V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo padesát procent. Současná jednání s Unií podle něj nikam nevedou. V neděli večer pak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že měla „dobrý telefonát“ s Trumpem kvůli obchodu. Sdělila, že EU k dosažení dobré dohody s USA potřebuje čas do 9. července, s čímž Trump souhlasil.
EU zatím podle Lipavského vůči hrozbě vysokých amerických cel postupuje správně, zdůraznil přitom potřebu zachovat kolektivní postup. „Vyjednáváme s chladnou hlavou. Je dobře, že Evropa nereaguje hystericky, zároveň ale už má připravený odvetný balíček,“ podotkl ministr.
Jak reagovat na Trumpovu taktiku
Připustil, že hrozba zavedení padesátiprocentních cel může být ze strany Trumpa taktikou, jak donutit Evropu k ústupkům. „Pokud ale budou cla opravdu spuštěna, musíme dát najevo, že Evropa zareaguje stejně,“ upozornil Lipavský. Celní válku si ale nepřeje.
Podle europoslankyně Nikoly Bartůšek (Přísaha) je nyní nutné zachovat vůči krokům USA chladnou hlavu a dál vyjednávat. Současné napětí v obchodních vztazích obou stran je podle ní výsledkem selhání diplomacie. Eurposlankyně přitom nesouhlasí s případnou okamžitou odvetou ze strany EU, celní válka by podle ní poškodila Evropu i Spojené státy.
Bývalý eurokomisař Pavel Telička souhlasil s Lipavským, že Evropa v současné době postupuje správně, kdy zbytečně situaci nevyhrocuje. Hrozba vysokých cel je podle něj vyjednávací taktikou amerického prezidenta, který často mění své názory. „S připadnou odvetou EU bych proto například dva dny počkal, jestli Trump opět nezmění názor a cla zase nezmrazí,“ dodal Telička.
Další hra s akciovými trhy?
Poslanec opozičního SPD Radek Koten hodnotí hrozbu vysokých cel jako už tradiční vyjednávací model Trumpa, kdy navrhne cla do nesmyslných výšin a následně čeká na reakci protistrany. V této souvislosti připomněl celní válku mezi USA a Čínou, která nakonec skončila sníženými cly obou zemí. Trumpova hrozba může podle Kotena být také určitá forma spekulace s akciovými trhy.
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo dvacet procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na devadesát dní snížil většině zemí takzvanou reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.
Evropská komise v reakci na to oznámila, že EU o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.
Trump už dříve oznámil cla na hliník a ocel a 25procentní clo na dovoz automobilů.
