Izraelská armáda

Několik incidentů narušilo jednání izraelského nejvyššího soudu o stížnostech na kontroverzní rozhodnutí vlády odvolat šéfa vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronena Bara. Předseda soudu Isaak Amit proto jednání přerušil jen asi půlhodinu po jeho začátku, informovala agentura AFP. Jednání bylo záhy obnoveno, ale s vyloučením veřejnosti. Podle deníku Haarec se má soud zabývat osmi stížnostmi, verdikt se v úterý neočekává.

Video nalezené v telefonu jednoho ze zdravotníků, který byl spolu s dalšími humanitárními pracovníky koncem března nalezen v hromadném hrobě v Pásmu Gazy, zachycuje, že sanitky a hasičský vůz, v němž jeli, byly jasně označené a měly zapnutá světla, když je zasáhla izraelská palba, napsal The New York Times (NYT). Dodává, že podle OSN zdravotníky usmrtili Izraelci a že video se zdá odporovat izraelské verzi událostí, podle níž auta jela „podezřele“, bez označení a neosvětlená. Izraelská armáda později přiznala, že vyjádření nebylo pravdivé.

Protesty Palestinců proti teroristickému Hamásu, který v Pásmu Gazy už devatenáct let vládne, nabírají na síle. Podle části tamních obyvatel mohou právě ozbrojenci za to, že Izrael obnovil vojenské operace na území enklávy. Hamás v minulosti jakoukoli formu veřejného nesouhlasu tvrdě potlačoval. Teď se zatím, až na výjimky, spíše drží zpátky.

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.

Izrael udeřil na jižním předměstí Bejrútu. Jeruzalém tvrdí, že se jedná o reakci na raketový útok z Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že židovský stát jednostranně porušil příměří s teroristy z Hizballáhu, které platí od loňského listopadu.

Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestovaly tisíce lidí.

Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.

Útok palestinských teroristů 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila Hamás. Uvedly to závěry vnitřního vyšetřování armády, píše agentura AFP. Podle serveru The Jerusalem Post reagovaly síly židovského státu se značným zpožděním mimo jiné proto, že v ústředí armády vypukl chaos a někteří velitelé popírali, že by se mohl odehrát takto bezprecedentní útok na jih Izraele.

Izraelská armáda se stáhla ze všech příhraničních libanonských vesnic, její jednotky ale dál zůstávají na pěti pozicích, uvedla agentura AFP. V úterý vypršela lhůta, dokdy měli vojáci židovského státu z Libanonu odejít. Bejrút reagoval, že bude pokládat další přítomnost izraelských sil na svém území za okupaci.

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.

Izrael a Libanon se dohodly, že lhůta, do kdy se mají izraelští vojáci stáhnout z jižního Libanonu, bude prodloužena až do 18. února. Stahování izraelských vojáků mělo původně skončit v neděli. Izraelská střelba proti lidem, kteří se druhým dnem pokoušeli dostat do pohraničních vesnic, si v pondělí vyžádala dva mrtvé a sedmnáct zraněných.

Izrael zaútočil na palestinské město Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Armáda židovského státu prohlásila, že v místě zahájila rozsáhlou „protiteroristickou“ akci. Tamní palestinské úřady tvrdí, že si úder vyžádal šest mrtvých a pětatřicet zraněných. Údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua má operace, nazvaná „Železná zeď“, posílit bezpečnost a vymýtit terorismus v oblasti. Izraelská média očekávají, že operace potrvá nejméně několik dní.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

Izraelská armáda odtajnila záznamy dokazující, že její speciální komando zlikvidovalo v Sýrii továrnu na pokročilé raketové zbraně. Došlo k tomu 8. září, tedy ještě za vlády nyní uprchlého syrského autoritáře Bašára Asada. Podzemní komplex, kterému izraelská armáda přiřadila krycí označení Deep Layer, měli řídit a provozovat experti z Íránu. Zařízení se nacházelo v hornatém terénu pohoří Masjaf zakopané až 130 metrů pod zemí. Kvůli tomu zvolil Jeruzalém namísto bombardování pozemní operaci, které se účastnilo sto dvacet členů zvláštních jednotek.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Teroristické hnutí Hizballáh souhlasilo s příměřím s Izraelem, které je v platnosti dva dny a které by mělo mimo jiné umožnit postupný návrat desetitisíců evakuovaných obyvatel na jih Libanonu a také na sever Izraele, se zdviženou hlavou, prohlásil podle Reuters v projevu vůdce šíitského hnutí Naím Kásim. Podle něj Hizballáh dosáhl velkého vítězství. Kásim v řeči poukázal na vojenské výsledky, které jsou však podle Reuters zřejmě nadsazené. Izraelská armáda v pátek ráno až do odvolání zakázala obyvatelům jižního Libanonu vstup do pásma vesnic podél hranice s Izraelem, oznámil armádní mluvčí Avičaj Adrai.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Desítky lidí zahynuly a utrpěly zranění při izraelském útoku na město Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky, podle kterých bylo zasaženo několik domů. Více než padesát lidí pak podle libanonských úřadů zabily izraelské nálety v různých částech Libanonu.

Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.

Izraelské buldozery ve čtvrtek v uprchlickém táboře Núr Šams na okupovaném Západním břehu Jordánu vážně poškodily kancelář agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, uvedl šéf agentury. Izrael toto obvinění odmítl. Izraelské síly mezitím v noci na pátek provedly vzdušné údery na jižním předměstí libanonského Bejrútu a také v Pásmu Gazy. Během pátečního dne pak četné izraelské útoky na východě Libanonu podle agentury AP zabily nejméně dvacet čtyři lidí.

Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.

Přestože lídr teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvár byl cílem vojenských operací v Gaze déle než rok, k jeho smrti vedla náhodná srážka s izraelskými vojáky na rutinní hlídce v Rafahu. Bližší informace dodal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, který zveřejnil dronové záběry posledních chvil před Sinvárovou smrtí.

Agentury Reuters a AP s odvoláním na libanonský Červený kříž informovaly, že izraelský vzdušný úder zabil nejméně jednadvacet lidí ve vesnici Ajtú v severním Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví je zraněno osm dalších lidí. Má jít o vůbec první úder v oblasti s převážně křesťanským obyvatelstvem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím prohlásil, že jeho země bude bez milosti pokračovat v pozemních operacích i vzdušných úderech na celém území Libanonu, kde bojuje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda v pondělí vyzvala k evakuaci obyvatele dalších 25 vesnic na jihu země.