident znepokojil Spojené státy, řada dalších států ho ostře odsoudila. Mimořádně se kvůli němu schází i Rada bezpečnosti OSN.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy se neštěstí odehrálo ráno západně od města Gaza. Ostřelování podle úřadu zasáhlo lidi, kteří se shromažďovali u kamionů s humanitární pomocí. Resort původně informoval o nejméně sedmdesáti mrtvých, později bilanci zvýšil na 112 mrtvých. Zraněných je podle úřadu několik stovek. Ředitel urgentního příjmu nemocnice Šífa v Gaze agentuře AFP dopoledne řekl, že zařízení přijalo padesát mrtvých těl a 120 zraněných. Šéf jiné nemocnice v Gaze agentuře Reuters dopoledne potvrdil příjem deseti mrtvých těl.

„Nemáme poznatky o izraelském ostřelování v oblasti,“ sdělil mluvčí izraelské armády. Izrael oznámil, že chce nicméně incident prošetřit. Později armáda uvedla, že u nákladních vozů vypukly násilnosti: „Během incidentu se zranily desítky Gazanů kvůli strkání a šlapání.“ Armáda také zveřejnila dronem pořízený videozáznam, na kterém jsou vidět tisíce lidí, kteří se nahrnuli na pohybující se konvoj. V některých případech se nákladní vozy přesto snaží protlačit davem.

„Podle Izraele konvoj mířil do severní části Pásma Gazy. Poté, co minul izraelské kontrolní stanoviště, byl obklopen davem, který začal konvoj rabovat. V tlačenici mělo dojít k drtivé většině obětí na životech, zároveň někteří spadli pod kola jedoucích nákladních vozidel. Část vozidel se dostala dál, kde byla konfrontována dalším davem, tentokrát ozbrojeným,“ sdělil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Mezitím se ze zadní strany konvoje začali někteří lidé srocovat a přibližovat k izraelskému stanovišti, uvedl zpravodaj. „V tu chvíli volila izraelská armáda nejprve varovné výstřely do vzduchu a následně výstřely do nohou přibližujících se lidí, kteří podle Izraelců byli ohrožením jejich jednotek. Faktem je, že nelze brát za bernou minci úplně vše, co říká Izrael, a rozhodně ne to, co říká teroristické hnutí Hamás, které má svou agendu – poštvat svět proti Izraeli,“ podotkl Borek.

Město Gaza se nachází v severní části palestinského území, kam se kvůli bojům podle mezinárodních organizací humanitární pomoc dostává jen s velkými potížemi. Izraelské úřady ve středu oznámily, že do oblasti přijelo 31 nákladních vozů s potravinami.

Kvůli nedostatku jídla na severu Pásma Gazy se kolem nákladních vozů s pomocí pokaždé shromažďuje velký dav. Šéf kanceláře OSN pro koordinaci pomoci na palestinských územích Andrea De Domenico agentuře AFP řekl, že se na severu Pásma Gazy opakovaně sešly tisíce lidí, aby zablokovaly průjezd kamionů s pomocí, „a to i s rizikem, že na ně někdo bude střílet“. Kamiony s pomocí podle agentury AP už nedoprovází palestinská policie, protože se stávala terčem izraelských úderů.

Ze světa zní kritika na adresu Izraele

Spojené státy jsou hluboce znepokojeny úmrtím desítek lidí během distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy a budou žádat prošetření okolností neštěstí, uvedla ve čtvrtek podle agentury Reuters mluvčí kanceláře amerického prezidenta Olivia Daltonová.

Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric mluvil o smrti „za otřesných okolností“. Ještě ve čtvrtek by se případem měla zabývat mimořádně svolaná Rada bezpečnosti OSN. Incident odsoudila Itálie, Německo či Kanada. Turecké úřady mluví o „dalším zločinu proti lidskosti“ ze strany Izraele, kritikou nešetří ani některé arabské země, píše agentura AFP.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované teroristickou organizací Hamás ráno uvedlo, že počet mrtvých od začátku konfliktu s Izraelem loni v říjnu přesáhl 30 tisíc lidí, tento údaj ovšem není možné bezprostředně ověřit.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem vypukl po teroristickém útoku Hamásu na izraelské území z loňského 7. října. Při něm zahynulo dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 lidí zavlekli ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců na palestinské území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled