Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.
Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“
Pavel podpořil právo Izraele na sebeobranu proti terorismu a připomněl barbarské útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října loňského roku. Právě toto hnutí se podle českého prezidenta podílí na vysokých ztrátách na civilním obyvatelstvu, protože při izraelských odvetných krocích za ně svou aktivitu ukrývá. A to jak tunely pod palestinským územím, tak přímo tím, že si bere civilisty jako „živé šíty“. „Pak ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám,“ prohlásil Pavel na brífinku s českými novináři po setkání s Herzogem a Netanjahuem.
To, co dělá Hamás v Gaze, je porušením všech principů, řekl český prezident. Hnutí se podle něj postavilo do situace teroristické organizace, které nezáleží na osudu Palestinců. Dodal, že Hamás by rozhodně neměl být považován za legitimního zástupce palestinského lidu.
Ocenil, že Izrael zvýšil humanitární pomoc dováženou palestinským obyvatelům ze sta na 250 kamionů denně.
Jste náš drahý přítel, řekl izraelský prezident
„My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme. Vaše návštěva pro nás hodně znamená. Jste náš drahý přítel,“ řekl při setkání s Pavlem izraelský prezident Herzog.
„Jsme solidární s vaším právem bojovat s terorismem a hájit své obyvatelstvo,“ prohlásil na schůzce s Herzogem Pavel, ale zároveň upozornil, že ho znepokojuje humanitární situace v Pásmu Gazy.
Izrael podle Herzoga plně podporuje navýšení humanitární pomoci a snaží se zmírnit dopady izraelské protiofenzivy na civilní obyvatelstvo. Vysílá proto varovné letáky a textové zprávy. „Původně šlo jen o několik desítek kamionů, nyní je to až 250 kamionů, tedy desítky tisíc tun zásob. Může to být až čtyři sta kamionů, to snadno dokážeme,“ míní izraelský prezident. Upozornil však, že humanitární pomoci se mohou zmocnit členové teroristického hnutí Hamás.
Herzog poděkoval Pavlovi za podporu a připomněl, že prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil po útoku Hamásu, byl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V říjnu do Izraele přiletěl i premiér Petr Fiala (ODS) a na začátku prosince také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).
Izraelský prezident rovněž ocenil společné prohlášení českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera, kteří se postavili proti jakýmkoliv pokusům politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Ten minulý týden začal projednávat podnět Jihoafrické republiky, podle níž se Izrael dopouští na Palestincích v Pásmu Gazy genocidy.
Snímky následků izraelské ofenzivy podle české hlavy státu mění vnímání konfliktu u veřejnosti, často se objevuje narativ, že Palestinci jsou obětí, zatímco Izrael pachatelem. „Je fér připomenout sobě i světovému obyvatelstvu, kdo byly oběti 7. října a jak to všechno začalo,“ dodal Pavel, který se později setkal také s rodinami unesených rukojmí za účasti izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace.
Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na útok Hamásu, který v oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na dvanáct set lidí a asi 240 osob unesli. Stovku rukojmí propustilo hnutí koncem listopadu a na 130 lidí dál zadržuje. Při rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Gaze podle tamních úřadů, které ovládají teroristé z Hamásu, přišlo o život zhruba 24 tisíc Palestinců, včetně členů Hamásu.
Izraelské vedení se liší ohledně řešení konfliktu, uvedl Pavel
Izraelské vedení není jednotné v otázce dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, a tedy vzniku samostatné Palestiny, míní česká hlava státu. S Herzogem se Pavel shodl na tom, že cesta k určité formě palestinské státnosti je dlouhodobým řešením, premiér Netanjahu si není jistý, že by to problém vyřešilo.
Jako možnou variantu český prezident zmínil vytvořit – paralelně s dobíhající vojenskou operací – regionální koalici opřenou o arabské státy, která by zajistila dlouhodobou správu Pásma Gazy. A to až do té doby, dokud sami Palestinci nebudou mít kapacitu na svou vlastní správu.
Český prezident navštíví také Katar
Pavel má v úterý navštívit vojenskou základnu zasaženou útoky ze 7. října a jednat bude o kybernetické bezpečnosti.
Večer pak odletí do Kataru, kde se ve středu setká s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou.
Česko-izraelské vztahy jsou asymetrické, míní Záhora
Podle Jakuba Záhory z Pražského centra pro výzkum míru je český vztah k Izraeli nadstandardní, obzvlášť na poměry Evropské unie. „Nicméně to pro Izrael není ekonomicky, diplomaticky nebo vojensky zásadní,“ řekl.
„V některých interpretacích hraje roli meziválečná historie, kdy Československo bylo jeden z mála států v regionu středovýchodní Evropy, který měl ke svému židovskému obyvatelstvu pozitivní přístup – relativně v daném kontextu. To se přenáší i do postkomunistického období, kdy stát Izrael je ztotožňován s židovským národem,“ řekl Záhora.
Reakce domácí politické reprezentace
Návštěvu Pavla v Izraeli komentovaly i zástupkyně vládní ODS a opozičního hnutí ANO. „Izrael je naším dlouhodobým partnerem. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se dnes nachází, je velmi důležité vyjádřit naši podporu i symbolicky na úrovni prezidenta. Nicméně předpokládám, že jednání budou mít i konkrétní obsah,“ podotkla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.
„Z hlediska humanitární politiky je určitě namístě mít soucit s civilisty v této oblasti, protože oni jsou rukojmími válečného konfliktu,“ reagovala místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová na slova prezidenta Pavla během setkání s Herzogem. Zároveň ale připomněla, že probíhající konflikt začal útokem na izraelské civilisty.