Rozsah pomoci izraelské armády palestinským civilistům je enormní, ale v naprosté většině se o něm ani neví. Novinářům to v Izraeli řekl český prezident Petr Pavel. Izraelci podle něj například do Gazy dodávají pitnou vodu. Opravená potrubí přitom často ničí teroristické hnutí Hamás, protože nechce, aby Izrael byl vydáván za toho, kdo humanitární pomoc poskytuje, míní hlava státu. Ta se v podvečer přesunula do Kataru, kde bude ve středu jednat s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.
Rozsah pomoci palestinským civilistům je od izraelské armády enormní, řekl Pavel
Události: Prezident Pavel navštívil severní hranici Pásma Gazy s Izraelem (zdroj: ČT24)
Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na útok Hamásu ze 7. října. Extremistické hnutí, které Evropská unie i Spojené státy americké pokládají za teroristickou organizaci, napadlo izraelské pohraničí, povraždilo na 1200 lidí a asi 240 osob uneslo.
„Paradoxem je, že často opravené potrubí, které má dodat vodu palestinským civilistům, vzápětí zničí Hamás, protože prostě nechce, aby Izrael byl ten, kdo dodává humanitární pomoc. To dává jasně najevo, jaký asi je přístup Hamásu a jeho zájem,“ řekl Pavel. „Myslím, že je na místě férově posuzovat, jaká péče je poskytovaná palestinským civilistům a jak jejich zájmu slouží, nebo spíše neslouží Hamás.“
Izrael tento měsíc humanitární pomoc do Gazy mírně zvýšil, podle organizací OSN je ale stále nedostatečná. V neděli se podle úřadu izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT) do Gazy dostalo 237 kamionů s humanitární pomocí, což bylo nejvíc za den od začátku války. Podle agentur OSN je to ale stále jen „kapka v moři“ – před válkou do Gazy vozilo humanitární pomoc asi 500 kamionů denně. V pondělí Izrael zkontroloval a vpustil do Pásma Gazy 227 kamionů, uvedl COGAT na síti X.
Šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini o víkendu opět vyjádřil obavy z propuknutí hladomoru v Pásmu Gazy. Už v prosinci Světový potravinový program (WFP) zdůraznil, že přes půl milionu lidí, tedy asi čtvrtina obyvatel, tam trpí hlady, a varoval, že do půl roku hrozí hladomor.
I kvůli tomu Izrael dle informací České televize zvažuje, že hraniční přechod Erez opět zprovozní. Díky tomu by se mohla pomoc začít dostávat Palestincům přímo na sever Pásma Gazy – zcela mimo kontrolu Hamásu.
Hamás musí být eliminován, aby Palestinci mohli žít v míru a souladu s izraelským obyvatelstvem.
Řešení války, která trvá už 102 dní, není podle českého prezidenta možné bez neutralizování struktury a působnosti Hamásu. Hnutí se podle něj dlouhodobě projevuje jako teroristická organizace a systematicky vede Palestince k nenávisti a k jedinému cíli, a to zničení státu Izrael.
„Pokud jsou už malé děti od školek vedeny k tomu, že Izraelce mají nenávidět a v okamžiku, kdy dorostou, tak je pokud možno i zabíjet, tak to není nic pro nějaké mírové soužití,“ konstatoval Pavel. „Hamás musí být eliminován, aby Palestinci mohli žít v míru a souladu s izraelským obyvatelstvem.“
„Spolupráce před 7. říjnem i mezi Gazou a Izraelem byla velice intenzivní. Programů, které v Gaze fungovaly, byly stovky, možná tisíce. Je velká škoda, že útok ze 7. října vrátil Palestince o roky a roky zpátky, protože nejen to vše, co bylo postaveno, ale i vztahy, které byly vybudovány, jsou na dlouhou dobu zničeny,“ upozornil prezident.
Setkání v Erezu a přelet do Kataru
Úterní program Pavel zahájil na hraničním přechodu Erez mezi Gazou a Izraelem, kde zároveň sídlí izraelská posádka, jejímž úkolem bylo zajišťovat vojensko-civilní spolupráci mezi izraelskými autoritami a Gazou, ale také s územím Západního břehu Jordánu.
„Náplní práce jednotky bylo nejen spolupracovat s palestinskými autoritami, ale také zajišťovat přechod Palestinců, kteří jezdili do Izraele za prací, rozvojové programy pro palestinské obyvatelstvo včetně zásobování pitnou vodou, rozvoje zemědělství, stavby nových projektů, škol. Nebyla to ani tak moc vojenská jednotka, jako spíš jednotka správní,“ vysvětlil prezident.
Právě na tuto základnu mimo jiné Hamás 7. října zaútočil. Několik vojáků zabil, některé odvlekl do zajetí. Dva z nich byli po čase nalezeni mrtví v Gaze. „Vojáci, kteří se tam bránili, byli svědky útoků na civilisty v okolí. Nachází se tam několik kibuců, které byly také cílem útoku ozbrojenců a byly první na ráně brutálního útoku,“ pokračoval Pavel.
Po briefingu s vojáky si následky útoku prohlédl. Kanceláře, ubikace a další místa jsou zanechány ve stavu, v jakém byly po napadení teroristickým hnutím. Zatímco betonové vnější konstrukce nápor většinou udržely, silné otřesy a boje zanechaly následky zejména uvnitř budov.
V podvečer už se český prezident přesunul do Kataru, tedy do země, která je na jednu stranu hlavním sponzorem Gazy a hostí nejvyšší velení Hamásu, na druhou stranu je spojencem Spojených států a důležitým diplomatickým centrem regionu. Ve středu bude jednat s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. Setká se také s krajany na českém velvyslanectví v Dauhá.
Také do Kataru s Pavlem vyrazila i podnikatelská delegace, v níž jsou například zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, Asociace podniků českého železničního průmyslu, Akademie věd České republiky nebo kyberbezpečnostní firmy CyWeTa.
Instituce Česka a Izraele podepsaly memorandum
V úterý zároveň Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a izraelský národní kybernetický úřad podepsaly v izraelské Beerševě memorandum o porozumění. Podle prezidenta Pavla to Českou republiku řadí do elitní skupiny států, které se na špičkové úrovni zabývají kybernetickou bezpečností.
Instituce podepsaly memorandum právě při příležitosti Pavlovy návštěvy izraelského úřadu. „Seznámili jsme se nejen s tím, jak Izrael zajišťuje kybernetickou bezpečnost pro celý Izrael, ale zároveň jak spolupracuje s ostatními aktéry. Jedním z nich je i NÚKIB, který je jedním z několika málo strategických partnerů izraelských odborníků,“ zdůraznil Pavel.
Kybernetická bezpečnost se podle českého prezidenta stále více stává důležitou pro ochranu vlastních zájmů nejen před kyberútoky individuálních aktérů, ale také před útoky státních či nestátních subjektů, jako jsou různé teroristické organizace. „Měli jsme možnost přesvědčit se, jak dramaticky narostly kybernetické útoky od 7. října nejen proti izraelským institucím, ale obecně i proti dalším státům, které vyjadřují podporu Izraeli,“ dodal Pavel.
Původně se měl dokument podepsat už loni v říjnu v Praze při příležitosti plánovaného mezivládního jednání, které ale bylo po útoku extremistického hnutí Hamás na Izrael zrušeno, informoval NÚKIB v tiskové zprávě. „Podpis memoranda umožní ještě bližší spolupráci expertů z obou institucí,“ poznamenal ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.