Hrubý domácí produkt (HDP) Číny podle Pekingu v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl. Ve srovnání s předchozím kvartálem o 1,2 procenta, meziročně pak o 5,4 procenta. Data jsou ovlivněná tím, že se čínští exportéři připravovali na nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa a na zavedení amerických cel, upozornila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Američané se zásobili před cly, čínská ekonomika díky tomu vzrostla
Čínští exportéři v prvním čtvrtletí zvýšili vývoz do USA před zavedením nových cel, upozornil server The Wall Street Journal. „Koncem roku a počátkem letošního roku v lednu se jejich američtí partneři a dodavatelé v Americe předzásobili. Výroba jela na plnou kapacitu,“ dodala Šámalová.
Údaje o čínské ekonomice stále nereflektují dopad zavedení cel, jejichž vyšší sazba začala platit až během dubna, a proto zcela nevypovídají o stavu čínské ekonomiky, zdůraznila Šámalová.
7 minut
Zpravodajka Barbora Šámalová k vývoji čínské ekonomiky
Obchodní válkou mezi Washingtonem a Pekingem se růst čínské ekonomiky pravděpodobně zpomalí. Míra zpomalení bude záviset na tom, jak úspěšní budou čínští vývozci při hledání nových trhů pro zboží, které se kvůli americkým clům nedostane do USA, konstatuje WSJ.
Šámalová připomněla, že čínské firmy v roce 2024 na americkém trhu prodaly zboží za 400 miliard dolarů (8,8 bilionu korun). Nyní americké firmy téměř úplně chybí na exportním a importním kantonském veletrhu. Čínští výrobci přiznávají, že musí změnit portfolio a více se orientovat na jiné trhy – na jihovýchodní Asii nebo Evropskou unii.
Posílení domácí spotřeby
Podle WSJ úspěšná kompenzace ztrát v zámoří bude také záležet na tom, jak velký impuls k utrácení dokáže Peking vytvořit doma. „Čínská vláda chystá nové finanční stimuly, které se mají zaměřit zejména na podporu domácí spotřeby. Ta je nízká už od doby covidu, kdy Číňané začali šetřit,“ vysvětlila Šámalová. Podle ní se připravované programy dotknou podpory bydlení, zvýšení mezd nebo podpory placené dovolené a mateřské dovolené.
„Kromě toho se Čína snaží posílit obchodní a strategické vazby s jinými státy. Tento týden je prezident Si Ťin-pching na turné po zemích jihovýchodní Asie. Je to cesta, která měla ukázat Spojeným státům, že Čína má v této oblasti pořád velký vliv,“ prohlásila Šámalová.
„Si Ťin-pching se snaží vytvořit jakousi koalici proti americkým clům, i když to není úplně jednoduché, protože konkrétně Vietnam a Malajsie jednají s oběma stranami. Například Vietnam už činí opatření, aby Spojeným státům vyhověl a prosadil si výjimky. V jejich případě byla cla pozastavená do července,“ upozornila Šámalová.
Reakce analytiků
Analytici odhadovali, že HDP Číny meziročně vzroste o 5,1 procenta, ten však udržel tempo růstu z posledních tří měsíců minulého roku a předčil odhad o tři desetiny procentního bodu. Naopak růst proti předchozímu čtvrtletí očekávali 1,4 procenta, v realitě byl o dvě desetiny bodu nižší.
„V každém z posledních dvou roků měla Čína první čtvrtletí ve vysokém tempu a druhé čtvrtletí bylo neuspokojivé,“ shrnul analytik Sü Tchien-čchen ze společnosti Economist Intelligence Unit. Připojil, že vzhledem k dodatečnému tlaku vyplývajícímu z amerických cel je zapotřebí rázná a včasná politická reakce.
Řada posledních ekonomických údajů poukázala na nerovnoměrné hospodářské oživení. Bankovní úvěry sice překonaly očekávání a aktivita továren se zrychlila, ale vyšší nezaměstnanost a přetrvávající deflační tlaky posilují obavy ze slabé poptávky.
Podle ankety agentury Reuters mezi analytiky poroste druhá největší světová ekonomika v roce 2025 meziročně tempem 4,5 procenta. Zpomalila by tak z loňských pěti procent a nedosáhla by oficiálního pětiprocentního cíle. Mnozí analytici své odhady HDP pro letošní rok výrazně snížili.
