Malajsie

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Na více než 750 se vyšplhal počet obětí záplav na indonéském ostrově Sumatra, uvádí agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroje. Více než 500 lidí úřady pohřešují. S odvoláním na vládní úřady o tom informovala agentura AFP s tím, že domovy muselo opustit milion lidí. Na Srí Lance se počet podle úřadů obětí sesuvů půdy a záplav vyšplhal na 410. Přes 330 lidí je pohřešováno.

Počet obětí povodní v jižním Thajsku se zvýšil na více než osmdesát, uvedla agentura AP s odkazem na úřady. Podle ministerstva bylo záplavami postiženo přibližně milion domácností a více než tři miliony lidí. Sousední Malajsie hlásí podle Reuters dvě oběti. S extrémním počasím se potýká také indonéský ostrov Sumatra, podle Reuters je tam přes šedesát mrtvých. Zasažena byla také Srí Lanka.

Nejméně sedmnáct mrtvých, šest pohřešovaných a více než padesát zraněných si vyžádaly povodně a sesuvy půdy, které postihly indonéský ostrov Sumatra. O novém počtu obětí a zraněných informovala agentura AP. Velká voda přinesla oběti také v Thajsku a Malajsii.

Přívalové deště způsobily na jihu Thajska nejhorší povodně za posledních patnáct let. Uvedl to tamní premiér Anutin Čánvirakun v souvislosti s živelní pohromou, která v zemi v posledních dnech postihla téměř dva miliony lidí. Nejméně devatenáct lidí zemřelo. Nejhorší situace je ve městě Chat Jaj, které zaznamenalo nejvyšší denní úhrn srážek za posledních tři sta let.

Vztahy s Japonskem budou pevnější než kdy dříve, prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při setkání s novou japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou. Konzervativní politička zdůraznila Trumpovu snahu o ukončování konfliktů ve světě a prohlásila, že doufá v nový zlatý věk vztahů obou zemí, napsala agentura Reuters. Lídři poté podepsali smlouvu o dodávkách vzácných zemin a kritických nerostů, oznámil Bílý dům.

Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump vyrazí na svou asijskou misi. V programu má zastávky v Jižní Koreji, Japonsku či v Malajsii na summitu ASEAN. Trump se soustředí především na obchodní dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Chce s ním mluvit také o omezení nákupu ruské ropy a nevylučuje ani shodu v otázce jaderných zbraní. Setkat by se měli v Jižní Koreji. Množí se i spekulace, že by se šéf Bílého domu mohl sejít i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, z kterého se stal neochvějný spojenec Moskvy.

Vláda zařadila tento týden kratom a jeho extrakt na nový seznam psychomodulačních látek, u nichž je možný regulovaný prodej. Kratom a jeho extrakt se na nový soupis prodejných substancí dostaly jako první látky. Podle expertů patří mezi substance s nízkým rizikem. Ministerstvo zdravotnictví v podkladech k nařízení uvedlo, že nepředstavují závažnou hrozbu pro veřejné zdraví a společnost.

Pouštění draků zůstává v Asii nezlomnou kulturní tradicí už stovky let. Moderní doba s sebou ale přináší některá omezení. V Jakartě děti pouští draky u letiště, kde jen během července narušily desítky letů. Indonéské úřady proto zavádějí tvrdé tresty. Kvůli smrtícím ostrým šňůrám a incidentům spojeným s touto oblíbenou aktivitou přistoupila k omezením rovněž Indie či pákistánský Paňdžáb.

Vedoucí představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí dohodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří s cílem ukončit pohraniční střety, uvedl podle Reuters malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednáních mezi oběma zeměmi. Příměří vstoupilo v platnost o půlnoci tamního času (19 hodin SELČ) a podle agentury AFP se zatím dodržuje. Právě Malajsie schůzku obou zemí zprostředkovala. Thajsko a Kambodža proti sobě vedly několik dní boje na hranicích. Schůzky se účastnili i zástupci Spojených států a Číny.

Představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí setkají v Malajsii, aby jednali o ukončení nepřátelství, sdělila podle agentur AP a AFP thajská vláda. Oznámení následovalo poté, co prezident USA Donald Trump uvedl, že telefonicky hovořil s premiéry Thajska a Kambodže a že souhlasili, že budou jednat o klidu zbraní. Přeshraniční střety mezi státy Thajského zálivu, které v neděli pokračovaly již čtvrtým dnem, si vyžádaly nejméně 34 životů a vynutily si evakuaci téměř 200 tisíc lidí.

Thajsko vyzvalo sousední Kambodžu k okamžitému ukončení už tři dny trvajících bojů v pohraničních provinciích. Bangkok zároveň obvinil souseda, že vše rozpoutal a na thajském území rozmísťuje protipěchotní miny. Konflikt stál už přes třicet lidských životů. O jeho urovnání začal aktuálně usilovat i americký prezident Donald Trump, který dle Reuters v sobotu večer prohlásil, že obě země souhlasí s okamžitým zahájením jednání o příměří.

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Hrubý domácí produkt (HDP) Číny podle Pekingu v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl. Ve srovnání s předchozím kvartálem o 1,2 procenta, meziročně pak o 5,4 procenta. Data jsou ovlivněná tím, že se čínští exportéři připravovali na nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa a na zavedení amerických cel, upozornila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Byla to jedna z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Po zemětřesení u indonéského ostrova Sumatra zasáhla pobřeží Indického oceánu v Asii a Africe ničivá vlna tsunami, která zabila téměř čtvrt milionu lidí. Mezi oběťmi byly i tisíce zahraničních návštěvníků, kteří ve vyhledávané turistické destinaci trávili exotickou dovolenou. Od tragédie uplynulo přesně dvacet let.

Kůly nad vodní hladinou a palmové rákosí v malajském mořském parku u ostrova Borneo připomínají vesnici kdysi obydlenou mořskými kočovníky. Komunita Bajau Laut musela utéct před malajsijskými úřady, které jim příbytky nechaly zbourat. Většina členů komunity, jež je proslulá schopností potápět se i na více než deset minut, nemá základní doklady k prokázání jména, věku ani národnosti. Mnozí z nich žijí v jihovýchodní Asii v chudobě a nejistotě. Bez dokladů nemají přístup ke zdravotní péči nebo vzdělání. Komunita byla inspirací pro fiktivní kmen Metkayina ve filmu Avatar: Cesta vody.

Na odlehlé malajsijské pláži skupina dobrovolníků opatrně vyzvedla čerstvě nakladená vejce mořských želv z písku a přemístila je na stinné, chladnější místo. Vědci se totiž obávají, že tamější teplejší podnebí snižuje možnost vylíhnutí samců. U mořských želv má totiž teplota vliv na pohlaví plodu ve vejcích. Výzkumníci v želví rezervaci Chagar Hutang na ostrově Redang se domnívají, že v důsledku klimatických změn se již nyní líhne méně samců, přičemž situaci letos zhoršilo dlouhotrvající období horka a sucha.

Malajsie plánuje darovat orangutany zemím, které od ní ve velkém nakupují palmový olej. Gesto dobré vůle je vnímáno jako snaha přesvědčit ostatní státy, že je Malajsie připravena rozvíjet svou ekonomiku a současně udržet naživu ohrožené druhy. Ekologickým organizacím se ale plán malajsijské vlády nelíbí, píše server BBC News.