Identita Izraele stojí na zkušenosti s genocidou, soud bude brát vážně, míní analytička Kalhousová

14 minut
Události, komentáře: Soud OSN nařídil Izraeli, aby zabránil genocidě v Gaze
Zdroj: ČT24

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.

Obvinění z genocidy Palestinců vznesla proti židovskému státu Jihoafrická republika. Mezinárodní soudní dvůr nyní nařídil Izraeli podniknout veškerá opatření, která jsou v jeho silách, aby genocidě v Gaze zabránil. Židovský stát také vyzval, aby zlepšil humanitární situaci v enklávě. Každý měsíc by měl informovat o tom, jak se mu to daří.

Podle Turečka jde o kompromisní rozuzlení. „Zcela se nesplnila očekávání Jihoafrické republiky, která tu stížnost podala, ale ani Izraele, z jehož tábora zaznívalo, že by mohl být zcela očištěn. Obě strany to zároveň vydávají za své vítězství,“ shrnul expert.

Pro Izrael je těžké, že se dostal do skupiny zemí, jako je Rusko nebo Srbsko, a je obviňován z genocidy, upozornila Kalhousová. „Pro národ, který vznikl po genocidě a jehož národní identita je hodně postavená právě na tom, že si ti lidé prošli genocidou, tak z tohoto pohledu je to pro Izrael velmi těžký moment,“ míní analytička.

Obraz židovského státu ve světě

Rozhodnutí soudu OSN je právně závazné, ale soud nemá nástroje k tomu, aby ho vymáhal. „Pro Izrael je to rozhodnutí, se kterým bude pracovat a které bude brát vážně. Je to začátek celého stání, které může trvat několik let, a Izraeli záleží na tom, jakou má image. Nejde ani tak o to, že soud není schopen rozhodnutí implementovat, ale Izrael potřebuje mít svoji pozici v mezinárodním společenství a toto jeho pozici oslabuje, takže určitě to politici nebudou brát na lehkou váhu,“ podotkla Kalhousová.

Podle tamního premiéra Benjamina Netanjahua se Izrael nicméně bude i nadále bránit v souladu s mezinárodním právem. V reakci na rozhodnutí soudu také znovu odmítl obvinění z genocidy.

„Izraelci tvrdí, že už dělají teď, co po něm soud chce, to znamená, že zajišťují přísun humanitární pomoci do Gazy, nezabíjí záměrně civilisty v Gaze, takže to pro ně není nic nového. Porušení konvence o genocidě ale není jen fyzická likvidace skupiny obyvatel, ale je to i podněcování ke genocidě, a tam těch výroků prokazatelně zazněla celá řada od vysokých izraelských politiků. A haagský soud vyzval, aby Izrael těmto věcem zabraňoval,“ vysvětlil Tureček.

Zajímavé tak podle něj bude, jak se izraelská justice a vedení státu postaví k některým extremistickým politikům. Kalhousová k tomu dodala, že soudní řízení Izrael semklo včetně opozice, které vadí, že Jihoafrická republika používá slovo genocida. „Do určité míry tím Jihoafrická republika oslabila svůj argument, protože kdyby použila jiná slova jako nadměrné užití síly nebo porušování lidských práv, tak by měla mnohem silnější argument, protože tady bude velmi obtížné dokázat, že Izrael měl záměr spáchat genocidu v Gaze,“ podotkla analytička.

Soud nakonec nevydal pokyn k zastavení izraelské vojenské operace v Gaze. „Izrael v posledních týdnech několikrát avizoval, že bude omezovat některé typy vojenských operací. Je to otázka vnitřního kalkulování. I to v tom může hrát roli, že mrtvých civilistů v Gaze bude ubývat,“ myslí si Tureček.

Nástupce Hamásu v Gaze zůstává nejasný

Budoucnost Gazy po válce zůstává nejasná. „Je někdy těžké tam rozlišit mezi teroristickou a státní strukturou. Obávám se, že pokud Hamás zůstane u moci, tak se situace v Gaze výrazně nezlepší, nastolí se období příměří, které dříve nebo později přeruší nějaký konflikt. Takže největší obava je, jak vyřešit situaci v Gaze tak, aby tam přišla nová autorita, která nebude teroristická, a to není jednoduché, protože palestinská samospráva není v dobrém stavu a potřebuje výraznou reformu, a izraelská vláda nechce, aby se vrátila do Gazy,“ upozornila Kalhousová.

Klíčové je podle ní nalézt politické řešení, protože pouze vojenské řešení konflikt nemá. „Trošku bych se obávala přistupovat hned k jednáním o dvoustátním řešení. Vidíme, že se v Gaze zatím vedou ostré boje a je třeba postupné řešení,“ míní analytička s tím, že Izrael po brutálním útoku Hamásu nebude chtít, aby si jím Palestinci vymohli jednání o svém státu.

Podle Turečka bude klíčové nejen, kdo bude na palestinské straně, ale také kdo nahradí současnou izraelskou krajně pravicovou vládu a zda bude Izrael ochoten připustit kompromis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...