Čína a USA omezí výběr cel

Nahrávám video
Události: Dohoda mezi USA a Čínou o pozastavení cel
Zdroj: ČT24

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Bílý dům v tiskové zprávě uvedl, že obě strany učiní do středy 14. května požadované změny, po kterých zůstane v platnosti základní desetiprocentní clo.

„Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, kterého cituje Reuters. „Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli,“ pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer.

Washington i Peking tím usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.

Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.

„Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě,“ hodnotil analytik XTB Tomáš Vranka. „Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní,“ pokračoval Vranka.

„Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje“

Datový ekonom Petr Bartoň v rozhovoru pro ČT24 doplnil, že dohodu lze označit za překvapení. „Je to ale jen skok, který odmontovává ty nejhorší excesy a následky Trumpovy vyhlášené politiky. Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje. V podstatě jdeme jen zpátky ke startovní čáře,“ upozornil.

„A zatím ještě není jisté, jestli tam pořád budou výjimečná cla například pro čínské automobily, vůči kterým měli pifku jak Donald Trump v prvním volebním období, tak i Joe Biden. Je to dlouhodobá starost Spojených států,“ dodal Bartoň.

Nahrávám video
Datový ekonom Petr Bartoň o snížení cel mezi USA a Čínou
Zdroj: ČT24

„Je to lepší, než jsem čekal. Myslel jsem si, že cla klesnou někam k padesáti procentům,“ popsal hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č'-wej Čang. „Je to samozřejmě velmi pozitivní zpráva pro ekonomiky v obou zemích i pro ekonomiku globální. Investoři se teď budou v krátkodobém horizontu mnohem méně obávat škod v globálních dodavatelských řetězcích,“ zdůraznil analytik.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler označil dočasné snížení za povzbudivou zprávu. „Dohoda vysílá signál, že si obě mocnosti uvědomují důležitost dohody a případné nebezpečí plnohodnotné obchodní války,“ komentoval Pfeiler.

Obchodní válka mezi oběma zeměmi by podle analytika Davida Marka z firmy Deloitte mohla zbrzdit růst globální ekonomiky, což by pocítily zejména malé exportně orientované země, jako je Česko. „Z našeho pohledu je tedy dosažení dohody mezi oběma zeměmi velmi dobrá zpráva,“ sdělil Marek.

Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátil do prezidentského úřadu. „Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera,“ uvedl Bessent.

„O víkendu se obě delegace shodly, že ani jedna strana si nepřeje, abychom se úplně odloučili. Velmi vysoká cla byla ekvivalentem embarga, což nechce žádná ze stran. My chceme obchodovat,“ dodal.

Dopad na akcie, dolar a ropu

Americké akcie i dolar v reakci na dohodu výrazně posílily. Dow Jonesův index, který zahrnuje cenné papíry třiceti předních amerických podniků, si v pondělí připsal 2,81 procenta a zakončil obchodování na 42 410,10 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 3,26 procenta na 5844,19 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil dokonce o 4,35 procenta na 18 708,34 bodu.

Na devizovém trhu americký dolar posiloval vůči euru i dalším předním měnám. Jednotná evropská měna vůči americké měně kolem 22:00 SELČ ztrácela zhruba 1,4 procenta, sestoupila tak pod hranici 1,11 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu amerického dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, se v pondělí vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než měsíc. Kolem 22:00 SELČ vykazoval nárůst o zhruba 1,4 procenta a nacházel se nedaleko 101,8 bodu.

Zdražovala i ropa. Kolem 22:00 SELČ přidávala severomořská ropa Brent 1,69 procenta na necelých 65 dolarů, americká lehká ropa WTI pak přidávala 1,7 procenta na zhruba 62 dolarů.

Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.

Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že USA mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, jenž podle něj neodráží spravedlivé obchodní podmínky.

Americký prezident zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle něj tato takzvaná reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.

Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 3 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 53 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 2 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...