Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“

8 minut
Prezident Petr Pavel na návštěvě v Izraeli
Zdroj: ČT24

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Pavel podpořil právo Izraele na sebeobranu proti terorismu a připomněl barbarské útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října loňského roku. Právě toto hnutí se podle českého prezidenta podílí na vysokých ztrátách na civilním obyvatelstvu, protože při izraelských odvetných krocích za ně svou aktivitu ukrývá. A to jak tunely pod palestinským územím, tak přímo tím, že si bere civilisty jako „živé šíty“. „Pak ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám,“ prohlásil Pavel na brífinku s českými novináři po setkání s Herzogem a Netanjahuem.

To, co dělá Hamás v Gaze, je porušením všech principů, řekl český prezident. Hnutí se podle něj postavilo do situace teroristické organizace, které nezáleží na osudu Palestinců. Dodal, že Hamás by rozhodně neměl být považován za legitimního zástupce palestinského lidu.

Ocenil, že Izrael zvýšil humanitární pomoc dováženou palestinským obyvatelům ze sta na 250 kamionů denně.

Jste náš drahý přítel, řekl izraelský prezident

„My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme. Vaše návštěva pro nás hodně znamená. Jste náš drahý přítel,“ řekl při setkání s Pavlem izraelský prezident Herzog.

„Jsme solidární s vaším právem bojovat s terorismem a hájit své obyvatelstvo,“ prohlásil na schůzce s Herzogem Pavel, ale zároveň upozornil, že ho znepokojuje humanitární situace v Pásmu Gazy.

16 minut
Prezident Pavel v Izraeli hovořil se svým protějškem Herzogem
Zdroj: ČT24

Izrael podle Herzoga plně podporuje navýšení humanitární pomoci a snaží se zmírnit dopady izraelské protiofenzivy na civilní obyvatelstvo. Vysílá proto varovné letáky a textové zprávy. „Původně šlo jen o několik desítek kamionů, nyní je to až 250 kamionů, tedy desítky tisíc tun zásob. Může to být až čtyři sta kamionů, to snadno dokážeme,“ míní izraelský prezident. Upozornil však, že humanitární pomoci se mohou zmocnit členové teroristického hnutí Hamás.

Herzog poděkoval Pavlovi za podporu a připomněl, že prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil po útoku Hamásu, byl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V říjnu do Izraele přiletěl i premiér Petr Fiala (ODS) a na začátku prosince také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Izraelský prezident rovněž ocenil společné prohlášení českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera, kteří se postavili proti jakýmkoliv pokusům politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Ten minulý týden začal projednávat podnět Jihoafrické republiky, podle níž se Izrael dopouští na Palestincích v Pásmu Gazy genocidy.

Snímky následků izraelské ofenzivy podle české hlavy státu mění vnímání konfliktu u veřejnosti, často se objevuje narativ, že Palestinci jsou obětí, zatímco Izrael pachatelem. „Je fér připomenout sobě i světovému obyvatelstvu, kdo byly oběti 7. října a jak to všechno začalo,“ dodal Pavel, který se později setkal také s rodinami unesených rukojmí za účasti izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace.

Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na útok Hamásu, který v oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na dvanáct set lidí a asi 240 osob unesli. Stovku rukojmí propustilo hnutí koncem listopadu a na 130 lidí dál zadržuje. Při rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Gaze podle tamních úřadů, které ovládají teroristé z Hamásu, přišlo o život zhruba 24 tisíc Palestinců, včetně členů Hamásu.

6 minut
Události: Petr Pavel poprvé navštívil Izrael
Zdroj: ČT24

Izraelské vedení se liší ohledně řešení konfliktu, uvedl Pavel

Izraelské vedení není jednotné v otázce dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, a tedy vzniku samostatné Palestiny, míní česká hlava státu. S Herzogem se Pavel shodl na tom, že cesta k určité formě palestinské státnosti je dlouhodobým řešením, premiér Netanjahu si není jistý, že by to problém vyřešilo.

Jako možnou variantu český prezident zmínil vytvořit – paralelně s dobíhající vojenskou operací – regionální koalici opřenou o arabské státy, která by zajistila dlouhodobou správu Pásma Gazy. A to až do té doby, dokud sami Palestinci nebudou mít kapacitu na svou vlastní správu.

Český prezident navštíví také Katar

Pavel má v úterý navštívit vojenskou základnu zasaženou útoky ze 7. října a jednat bude o kybernetické bezpečnosti.

Večer pak odletí do Kataru, kde se ve středu setká s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou.

Česko-izraelské vztahy jsou asymetrické, míní Záhora

Podle Jakuba Záhory z Pražského centra pro výzkum míru je český vztah k Izraeli nadstandardní, obzvlášť na poměry Evropské unie. „Nicméně to pro Izrael není ekonomicky, diplomaticky nebo vojensky zásadní,“ řekl.

„V některých interpretacích hraje roli meziválečná historie, kdy Československo bylo jeden z mála států v regionu středovýchodní Evropy, který měl ke svému židovskému obyvatelstvu pozitivní přístup – relativně v daném kontextu. To se přenáší i do postkomunistického období, kdy stát Izrael je ztotožňován s židovským národem,“ řekl Záhora.

7 minut
Studio ČT24: Politolog Záhora komentuje prezidentskou návštěvu Izraele
Zdroj: ČT24

Reakce domácí politické reprezentace

Návštěvu Pavla v Izraeli komentovaly i zástupkyně vládní ODS a opozičního hnutí ANO. „Izrael je naším dlouhodobým partnerem. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se dnes nachází, je velmi důležité vyjádřit naši podporu i symbolicky na úrovni prezidenta. Nicméně předpokládám, že jednání budou mít i konkrétní obsah,“ podotkla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.

„Z hlediska humanitární politiky je určitě namístě mít soucit s civilisty v této oblasti, protože oni jsou rukojmími válečného konfliktu,“ reagovala místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová na slova prezidenta Pavla během setkání s Herzogem. Zároveň ale připomněla, že probíhající konflikt začal útokem na izraelské civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 12 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 22 mminutami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 31 mminutami

ŽivěTusk: Lídři EU míní, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva k financování Kyjeva

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky budou řešit hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Kyjev bez finanční podpory bude muset omezit výrobu dronů, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nemůžeme si dovolit selhat, řekla šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 43 mminutami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie. Nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.
01:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 6 hhodinami
Načítání...