Identita Izraele stojí na zkušenosti s genocidou, soud bude brát vážně, míní analytička Kalhousová

Nahrávám video

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.

Obvinění z genocidy Palestinců vznesla proti židovskému státu Jihoafrická republika. Mezinárodní soudní dvůr nyní nařídil Izraeli podniknout veškerá opatření, která jsou v jeho silách, aby genocidě v Gaze zabránil. Židovský stát také vyzval, aby zlepšil humanitární situaci v enklávě. Každý měsíc by měl informovat o tom, jak se mu to daří.

Podle Turečka jde o kompromisní rozuzlení. „Zcela se nesplnila očekávání Jihoafrické republiky, která tu stížnost podala, ale ani Izraele, z jehož tábora zaznívalo, že by mohl být zcela očištěn. Obě strany to zároveň vydávají za své vítězství,“ shrnul expert.

Pro Izrael je těžké, že se dostal do skupiny zemí, jako je Rusko nebo Srbsko, a je obviňován z genocidy, upozornila Kalhousová. „Pro národ, který vznikl po genocidě a jehož národní identita je hodně postavená právě na tom, že si ti lidé prošli genocidou, tak z tohoto pohledu je to pro Izrael velmi těžký moment,“ míní analytička.

Obraz židovského státu ve světě

Rozhodnutí soudu OSN je právně závazné, ale soud nemá nástroje k tomu, aby ho vymáhal. „Pro Izrael je to rozhodnutí, se kterým bude pracovat a které bude brát vážně. Je to začátek celého stání, které může trvat několik let, a Izraeli záleží na tom, jakou má image. Nejde ani tak o to, že soud není schopen rozhodnutí implementovat, ale Izrael potřebuje mít svoji pozici v mezinárodním společenství a toto jeho pozici oslabuje, takže určitě to politici nebudou brát na lehkou váhu,“ podotkla Kalhousová.

Podle tamního premiéra Benjamina Netanjahua se Izrael nicméně bude i nadále bránit v souladu s mezinárodním právem. V reakci na rozhodnutí soudu také znovu odmítl obvinění z genocidy.

„Izraelci tvrdí, že už dělají teď, co po něm soud chce, to znamená, že zajišťují přísun humanitární pomoci do Gazy, nezabíjí záměrně civilisty v Gaze, takže to pro ně není nic nového. Porušení konvence o genocidě ale není jen fyzická likvidace skupiny obyvatel, ale je to i podněcování ke genocidě, a tam těch výroků prokazatelně zazněla celá řada od vysokých izraelských politiků. A haagský soud vyzval, aby Izrael těmto věcem zabraňoval,“ vysvětlil Tureček.

Zajímavé tak podle něj bude, jak se izraelská justice a vedení státu postaví k některým extremistickým politikům. Kalhousová k tomu dodala, že soudní řízení Izrael semklo včetně opozice, které vadí, že Jihoafrická republika používá slovo genocida. „Do určité míry tím Jihoafrická republika oslabila svůj argument, protože kdyby použila jiná slova jako nadměrné užití síly nebo porušování lidských práv, tak by měla mnohem silnější argument, protože tady bude velmi obtížné dokázat, že Izrael měl záměr spáchat genocidu v Gaze,“ podotkla analytička.

Soud nakonec nevydal pokyn k zastavení izraelské vojenské operace v Gaze. „Izrael v posledních týdnech několikrát avizoval, že bude omezovat některé typy vojenských operací. Je to otázka vnitřního kalkulování. I to v tom může hrát roli, že mrtvých civilistů v Gaze bude ubývat,“ myslí si Tureček.

Nástupce Hamásu v Gaze zůstává nejasný

Budoucnost Gazy po válce zůstává nejasná. „Je někdy těžké tam rozlišit mezi teroristickou a státní strukturou. Obávám se, že pokud Hamás zůstane u moci, tak se situace v Gaze výrazně nezlepší, nastolí se období příměří, které dříve nebo později přeruší nějaký konflikt. Takže největší obava je, jak vyřešit situaci v Gaze tak, aby tam přišla nová autorita, která nebude teroristická, a to není jednoduché, protože palestinská samospráva není v dobrém stavu a potřebuje výraznou reformu, a izraelská vláda nechce, aby se vrátila do Gazy,“ upozornila Kalhousová.

Klíčové je podle ní nalézt politické řešení, protože pouze vojenské řešení konflikt nemá. „Trošku bych se obávala přistupovat hned k jednáním o dvoustátním řešení. Vidíme, že se v Gaze zatím vedou ostré boje a je třeba postupné řešení,“ míní analytička s tím, že Izrael po brutálním útoku Hamásu nebude chtít, aby si jím Palestinci vymohli jednání o svém státu.

Podle Turečka bude klíčové nejen, kdo bude na palestinské straně, ale také kdo nahradí současnou izraelskou krajně pravicovou vládu a zda bude Izrael ochoten připustit kompromis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...