Čtyřicet rukojmí za čtyřicet dní bez bojů. Na obzoru je nová dohoda o příměří Hamásu a Izraele

Teroristické hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu čtyřiceti dní, uvedla v úterý s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na níž se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by islamisté měli propustit čtyřicet rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.

V Paříži se minulý týden setkali zástupci Izraele, Spojených států, Kataru a Egypta, aby jednali o návrhu na dohodu o přerušení bojů a propuštění rukojmí. Podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jacka Sullivana se shodli na základních obrysech dohody. Jednání pak podle tisku pokračovala v Kataru.

Návrh dohody pro Hamás, s nímž jednají Egypt a Katar, počítá s přerušením bojů na čtyřicet dní. Hnutí by pak mělo propustit ženy, lidi mladší devatenácti let, nemocné a seniory, které drží v zajetí. Celkem by se mělo jednat o čtyřicet lidí.

Dohoda by umožnila také návrat části obyvatel na sever Pásma Gazy, který v současnosti kontroluje izraelská armáda, či navýšení objemu pomoci na pět set kamionů denně. To by mělo umožnit opravu poničených nemocnic či závodů na výrobu pečiva v Pásmu Gazy.

Americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že dohodu o přerušení bojů se podaří uzavřít do příštího pondělí. Podle něj Izrael souhlasil, že se nebude pouštět do vojenských akcí v době postního měsíce ramadánu, který začíná večer 10. března.

Příměří je blízko, řekl Biden

Biden v pondělí během návštěvy New Yorku odpověděl na otázku, kdy by dohoda o příměří mezi Hamásem a Izraelem mohla být dokončena. „Doufám, že do začátku víkendu. Do konce víkendu. Můj poradce pro národní bezpečnost mi říká, že jsou blízko. Jsou blízko. Ještě nejsou hotoví. Já doufám, že do příštího pondělí budeme mít příměří,“ reagoval americký prezident.

Později v diskusním pořadu televize NBC upřesnil, že harmonogram příměří by v případě dohody zahrnoval i ramadán. „Ramadán se blíží a Izraelci souhlasí s tím, že se nebudou pouštět do aktivit ani během svátku, aby nám dali čas na to dostat všechna rukojmí ven,“ řekl Biden. Podle AP jde o dosud nejpodrobnější vyjádření k možnému zastavení bojů v době ramadánu.

Podle agentury Reuters však nejmenovaný představitel Hamásu následně uvedl, že Bidenovy výroky jsou unáhlené a neodpovídají situaci na bojišti. Podle mínění tohoto zástupce hnutí stále existují „velké rozdíly“, které je nutné při jednání překonat.

Ofenzivu Izrael zahájil po útoku Hamásu na jižní Izrael z loňského 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí a na 250 lidí ozbrojenci zavlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich. Nyní Hamás stále zadržuje více než stovku těchto lidí.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka je při posuzování tvrzení o dohodě nutné zvážit, zda se nejedná o předběžná vyjádření, která k uzavření smlouvy nutně vést nemusí. „Několik zpráv jsme zaregistrovali. Jedna z nich zněla, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rámci válečného kabinetu patří ke členům, kteří euforii ohledně možné dohody brzdí a že dohodu nevítá, jelikož zahrnuje problematické věci pro Izrael,“ popsal novinář.

Jiná zpráva podle Borka hovoří o tom, že jednání v Paříži o dohodě jsou v pokročilé fázi. „Další zpráva uvádí, že Izrael se sice v Paříži dohodl na obrysech té dohody, ale nedohodl se s Hamásem,“ dodal zpravodaj.

10 minut
David Borek hovořil o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

NYT: Izrael by mohl propustit Palestince odsouzené za terorismus

Americký zpravodajský list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele v úterý napsal, že židovský stát by podle izraelských vyjednavačů mohl za některá rukojmí propustit prominentní palestinské vězně, kteří byli odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody za těžké zločiny. Součástí takové dohody by zřejmě byla také přestávka v bojích, uvedl deník.

NYT zprávu označuje za významnou změnu v izraelské vyjednávací strategii. Mezinárodní snahy o zprostředkování příměří podle listu uvázly na mrtvém bodě, protože Izrael odmítl propustit Palestince odsouzené za vraždu a zavázat se k trvalému příměří, což požadoval Hamás.

Podle dvou představitelů seznámených s pokračujícími rozhovory izraelští vyjednavači nyní neoficiálně souhlasili s návrhem USA, podle něhož by mělo být propuštěno pět izraelských vojákyň za patnáct Palestinců odsouzených za terorismus. Úředníci hovořili pod podmínkou zachování anonymity kvůli citlivosti jednání, které se odehrálo v Paříži.

Izraelská vláda se dříve takovému ústupku vyhýbala, a to částečně proto, že propuštění Palestinců odsouzených za závažné teroristické činy by zřejmě vyvolalo ostrou kritiku doma. Netanjahuův úřad na dotaz ohledně postoje vyjednavačů odmítl odpovědět.

O dalších bodech možné dohody, včetně délky příměří a požadavku Hamásu na úplné stažení izraelských vojenských sil z Pásma Gazy, se podle NYT stále jedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 21 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 52 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...