Čtyřicet rukojmí za čtyřicet dní bez bojů. Na obzoru je nová dohoda o příměří Hamásu a Izraele

Teroristické hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu čtyřiceti dní, uvedla v úterý s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na níž se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by islamisté měli propustit čtyřicet rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.

V Paříži se minulý týden setkali zástupci Izraele, Spojených států, Kataru a Egypta, aby jednali o návrhu na dohodu o přerušení bojů a propuštění rukojmí. Podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jacka Sullivana se shodli na základních obrysech dohody. Jednání pak podle tisku pokračovala v Kataru.

Návrh dohody pro Hamás, s nímž jednají Egypt a Katar, počítá s přerušením bojů na čtyřicet dní. Hnutí by pak mělo propustit ženy, lidi mladší devatenácti let, nemocné a seniory, které drží v zajetí. Celkem by se mělo jednat o čtyřicet lidí.

Dohoda by umožnila také návrat části obyvatel na sever Pásma Gazy, který v současnosti kontroluje izraelská armáda, či navýšení objemu pomoci na pět set kamionů denně. To by mělo umožnit opravu poničených nemocnic či závodů na výrobu pečiva v Pásmu Gazy.

Americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že dohodu o přerušení bojů se podaří uzavřít do příštího pondělí. Podle něj Izrael souhlasil, že se nebude pouštět do vojenských akcí v době postního měsíce ramadánu, který začíná večer 10. března.

Příměří je blízko, řekl Biden

Biden v pondělí během návštěvy New Yorku odpověděl na otázku, kdy by dohoda o příměří mezi Hamásem a Izraelem mohla být dokončena. „Doufám, že do začátku víkendu. Do konce víkendu. Můj poradce pro národní bezpečnost mi říká, že jsou blízko. Jsou blízko. Ještě nejsou hotoví. Já doufám, že do příštího pondělí budeme mít příměří,“ reagoval americký prezident.

Později v diskusním pořadu televize NBC upřesnil, že harmonogram příměří by v případě dohody zahrnoval i ramadán. „Ramadán se blíží a Izraelci souhlasí s tím, že se nebudou pouštět do aktivit ani během svátku, aby nám dali čas na to dostat všechna rukojmí ven,“ řekl Biden. Podle AP jde o dosud nejpodrobnější vyjádření k možnému zastavení bojů v době ramadánu.

Podle agentury Reuters však nejmenovaný představitel Hamásu následně uvedl, že Bidenovy výroky jsou unáhlené a neodpovídají situaci na bojišti. Podle mínění tohoto zástupce hnutí stále existují „velké rozdíly“, které je nutné při jednání překonat.

Ofenzivu Izrael zahájil po útoku Hamásu na jižní Izrael z loňského 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí a na 250 lidí ozbrojenci zavlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Nyní Hamás stále zadržuje více než stovku těchto lidí.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka je při posuzování tvrzení o dohodě nutné zvážit, zda se nejedná o předběžná vyjádření, která k uzavření smlouvy nutně vést nemusí. „Několik zpráv jsme zaregistrovali. Jedna z nich zněla, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rámci válečného kabinetu patří ke členům, kteří euforii ohledně možné dohody brzdí a že dohodu nevítá, jelikož zahrnuje problematické věci pro Izrael,“ popsal novinář.

Jiná zpráva podle Borka hovoří o tom, že jednání v Paříži o dohodě jsou v pokročilé fázi. „Další zpráva uvádí, že Izrael se sice v Paříži dohodl na obrysech té dohody, ale nedohodl se s Hamásem,“ dodal zpravodaj.

Nahrávám video

NYT: Izrael by mohl propustit Palestince odsouzené za terorismus

Americký zpravodajský list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele v úterý napsal, že židovský stát by podle izraelských vyjednavačů mohl za některá rukojmí propustit prominentní palestinské vězně, kteří byli odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody za těžké zločiny. Součástí takové dohody by zřejmě byla také přestávka v bojích, uvedl deník.

NYT zprávu označuje za významnou změnu v izraelské vyjednávací strategii. Mezinárodní snahy o zprostředkování příměří podle listu uvázly na mrtvém bodě, protože Izrael odmítl propustit Palestince odsouzené za vraždu a zavázat se k trvalému příměří, což požadoval Hamás.

Podle dvou představitelů seznámených s pokračujícími rozhovory izraelští vyjednavači nyní neoficiálně souhlasili s návrhem USA, podle něhož by mělo být propuštěno pět izraelských vojákyň za patnáct Palestinců odsouzených za terorismus. Úředníci hovořili pod podmínkou zachování anonymity kvůli citlivosti jednání, které se odehrálo v Paříži.

Izraelská vláda se dříve takovému ústupku vyhýbala, a to částečně proto, že propuštění Palestinců odsouzených za závažné teroristické činy by zřejmě vyvolalo ostrou kritiku doma. Netanjahuův úřad na dotaz ohledně postoje vyjednavačů odmítl odpovědět.

O dalších bodech možné dohody, včetně délky příměří a požadavku Hamásu na úplné stažení izraelských vojenských sil z Pásma Gazy, se podle NYT stále jedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 13 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 13 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled