Čtyřicet rukojmí za čtyřicet dní bez bojů. Na obzoru je nová dohoda o příměří Hamásu a Izraele

Teroristické hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu čtyřiceti dní, uvedla v úterý s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na níž se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by islamisté měli propustit čtyřicet rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.

V Paříži se minulý týden setkali zástupci Izraele, Spojených států, Kataru a Egypta, aby jednali o návrhu na dohodu o přerušení bojů a propuštění rukojmí. Podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jacka Sullivana se shodli na základních obrysech dohody. Jednání pak podle tisku pokračovala v Kataru.

Návrh dohody pro Hamás, s nímž jednají Egypt a Katar, počítá s přerušením bojů na čtyřicet dní. Hnutí by pak mělo propustit ženy, lidi mladší devatenácti let, nemocné a seniory, které drží v zajetí. Celkem by se mělo jednat o čtyřicet lidí.

Dohoda by umožnila také návrat části obyvatel na sever Pásma Gazy, který v současnosti kontroluje izraelská armáda, či navýšení objemu pomoci na pět set kamionů denně. To by mělo umožnit opravu poničených nemocnic či závodů na výrobu pečiva v Pásmu Gazy.

Americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že dohodu o přerušení bojů se podaří uzavřít do příštího pondělí. Podle něj Izrael souhlasil, že se nebude pouštět do vojenských akcí v době postního měsíce ramadánu, který začíná večer 10. března.

Příměří je blízko, řekl Biden

Biden v pondělí během návštěvy New Yorku odpověděl na otázku, kdy by dohoda o příměří mezi Hamásem a Izraelem mohla být dokončena. „Doufám, že do začátku víkendu. Do konce víkendu. Můj poradce pro národní bezpečnost mi říká, že jsou blízko. Jsou blízko. Ještě nejsou hotoví. Já doufám, že do příštího pondělí budeme mít příměří,“ reagoval americký prezident.

Později v diskusním pořadu televize NBC upřesnil, že harmonogram příměří by v případě dohody zahrnoval i ramadán. „Ramadán se blíží a Izraelci souhlasí s tím, že se nebudou pouštět do aktivit ani během svátku, aby nám dali čas na to dostat všechna rukojmí ven,“ řekl Biden. Podle AP jde o dosud nejpodrobnější vyjádření k možnému zastavení bojů v době ramadánu.

Podle agentury Reuters však nejmenovaný představitel Hamásu následně uvedl, že Bidenovy výroky jsou unáhlené a neodpovídají situaci na bojišti. Podle mínění tohoto zástupce hnutí stále existují „velké rozdíly“, které je nutné při jednání překonat.

Ofenzivu Izrael zahájil po útoku Hamásu na jižní Izrael z loňského 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí a na 250 lidí ozbrojenci zavlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Nyní Hamás stále zadržuje více než stovku těchto lidí.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka je při posuzování tvrzení o dohodě nutné zvážit, zda se nejedná o předběžná vyjádření, která k uzavření smlouvy nutně vést nemusí. „Několik zpráv jsme zaregistrovali. Jedna z nich zněla, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rámci válečného kabinetu patří ke členům, kteří euforii ohledně možné dohody brzdí a že dohodu nevítá, jelikož zahrnuje problematické věci pro Izrael,“ popsal novinář.

Jiná zpráva podle Borka hovoří o tom, že jednání v Paříži o dohodě jsou v pokročilé fázi. „Další zpráva uvádí, že Izrael se sice v Paříži dohodl na obrysech té dohody, ale nedohodl se s Hamásem,“ dodal zpravodaj.

Nahrávám video
David Borek hovořil o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

NYT: Izrael by mohl propustit Palestince odsouzené za terorismus

Americký zpravodajský list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele v úterý napsal, že židovský stát by podle izraelských vyjednavačů mohl za některá rukojmí propustit prominentní palestinské vězně, kteří byli odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody za těžké zločiny. Součástí takové dohody by zřejmě byla také přestávka v bojích, uvedl deník.

NYT zprávu označuje za významnou změnu v izraelské vyjednávací strategii. Mezinárodní snahy o zprostředkování příměří podle listu uvázly na mrtvém bodě, protože Izrael odmítl propustit Palestince odsouzené za vraždu a zavázat se k trvalému příměří, což požadoval Hamás.

Podle dvou představitelů seznámených s pokračujícími rozhovory izraelští vyjednavači nyní neoficiálně souhlasili s návrhem USA, podle něhož by mělo být propuštěno pět izraelských vojákyň za patnáct Palestinců odsouzených za terorismus. Úředníci hovořili pod podmínkou zachování anonymity kvůli citlivosti jednání, které se odehrálo v Paříži.

Izraelská vláda se dříve takovému ústupku vyhýbala, a to částečně proto, že propuštění Palestinců odsouzených za závažné teroristické činy by zřejmě vyvolalo ostrou kritiku doma. Netanjahuův úřad na dotaz ohledně postoje vyjednavačů odmítl odpovědět.

O dalších bodech možné dohody, včetně délky příměří a požadavku Hamásu na úplné stažení izraelských vojenských sil z Pásma Gazy, se podle NYT stále jedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 55 mminutami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 2 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 3 hhodinami
Načítání...