Čína a USA omezí výběr cel

Nahrávám video

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Bílý dům v tiskové zprávě uvedl, že obě strany učiní do středy 14. května požadované změny, po kterých zůstane v platnosti základní desetiprocentní clo.

„Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, kterého cituje Reuters. „Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli,“ pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer.

Washington i Peking tím usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.

Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.

„Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě,“ hodnotil analytik XTB Tomáš Vranka. „Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní,“ pokračoval Vranka.

„Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje“

Datový ekonom Petr Bartoň v rozhovoru pro ČT24 doplnil, že dohodu lze označit za překvapení. „Je to ale jen skok, který odmontovává ty nejhorší excesy a následky Trumpovy vyhlášené politiky. Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje. V podstatě jdeme jen zpátky ke startovní čáře,“ upozornil.

„A zatím ještě není jisté, jestli tam pořád budou výjimečná cla například pro čínské automobily, vůči kterým měli pifku jak Donald Trump v prvním volebním období, tak i Joe Biden. Je to dlouhodobá starost Spojených států,“ dodal Bartoň.

Nahrávám video

„Je to lepší, než jsem čekal. Myslel jsem si, že cla klesnou někam k padesáti procentům,“ popsal hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č'-wej Čang. „Je to samozřejmě velmi pozitivní zpráva pro ekonomiky v obou zemích i pro ekonomiku globální. Investoři se teď budou v krátkodobém horizontu mnohem méně obávat škod v globálních dodavatelských řetězcích,“ zdůraznil analytik.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler označil dočasné snížení za povzbudivou zprávu. „Dohoda vysílá signál, že si obě mocnosti uvědomují důležitost dohody a případné nebezpečí plnohodnotné obchodní války,“ komentoval Pfeiler.

Obchodní válka mezi oběma zeměmi by podle analytika Davida Marka z firmy Deloitte mohla zbrzdit růst globální ekonomiky, což by pocítily zejména malé exportně orientované země, jako je Česko. „Z našeho pohledu je tedy dosažení dohody mezi oběma zeměmi velmi dobrá zpráva,“ sdělil Marek.

Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátil do prezidentského úřadu. „Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera,“ uvedl Bessent.

„O víkendu se obě delegace shodly, že ani jedna strana si nepřeje, abychom se úplně odloučili. Velmi vysoká cla byla ekvivalentem embarga, což nechce žádná ze stran. My chceme obchodovat,“ dodal.

Dopad na akcie, dolar a ropu

Americké akcie i dolar v reakci na dohodu výrazně posílily. Dow Jonesův index, který zahrnuje cenné papíry třiceti předních amerických podniků, si v pondělí připsal 2,81 procenta a zakončil obchodování na 42 410,10 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 3,26 procenta na 5844,19 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil dokonce o 4,35 procenta na 18 708,34 bodu.

Na devizovém trhu americký dolar posiloval vůči euru i dalším předním měnám. Jednotná evropská měna vůči americké měně kolem 22:00 SELČ ztrácela zhruba 1,4 procenta, sestoupila tak pod hranici 1,11 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu amerického dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, se v pondělí vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než měsíc. Kolem 22:00 SELČ vykazoval nárůst o zhruba 1,4 procenta a nacházel se nedaleko 101,8 bodu.

Zdražovala i ropa. Kolem 22:00 SELČ přidávala severomořská ropa Brent 1,69 procenta na necelých 65 dolarů, americká lehká ropa WTI pak přidávala 1,7 procenta na zhruba 62 dolarů.

Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.

Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že USA mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, jenž podle něj neodráží spravedlivé obchodní podmínky.

Americký prezident zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle něj tato takzvaná reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.

Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na konferenci Forum 2000 ocenili disidenty a organizaci z Myanmaru

Laureáty letošní ceny mezinárodní konference Forum 2000 za odvahu a odpovědnost jsou tři myanmarští disidenti Tajzar San, Nan Lin a Htet Mjat Aung. Spolu s nimi cenu získala koalice sdružující tamní opoziční hnutí Koordinační orgán generální stávky (GSCB). Vyhlášením večer začalo v Praze setkání více než osmi set hostů ze sto zemí světa, je mezi nimi několik současných a bývalých prezidentů, dvou držitelů Nobelovy ceny za mír a dalších politiků, diplomatů či aktivistů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump ohlásil energetické příměří Ukrajiny a Ruska. Moskva ale mezitím útočila

V konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu také vyzývá k tomu, aby ho nikdo neporušil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že o příměří nevěděl. Moskva podle něj mezitím zaútočila na ukrajinský energetický závod.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Polská policie zadržela muže podezřelého z plánování útoku na premiéra Tuska

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Později ministr vnitra Marcin Kierwiński oznámil, že byl zadržen muž, který je podezřelý z plánování tohoto útoku. České bezpečnostní a zpravodajské služby jsou v kontaktu se svými polskými partnery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zasáhlo obchod s potravinami u Charkova, Yandex hlásí útok na datové centrum

Rusové v neděli zaútočili na Ukrajině mimo jiné na obchod s potravinami v Charkovské oblasti, kde několik lidí zabili a další desítky zranili. Ranění a mrtví jsou i jinde v regionu. Tři mrtví jsou také po útoku Moskvy na západoukrajinský Ivano-Frankivsk. Úderům čelila rovněž další města a regiony včetně Dnipra. Ukrajinské drony podle médií naopak napadly a vyřadily z provozu další datové centrum ruské společnosti Yandex, tentokrát ve Vladimiru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na terminál letiště v Rijádu způsobil požár

Terminál pro cestující na letišti v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu byl v neděli cílem projektilu, uvedla agentura AP s odvoláním na koalici bojující proti jemenským povstalcům hútíům. Stalo se tak den po útoku na toto letiště, který si vyžádal dvanáct mrtvých a přes tři sta zraněných. Jemenští rebelové hútíové se k tomuto útoku přihlásili a také informovali o dalším útoku ze strany Saúdské Arábie na letiště v Saná, které mají pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď plující z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války se Spojenými státy snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabském Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu, uvedl podle Reuters tamní úřad pro civilní letectví. Podle AP šlo o nejkrvavější útok v zemích Perského zálivu od začátku války s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily. Americký prezident Donald Trump podle AP připustil, že by se jeho země mohla připojit k úderům proti hútíům.
10. 10. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zesiluje snahy zabíjet šéfy evropského obranného průmyslu, píší FT

Západní zpravodajské služby varovaly šéfy evropských zbrojních firem, že Rusko zesiluje snahy o jejich zabití, píše deník Financial Times (FT). Firmy proto zpřísňují ochranu svých nejvyšších představitelů. Kreml podle deníku i kvůli patové situaci na bojišti na Ukrajině nařídil rozšíření sabotáží a „hybridních“ operací v Evropě, aby se mu v příštích měsících podařilo zásadně oslabit podporu Kyjeva.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.