Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“

Nahrávám video

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Pavel podpořil právo Izraele na sebeobranu proti terorismu a připomněl barbarské útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října loňského roku. Právě toto hnutí se podle českého prezidenta podílí na vysokých ztrátách na civilním obyvatelstvu, protože při izraelských odvetných krocích za ně svou aktivitu ukrývá. A to jak tunely pod palestinským územím, tak přímo tím, že si bere civilisty jako „živé šíty“. „Pak ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám,“ prohlásil Pavel na brífinku s českými novináři po setkání s Herzogem a Netanjahuem.

To, co dělá Hamás v Gaze, je porušením všech principů, řekl český prezident. Hnutí se podle něj postavilo do situace teroristické organizace, které nezáleží na osudu Palestinců. Dodal, že Hamás by rozhodně neměl být považován za legitimního zástupce palestinského lidu.

Ocenil, že Izrael zvýšil humanitární pomoc dováženou palestinským obyvatelům ze sta na 250 kamionů denně.

Jste náš drahý přítel, řekl izraelský prezident

„My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme. Vaše návštěva pro nás hodně znamená. Jste náš drahý přítel,“ řekl při setkání s Pavlem izraelský prezident Herzog.

„Jsme solidární s vaším právem bojovat s terorismem a hájit své obyvatelstvo,“ prohlásil na schůzce s Herzogem Pavel, ale zároveň upozornil, že ho znepokojuje humanitární situace v Pásmu Gazy.

Nahrávám video

Izrael podle Herzoga plně podporuje navýšení humanitární pomoci a snaží se zmírnit dopady izraelské protiofenzivy na civilní obyvatelstvo. Vysílá proto varovné letáky a textové zprávy. „Původně šlo jen o několik desítek kamionů, nyní je to až 250 kamionů, tedy desítky tisíc tun zásob. Může to být až čtyři sta kamionů, to snadno dokážeme,“ míní izraelský prezident. Upozornil však, že humanitární pomoci se mohou zmocnit členové teroristického hnutí Hamás.

Herzog poděkoval Pavlovi za podporu a připomněl, že prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil po útoku Hamásu, byl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V říjnu do Izraele přiletěl i premiér Petr Fiala (ODS) a na začátku prosince také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Izraelský prezident rovněž ocenil společné prohlášení českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera, kteří se postavili proti jakýmkoliv pokusům politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Ten minulý týden začal projednávat podnět Jihoafrické republiky, podle níž se Izrael dopouští na Palestincích v Pásmu Gazy genocidy.

Snímky následků izraelské ofenzivy podle české hlavy státu mění vnímání konfliktu u veřejnosti, často se objevuje narativ, že Palestinci jsou obětí, zatímco Izrael pachatelem. „Je fér připomenout sobě i světovému obyvatelstvu, kdo byly oběti 7. října a jak to všechno začalo,“ dodal Pavel, který se později setkal také s rodinami unesených rukojmí za účasti izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace.

Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na útok Hamásu, který v oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na dvanáct set lidí a asi 240 osob unesli. Stovku rukojmí propustilo hnutí koncem listopadu a na 130 lidí dál zadržuje. Při rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Gaze podle tamních úřadů, které ovládají teroristé z Hamásu, přišlo o život zhruba 24 tisíc Palestinců, včetně členů Hamásu.

Nahrávám video

Izraelské vedení se liší ohledně řešení konfliktu, uvedl Pavel

Izraelské vedení není jednotné v otázce dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, a tedy vzniku samostatné Palestiny, míní česká hlava státu. S Herzogem se Pavel shodl na tom, že cesta k určité formě palestinské státnosti je dlouhodobým řešením, premiér Netanjahu si není jistý, že by to problém vyřešilo.

Jako možnou variantu český prezident zmínil vytvořit – paralelně s dobíhající vojenskou operací – regionální koalici opřenou o arabské státy, která by zajistila dlouhodobou správu Pásma Gazy. A to až do té doby, dokud sami Palestinci nebudou mít kapacitu na svou vlastní správu.

Český prezident navštíví také Katar

Pavel má v úterý navštívit vojenskou základnu zasaženou útoky ze 7. října a jednat bude o kybernetické bezpečnosti.

Večer pak odletí do Kataru, kde se ve středu setká s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou.

Česko-izraelské vztahy jsou asymetrické, míní Záhora

Podle Jakuba Záhory z Pražského centra pro výzkum míru je český vztah k Izraeli nadstandardní, obzvlášť na poměry Evropské unie. „Nicméně to pro Izrael není ekonomicky, diplomaticky nebo vojensky zásadní,“ řekl.

„V některých interpretacích hraje roli meziválečná historie, kdy Československo bylo jeden z mála států v regionu středovýchodní Evropy, který měl ke svému židovskému obyvatelstvu pozitivní přístup – relativně v daném kontextu. To se přenáší i do postkomunistického období, kdy stát Izrael je ztotožňován s židovským národem,“ řekl Záhora.

Nahrávám video

Reakce domácí politické reprezentace

Návštěvu Pavla v Izraeli komentovaly i zástupkyně vládní ODS a opozičního hnutí ANO. „Izrael je naším dlouhodobým partnerem. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se dnes nachází, je velmi důležité vyjádřit naši podporu i symbolicky na úrovni prezidenta. Nicméně předpokládám, že jednání budou mít i konkrétní obsah,“ podotkla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.

„Z hlediska humanitární politiky je určitě namístě mít soucit s civilisty v této oblasti, protože oni jsou rukojmími válečného konfliktu,“ reagovala místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová na slova prezidenta Pavla během setkání s Herzogem. Zároveň ale připomněla, že probíhající konflikt začal útokem na izraelské civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónsko v případě nezávislosti zůstane v NATO, stojí v dohodě s USA

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
17:51Aktualizovánopřed 22 mminutami

ŽivěTrump na Valném shromáždění OSN hrozil Íránu. Guterres vyzval k dialogu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
15:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění ze seznamu v pondělí požadovalo Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů.
16:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
16:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 2 hhodinami

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
16:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 3 hhodinami

VideoMísto školy čtyři stěny pokoje. Děti v Nikopolu vycházet ven nemohou

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.