Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“

Nahrávám video

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Pavel podpořil právo Izraele na sebeobranu proti terorismu a připomněl barbarské útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října loňského roku. Právě toto hnutí se podle českého prezidenta podílí na vysokých ztrátách na civilním obyvatelstvu, protože při izraelských odvetných krocích za ně svou aktivitu ukrývá. A to jak tunely pod palestinským územím, tak přímo tím, že si bere civilisty jako „živé šíty“. „Pak ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám,“ prohlásil Pavel na brífinku s českými novináři po setkání s Herzogem a Netanjahuem.

To, co dělá Hamás v Gaze, je porušením všech principů, řekl český prezident. Hnutí se podle něj postavilo do situace teroristické organizace, které nezáleží na osudu Palestinců. Dodal, že Hamás by rozhodně neměl být považován za legitimního zástupce palestinského lidu.

Ocenil, že Izrael zvýšil humanitární pomoc dováženou palestinským obyvatelům ze sta na 250 kamionů denně.

Jste náš drahý přítel, řekl izraelský prezident

„My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme. Vaše návštěva pro nás hodně znamená. Jste náš drahý přítel,“ řekl při setkání s Pavlem izraelský prezident Herzog.

„Jsme solidární s vaším právem bojovat s terorismem a hájit své obyvatelstvo,“ prohlásil na schůzce s Herzogem Pavel, ale zároveň upozornil, že ho znepokojuje humanitární situace v Pásmu Gazy.

Nahrávám video

Izrael podle Herzoga plně podporuje navýšení humanitární pomoci a snaží se zmírnit dopady izraelské protiofenzivy na civilní obyvatelstvo. Vysílá proto varovné letáky a textové zprávy. „Původně šlo jen o několik desítek kamionů, nyní je to až 250 kamionů, tedy desítky tisíc tun zásob. Může to být až čtyři sta kamionů, to snadno dokážeme,“ míní izraelský prezident. Upozornil však, že humanitární pomoci se mohou zmocnit členové teroristického hnutí Hamás.

Herzog poděkoval Pavlovi za podporu a připomněl, že prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil po útoku Hamásu, byl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V říjnu do Izraele přiletěl i premiér Petr Fiala (ODS) a na začátku prosince také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Izraelský prezident rovněž ocenil společné prohlášení českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera, kteří se postavili proti jakýmkoliv pokusům politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Ten minulý týden začal projednávat podnět Jihoafrické republiky, podle níž se Izrael dopouští na Palestincích v Pásmu Gazy genocidy.

Snímky následků izraelské ofenzivy podle české hlavy státu mění vnímání konfliktu u veřejnosti, často se objevuje narativ, že Palestinci jsou obětí, zatímco Izrael pachatelem. „Je fér připomenout sobě i světovému obyvatelstvu, kdo byly oběti 7. října a jak to všechno začalo,“ dodal Pavel, který se později setkal také s rodinami unesených rukojmí za účasti izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace.

Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na útok Hamásu, který v oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na dvanáct set lidí a asi 240 osob unesli. Stovku rukojmí propustilo hnutí koncem listopadu a na 130 lidí dál zadržuje. Při rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Gaze podle tamních úřadů, které ovládají teroristé z Hamásu, přišlo o život zhruba 24 tisíc Palestinců, včetně členů Hamásu.

Nahrávám video

Izraelské vedení se liší ohledně řešení konfliktu, uvedl Pavel

Izraelské vedení není jednotné v otázce dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, a tedy vzniku samostatné Palestiny, míní česká hlava státu. S Herzogem se Pavel shodl na tom, že cesta k určité formě palestinské státnosti je dlouhodobým řešením, premiér Netanjahu si není jistý, že by to problém vyřešilo.

Jako možnou variantu český prezident zmínil vytvořit – paralelně s dobíhající vojenskou operací – regionální koalici opřenou o arabské státy, která by zajistila dlouhodobou správu Pásma Gazy. A to až do té doby, dokud sami Palestinci nebudou mít kapacitu na svou vlastní správu.

Český prezident navštíví také Katar

Pavel má v úterý navštívit vojenskou základnu zasaženou útoky ze 7. října a jednat bude o kybernetické bezpečnosti.

Večer pak odletí do Kataru, kde se ve středu setká s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou.

Česko-izraelské vztahy jsou asymetrické, míní Záhora

Podle Jakuba Záhory z Pražského centra pro výzkum míru je český vztah k Izraeli nadstandardní, obzvlášť na poměry Evropské unie. „Nicméně to pro Izrael není ekonomicky, diplomaticky nebo vojensky zásadní,“ řekl.

„V některých interpretacích hraje roli meziválečná historie, kdy Československo bylo jeden z mála států v regionu středovýchodní Evropy, který měl ke svému židovskému obyvatelstvu pozitivní přístup – relativně v daném kontextu. To se přenáší i do postkomunistického období, kdy stát Izrael je ztotožňován s židovským národem,“ řekl Záhora.

Nahrávám video

Reakce domácí politické reprezentace

Návštěvu Pavla v Izraeli komentovaly i zástupkyně vládní ODS a opozičního hnutí ANO. „Izrael je naším dlouhodobým partnerem. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se dnes nachází, je velmi důležité vyjádřit naši podporu i symbolicky na úrovni prezidenta. Nicméně předpokládám, že jednání budou mít i konkrétní obsah,“ podotkla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.

„Z hlediska humanitární politiky je určitě namístě mít soucit s civilisty v této oblasti, protože oni jsou rukojmími válečného konfliktu,“ reagovala místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová na slova prezidenta Pavla během setkání s Herzogem. Zároveň ale připomněla, že probíhající konflikt začal útokem na izraelské civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v úterý v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 3 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 5 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 7 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...